O tom, kde se vánoční stromky na městská prostranství berou, jak probíhá jejich transport, zdobení a kdy se každý rok rozsvěcují, se vždy hodně mluví. Málokdy už ale uslyšíte to, jak tyto stromky končí, když opadne vánoční šílenství. S úklidem stromů začínají města většinou po 6. lednu a jejich zpracování je mnohem těžší než jejich přichystání.
Úklid vánočních stromků trvá některým městům i několik dní. Ve většině případů se nejdříve musí za pomoci speciální techniky odstranit veškeré dekorace a desítky metrů světelných řetězů. V další fázi dochází k ořezu větví. Ten může proběhnout buď na stojícím stromě, nebo se strom nejdříve položí za pomoci jeřábu na zem. Jakmile jsou větve ořezané, přichází na řadu kmen. Ten se zpracuje podle toho, jaké s ním má město další plány.
Ořezané větve města často darují do zoologických zahrad. Ocení je především sloni, velbloudi, zubři, bizoni, paovce nebo kozorožci. Právě pro tato zvířata jsou větve oblíbenou pochoutkou. Ptáci z čeledi bažantovitých větve využijí k vytvoření příjemného úkrytu. V zoologických zahradách často končí také stromky, které prodejci před Vánocemi nestihli prodat. Jedná se o čerstvé stromy bez jakéhokoli zdobení.
Pokud byste svůj odstrojený vánoční stromeček chtěli darovat zvířatům v zoologické zahradě, máte smůlu. Zoo tyto stromky nepřijímají. Víte proč? Chovatelé se samozřejmě nemohou spolehnout na to, že na svém stromečku nezapomenete nějaký ten háček či zbytek jiné ozdoby. Nechtěně byste tak mohli zvířatům ublížit a v nejhorším případě jim přivodit smrt. Raději proto svůj stromeček spalte, zkompostujte či odvezte do kompostárny, případně postavte ke kontejnerům či popelnicím. Většina měst na svých webových stránkách uvádí doporučení, jak můžete svůj vánoční stromeček zpracovat.
Jak města zpracovávají vánoční stromy?
Často se ze stromů vyrábí štěpka, kterou se následně vysypávají cesty pro běžce, chodníky a záhony v parcích či okrasné zahrady. Z kmenů se vyrábějí lavičky, nábytek, hmyzí hotely, vyvýšené záhony nebo mobilní květináče. Některá města použijí kmen jako palivové dříví. Část stromů končí v kompostárně a dochází k jejich ekologické likvidaci.
Marta Pušová
19. prosince 2024
Kde končí strom ze Staroměstského náměstí?
Každý rok putují větve ze stromu do pražské zoologické zahrady v Troji. Kmen pak ve většině případů končí v rukách truhlářských učňů ze Střední odborné školy Jarov. Ti v roce 2021 vyrobili pro domov seniorů mobilní květináče, v roce 2023 zase nábytek pro dětský domov a knihobudky. Minulý rok kmen pražského stromu posloužil k výrobě zahradního nábytku pro dva domovy seniorů. Co se vyrobí z letošního stromečku, není zatím jasné.
Kde končí stromy z dalších českých měst?
V Plzni se z větví vyrábí štěpka. Vysypou se s ní městské lesoparky, běžecké cesty a venkovní sportovní hřiště.
Ostrava zpracovává jak svůj městský strom, tak i stromy z domácností. Získaný materiál slouží každý rok k obnově ostravských lesů a zeleně.
Strom v Pardubicích minulý rok potěšil děti v místní mateřské škole. Z kmene se udělaly špalky na sezení a zbytek dřeva dostala školka k podpalu a na opékání špekáčků.
Ústí nad Labem a Karlovy Vary darují část větví do zoologických zahrad, část si města ponechají na štěpku, kterou využijí k obnově městských záhonů. Kmen z Karlových Varů je uvolněn do prodeje jako palivové dříví.
Liberec letošní kmen využije pouze na topení. Většinou mají liberečtí radní dobrou a užitečnou myšlenku, jak strom zužitkovat. Letošní rozdvojený kmen jim to ale nedovolil. V minulých letech město z kmene nechalo vyrobit několik laviček do veřejného prostoru. Jednou byl strom výrobním materiálem pro speciální postýlku pro handicapovanou holčičku.
Město Olomouc zvolilo pro letošní Vánoce poněkud netradiční druh jehličnanu. Na náměstí byl postaven sekvojovec obrovský. Město chce tento unikátní strom zpracovat originálním způsobem. Komunikuje proto s umělci a sochaři, kteří by měli vytvořit unikátní dílo. Šišky ze stromu má zamluvené místní zemědělská škola. Žáci šišky zasadí a vypěstují z nich malé sekvoje.
Udržitelné a ekologické Vánoce
Prozatím netradiční cestou se vydalo např. město Zlín. Nehledali žádný strom mimo město. Netoužili po tom nejvyšším, nejpravidelnějším a nejkrásnějším stromě, který mohou mít. V roce 2009 nechalo město na náměstí Míru zasadit kavkazskou jedli, která nyní má již více než 12 metrů. Náměstí zkrášluje po celý rok a o Vánocích ji město pouze svátečně nazdobí. Každý rok je výzdoba jejich vlastního stromu jiná. Podobně s vánočními stromky pracuje také několik dalších menších měst a obcí.
Jiřina Sivcová
6. ledna 2025