Kdo byl svatý Martin a proč na jeho svátek pečeme zrovna husu

Kdo byl svatý Martin a proč na jeho svátek pečeme zrovna husu

Věděli jste, že část ostatků svatého Martina máme i v Česku? Jeho rameno a zub jsou uloženy v klenotnici v Chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Památku světce oblíbeného v celé Evropě dnes však spíše než modlitbou uctíváme dobrým jídlem a pitím: pečená husa, svatomartinské rohlíčky a mladé víno k jeho svátku nerozlučně patří. Jaké jsou další tradice na svatého Martina?

Život svatého Martina: Vojákem byl z donucení

Lidé si často představují svatého Martina kvůli jeho šlechetným skutkům jako středověkého rytíře, Martin Tourský se však narodil již v roce 316 v římské Panonii, která se rozkládala na území dnešního Maďarska. Už od deseti let se chtěl stát mnichem, ale jeho otec (sám voják) měl jiný názor a v patnácti letech nechal Martina odvést. Chlapec se prý vzpouzel tak moc, že ho do vojenské přísahy museli držet v řetězech. Když už se ale římským vojákem stal, sloužil poctivě a věrně. Byl to ale zvláštní voják, neměl v sobě dostatek agresivity a soucítil se slabšími.

Jak na pomalu pečenou svatomartinskou husu? Podívejte se na video: 

Pokračování 2 / 7

S žebrákem se rozdělil o plášť

Asi nejznámější legenda o svatém Martinovi vypráví, že jedné chladné noci poblíž francouzského města Amiens viděl promrzlého žebráka. Vojákovi se žebráka zželelo, mečem proto rozsekl svůj plášť vedví a jednu polovinu muži věnoval. Následující noci se Martinovi zjevil Kristus oděný právě do poloviny pláště, kterou věnoval chudému žebrákovi. Sen na Martina zapůsobil natolik silně, že se dal pokřtít a brzy nato se rozloučil s armádou. Právě díky příhodě s žebrákem je Martin vzýván na ochranu proti chudobě.

Pokračování 3 / 7

Mladé víno na svatého Martina: Jak vznikla tato tradice?

Martin se postupně stal významným biskupem ve francouzském městě Tours a proslul usilovnou christianizací pohanů. Zemřel 8. listopadu 397 v Candes a 11. listopadu byl pohřben v Tours. Město bylo ve vinařské oblasti, a zřejmě proto se oslavy Martinova svátku pojí s oslavou vína. Právě na svatého Martina, tedy 11. listopadu v 11 hodin a 11 minut, se poprvé ochutnává víno z hroznů sklizených v polovině září.

Tradice pití mladého vína v pozdním podzimu je známá už od pohanských dob. Lidé tehdy ani jiné možnosti neměli, protože neuměli víno zakonzervovat tak, aby vydrželo do dalšího roku. Majitel vinice zval přátele a sousedy na vinohrad, aby jeho úrodu ochutnali. První zmínky o popíjení mladého vína právě na svatého Martina jsou již ze 13. století, kdy však nápoj pili spíše mniši. Až v 18. století si mladým vínem připíjeli na dvoře císaře Josefa II.

Pokračování 4 / 7

Svatomartinská husa: Poslední možnost pořádně se zasytit, než začne půst

Na svatého Martina vrcholí radovánky před přísným adventním půstem. Úroda z polí je sklizena a uložena, a tak si lidé mohli na chvíli vydechnout a užít si dobrého jídla. Byl to také čas, kdy se majitelé statků loučili s čeládkou, která na zimu odcházela domů, a případně uzavírali domluvy na příští rok.

Hospodyně pekly svatomartinské husy, o kterých se tradují dvě legendy. Podle jedné se skromný Martin, když měl být jmenován biskupem, schoval před poctou do husince. Husy ho ale svým kejháním prozradily. Podle druhé legendy husy rušily Martinovo kázání. Ať tak, či onak, je jasné, že si husy zasloužily skončit na svatomartinském stole. Jejich pojídání je doloženo již v 15. století.

Pokračování 5 / 7

Svatomartinské rohlíčky symbolizují podkovy

Kromě husy se pekly i podkovy známější spíše jako svatomartinské rohlíčky, plněné ořechovou či makovou náplní. K nim se zase váže pověst o Martinovi, který přijel do města tak chudého, že si obyvatelé nemohli napéct ani posvícenské koláče. Martinovi se lidí zželelo a požádal svého koně, aby shodil podkovy. Ten jej uposlechl, ale za chvíli se mu udělaly nové, a tak dokola a brzy jich bylo plné město. Děti je chtěly posbírat, ale podkovy se jim v ruce změnily ve vypečené rohlíčky. Rohlíčkům se říkalo i vandrovnice, protože je čeládka dostávala na cestu domů. Další jména pro svatomartinské rohlíčky jsou martiny, roháče či zahýbáče.

Pokračování 6 / 7

Martinská koleda k přilepšení u nás už vymizela

Chudí lidé využívali v historii každou příležitost, kdy mohli vyrazit na koledu a přilepšit si. Nejinak tomu bylo i na svatého Martina. Koledovali chudí žáci a kanovníci, chodili po domech zámožnějších měšťanů a dovolávali se štědrosti svých spoluobčanů podle svatého biskupa Martina, který se podělil o plášť s žebrákem. Postupem času však martinská koleda v Čechách a na Moravě vymizela.

Pokračování 7 / 7

Pranostiky na sv. Martina: Začátek zimy je tu

Naši předci, kteří byli mnohem víc napojení na přírodu, vypozorovali, že právě kolem svátku svatého Martina dochází k největším teplotním rozdílům během dne. Je to období, které je chladné, pochmurné a mlhavé. A právě kolem 11. listopadu se na většině území, a to i v nížinách, objevuje první sněžení, proto se s Martinem pojí pořekadla o bílém koni. K tomu odkazují i lidové pranostiky, které se s tímto svátkem pojí. A je jich celá řádka, tak jen pár pro příklad:

- Přišel k nám bílý kůň, zalehl nám celý dvůr.

- Sv. Martin přijíždí na bílém koni.

- Na sv. Martina drž se synku komína.

- Na sv. Martina bývá dobrá peřina.

- Martinův led bude vodou hned.

Doporučujeme

Články odjinud