Káva dnes neodmyslitelně patří k našemu životu a bez šálku tohoto lahodného nápoje si mnozí neumíme představit jediný den. Není tedy divu, že káva a vše, co s ní souvisí, přitahuje pozornost spotřebitelů stále více.
Nabídka kávy, přístrojů k její přípravě i elegantních a účelných doplňků se rozšiřuje a vybrat si to pravé není jednoduchý úkol. Řešením může být návštěva 4. ročníku veletrhu Gastro & hotelset, kde se o kávě můžete poradit s odborníky. Veletrh se koná v PVA Letňany v Praze ve dnech 11. – 13. září a současně s oslavou gurmánství a všeho, co s ním souvisí, proběhne i veletrh Wellnes Balnea a Tendence, veletrh interiérů.
Za pravlast kávy je považována provincie Kaffa v Etiopii, kde lidé poznali účinky kávových zrn na divoce rostoucích keřích již v dávných dobách. Ovšem tehdy kávová zrna pouze žvýkali! Účelem samozřejmě bylo povzbudit tělo i ducha. A tak je tomu dodnes. K povzbuzení, které šálek kávy vyvolá, se přidal požitek z lahodné chuti a v neposlední řadě i pocit pohody, kterou u šálky kávy pociťujeme. Není tedy divu, že zvyk pití kávy dal vzniknout dalšímu fenoménu, a tím jsou kavárny se všemi důsledky rozvoje společenského života.
Cesta kávy z afrického kontinentu nebyla jednoduchá, ale důležité je, že káva se přes Arabský poloostrov rozšířila na všechny kontinenty, ať už jde o pití kávy nebo její pěstování, a stala se druhou nejvýznamnější komoditou.
Dost možná, že všechna tajemství kávy ještě nebyla odhalena a čeká nás ještě nejedno překvapení. Japonský vědec, profesor Yoshinori Masuo pracoval na studii, z níž vyplynulo, že pouhá vůně kávy má povzbudivé účinky, ba co víc, pomáhá potlačovat úzkost a povzbuzuje životnost tělesných buněk. Zda pití kávy doplní i využití její vůně v podobě chemických sloučenin extrahovaných z kávy a vypouštěných do vzduchu, je otázkou dalších studií.
První Češi, kteří okusili chuť kávy, byli Heřman Černín z Chudenic a Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Bylo to na konci 16. století v Cařihradu během jejich cesty do Svaté země. Ovšem na pití kávy si naši předkové museli ještě počkat. V roce 1683 po vyhrané bitvě nad Turky, kteří obléhali Vídeň, dostal velitel odměnou válečnou kořist - 500 žoků kávy. Neváhal a otevřel si ve Vídni první kavárnu. To už byla káva téměř za rohem a nedala na sebe dlouho čekat chvíle, kdy dorazila do Čech. Zásluhu na tom má jistý Georgius Hatalah, který přišel z Damašku. Nejprve prodával kávu pouličním způsobem – z kbelíku rozléval kávu připravenou tureckým způsobem kolemjdoucím zájemcům o lahodný nápoj. Roku 1714 dostal povolení k provozování kavárny, která nejprve fungovala u něj doma v domě U zlatého hada na Starém městě, a zanedlouho otevřel kavárnu na druhé straně Karlova mostu v domě U tří pštrosů.
Dnes si život bez kávy nedokážeme představit. Nabízí se řada způsobů přípravy kávy, ještě větší je nabídka zrn a jde jen o to vybrat si to pravé. Kromě druhu ovlivní chuť kávy také způsob pražení. Češi mají podle slov Petra Šustka ze společnosti GastroCAFE s.r.o. nejraději kávu ze středně upražených zrn. Čím více na jih, tím více pražená káva a naopak. Více upražená káva vyniká hořkostí, méně upražená je zase kyselejší. Zlatá střední cesta, říkáme si u nás ve střední Evropě. Kdo pije rád „turka“ nechť zví, že s přípravou kávy po tureckém způsobu má tento téměř ryze český zvyk pramálo společného. A jsou tu i zdravotní hlediska – káva zůstává příliš dlouho ve styku s horkou vodou, což má za následek vylouhování škodlivin vznikajících při pražení zrna, které pak vypijeme. I rozemleté části zrna škodí – dráždí sliznice, zvyšují tvorbu žaludečních kyselin a ani žlučník nezůstane ušetřen. Je nasnadě, že filtrovaná káva je na tom co do obsahu škodlivin lépe. Za nejzdravější způsob úpravy kávy je považováno espreso. Nápoj se louhuje pod tlakem přes stlačenou umletou kávu, doba louhování je tudíž velmi krátká. Škodliviny se tak nestačí uvolnit.
Zdá se, že odtud už je jen krůček k rozhodování, zda si pořídit domů kávovar. Káva z kvalitního kávovaru je bezesporu výborná, k našemu zdraví šetrná, nad čím se ještě musíme při tomto rozhodování zamyslet?
„Určitě je třeba myslet na údržbu,“ říká Petr Šustek, „žádný kávovar není bezúdržbový.“ K údržbě patří čištění sítka, u automatických kávovarů prostor pod pístem, který lisuje umletou kávu. A samozřejmě nelze zapomínat na odvápnění. „V žádném případě nelze čistit kávovar octem,“ upozorňuje Petr Šustek na zavedený domácký způsob, „ocet by mohl poškodit některé součástky v kávovaru, proto je třeba použít přípravek doporučený výrobcem. Odměnou za dobrou a šetrnou péči bude výborná káva a méně vydání za opravy.“
Kávovarů je na trhu velké množství a při výběru hraje roli kapacita, rozmanitost funkcí a z toho vyplývající cena. Malý pákový kávovar připraví skvělou kávu, ale její příprava trvá nějakou tu chvilku, chceme – li tedy pořádat kávové dýchánky nebo máme početnou rodinu, vyplatí se plně automatický kávovar. Ovšem se stoupajícím počtem funkcí stoupá i cena, má tedy smysl kupovat jen ty funkce, které opravdu hodláme využívat.
Kávovar si však žádá i výběr vhodné kávy. Každý si jistě vybere podle své chuti a podle ochoty, kolik do kávy investovat. „Pokud chcete šetřit své tělo i kávovar, doporučuji jednoznačně kvalitní a tím i dražší druhy kávy,“ radí odborník, „kvalitní káva má svou cenu a po zpracování a upražení se pod 500 Kč za kilogram nedostane.“ Chuť kávy však ovlivní i voda, záleží na obsahu minerálů. Proto stejná káva může chutnat různě, i zde můžeme experimentovat. Je však třeba mít na paměti, že do kávovaru nepatří perlivá voda! Kdo rád sladí, musí počítat s tím, že chuť kávy ovlivní i cukr. Tedy aby bylo jasno, každý cukr sice sladí, ale ne vždy je stejně zpracován, a proto se i jeho chuť liší.
Chceme – li si vychutnávat dobrou kávu každý den, nesmíme zapomenout ani na správné skladování. I na to má Petr Šustek okamžitou odpověď: „Málokdo ví, že pražením zrn vystoupí na povrch olej – a o ten nám při přípravě kávy jde - který při nevhodném skladování žlukne a káva se kazí. Káva rovněž snadno pohlcuje pachy z okolí, proto není vhodné uchovávat ji v zakouřeném prostředí. Káva prostě potřebuje chránit před okolními vlivy. “
Vedle těchto úvah o dobré kávě se naskýtá otázka – jak je to s instantní kávou, není to vůči kávě prohřešek? Co vlastně pijeme, když ráno v rychlosti přelijeme pár lžiček drobných granulí nebo prášku horkou vodou? „Nedá se říci, že instantní káva je prohřeškem vůči tomuto nápoji, je to vlastně káva, která byla už jednou uvařená a poté zpracovaná odpařením vody. Výsledkem procesu je kávový extrakt. Nevýhodou instantní kávy je, že spotřebitel musí důvěřovat výrobci, že použil kvalitní kávová zrna. U zrnkové kávy je totiž i laik schopen podle velikosti zrn rozpoznat nekvalitní kávu a vlastní výběr kávy je dalším z požitků spojených s konzumací černého nápoje,“ zakončuje poutavé vyprávění Petr Šustek.
zdroj: ConPro, s.r.o.