Zápal plic neboli pneumonie patří celosvětově mezi nejzávažnější onemocnění. Podle studie společnosti CEEOR, provedené mimo jiné v České republice, pneumonií každoročně onemocní přes sto tisíc osob. Nejrizikovějšími skupinami jsou děti do pěti let a senioři. Ve věkové skupině nad 65 let se výrazně zvyšuje riziko výskytu a také závažnost průběhu tohoto onemocnění.

Podle aktuální studie přes 21 procent pacientů nad 65 let, kteří u nás onemocní zápalem plic, na něj umírá. Tato nelichotivá statistika řadí Českou republiku k nejhorším zemím v regionu střední a východní Evropy. Za vhodnou prevenci je považována správná životospráva, vyvarování se kouření, u malých dětí kojení, a také očkování.
Prevence u starších ročníků je nedostatečná
Zápal plic zůstává i v dnešní době moderní medicíny rizikovým onemocněním. Výsledky výše zmiňované studie dále uvádějí, že 75 až 80 procent pacientů je ošetřeno ambulantně, přibližně 20 procent je hospitalizováno a 2 procenta končí na JIP. Celosvětově si pneumonie drží třetí místo mezi všemi příčinami úmrtí a mezi infekčními chorobami je dokonce vůbec nejčastější příčinou úmrtí.
„Prevence v České republice se zaměřuje hlavně na děti a u starších ročníků, které jsou zápalem plic paradoxně podstatně ohroženější, chybí. I proto vnímáme potřebu se právě na starší lidi zaměřit a vést je k tomu, aby péči o své zdraví nepodceňovali,“ říká Alena Šteflová, M. D., ředitelka kanceláře Světové zdravotnické organizace v České republice.
„Očkování proti chřipce a proti pneumokokům je důležité pro malé děti a seniory i z důvodu ochrany proti pneumoniím,“ dodává MUDr. Daniel Dražan, praktický lékař pro děti a dorost z Jindřichova Hradce.
Příznaky a léčba
Příznaky zápalu plic jsou závislé na původci, který ho způsobuje, a mohou se značně lišit. Obecně se jako příznaky zápalu plic uvádí kašel, bolest na hrudi, horečka a obtížné dýchání. Diagnóza je stanovena na základě rentgenu plic a vyšetření sputa. Léčba závisí na příčině zápalu plic, bakteriální infekce se léčí antibiotiky a podpůrnou symptomatologickou léčbou.
Boj s pneumonií by se měl stát prioritou veřejného zdravotnictví „Ve srovnání s Německem, Španělskem či Irskem umírají lidé starší pětašedesáti let v Česku na zápal plic dvakrát častěji,“ doplňuje Dr. Aleš Tichopád ze společnosti CEEOR.
Pneumonie – rizikové skupiny:
- Lidé ve vyšším věku (nad 65 let).
- Kuřáci, lidé závislí na alkoholu a jiných látkách.
- Pacienti s chronickým onemocněním srdce či plic.
- Pacienti s renálním selháním.
- Pacienti s poruchou imunity či maligním onemocněním.
Pneumonie však může postihnout i člověka mimo tyto rizikové skupiny. Zejména pak v případech oslabení organismu (chřipky, nachlazení, ale též psychické vyčerpání).
Pneumonie – vhodná prevence:
- Ochrana novorozenců kojením.
- Správná výživa, dobrá hygiena, zdravý životní styl.
- Vyvarování se kouření (i pasivního), konzumace alkoholu a jiných návykových látek.
- Ochrana očkováním proti chřipce a pneumokokům
Na závažnost a rizika onemocnění zápalem plic každoročně upozorňuje Světový den pneumonie. Vyhlašuje jej Světová zdravotnická organizace (WHO) a v letošním roce připadá na pondělí 12. listopadu.
ČTĚTE TAKÉ:
Křečové žíly postihují až každého třetího z nás. Jak proti nim bojovat?
ČTĚTE TAKÉ:
7 fíglů, jak udržet váhu na uzdě!