Horoskopy lásky Novinky v Ulici Retro Vaření Menopauza Koronavirus online

Kdo je patron bezdomovců?

6. 6. 2000 redakce

No přece časopis Patron

Kdo je patron bezdomovců?
No přece časopis Patron

Už jste na ulici také potkali pár osůbek vykřikujících do éteru: "Patron, kupte si nový časopis patron". Možná Vás nejdřív napadlo, že jde zase o nějakou "Strážnou věž" či "Probuďte se", ale toho se bát nemusíte - svědci Jehovovi s tím nemají opravdu nic společného. A jestli jste si mysleli, že Patron je něco obdobného, tak to vás velmi rychle vyvedu z omylu.
Ne jen, že je to zcela normální společensko-kulturní časopis s nejrůznějšími články a rozhovory, ale co je na něm nejzajímavější je právě to, že byl vytvořen na pomoc bezdomovcům. Patron je totiž součástí mezinárodního projektu "Bez Hranic" a jde o pouliční časopis, který má poměrně pestrý obsah a nabízí i možnost inzerce. Patron vydává Občanské sdružení Nový prostor - je to nevládní nezisková organizace financovaná prostřednictvím grantů, dotací a sponzorských darů.
Jak to funguje? Pár zapálených lidí začlo vydávat časopis, který mohou prodávat skutečně jen lidé bez přístřeší, kteří se musí zaregistrovat a dodržovat etický kodex, stanovený redakcí. Prostředníctví prodeje časopisu Patron si již dnes vydělává na živobytí více než 150 bezdomovců v Praze, Brně, Ostravě a Plzni. Zájem o tuto práci mezi osobami bez přístřeší je však bohužel mnohem větší než jsou schopni tvůrci finančně pokrýt. Tento projekt však velmi dobře a rychle ukazuje, kdo pracovat opravdu chce a má zájem si na nocleh vydělat a kdo je bezdomovcem protože jím být "chce" a nehodlá na svém dosavadním životě nic měnit.
Časopis Patron stojí 20 Kč a když si jej koupíte dáváte člověku, který vám ho prodal deset korun (zbylých deset stojí samotný časopis). A jeho kvalita? Stále se velmi rychle a překotně zlepšuje, přestože ještě před nedávnem byly fotografie opravdu hrozné - což je ovšem jen otázka peněz a těch není nikdy dost. Přesto si myslím a přesvědčuje mě o tom stále se zvyšující kvalita vizáže i článků, že se jednou z tohoto časopisu stane jeden z těch známých, uznávaných a vůbec ne povrchních. A ještě ke všemu pomůže těm, kteří pomoc potřebují a za svou snahu si ji i zaslouží. Pod slovem "bezdomovec a homeless" si každý představí urousaného špinavého a odpor vyvolávajícího člověka, ale kdo opravdu jsou tito lidé vám Patron také prozradí a příběh jednoho z nich vám přikládám:

P. V. (25 let)
Žije na ulici již od svých šestnácti let. Pochází ze Zlína, ale jeho rodina se přestěhovala do Moravské Třebové. Bezdomovcem se stal po té, co se jeho rodiče rozvedli a on nemohl nadále zůstat bydlet s otcem ani s matkou. Když skončil základní školu, pracoval nějakou dobu jako manipulační dělník a potom jako pomocná síla u černého a bílého nádobí. Později projevil na olomouckém pracovním úřadě zájem o další vzdělávání a v roce 1995 absolvoval rekvalifikační kurz na prodavače smíšeného zboží. Vydělával si na základní životní potčeby mimo jiné tím, že stál jako model pro studentsk kresby na Vysoké škole umělecko-průmyslové. Poslední tři nebo čtyři roky pobírá částečný invalidní důchod a občas se mu podaří vydělat si trochu peněz navíc, když někomu pomůže. Momentálně přespává venku, ale tvrdí, že v dobrém spacáku, který je vyroben z kvalitního materiálu se to dá vydržet. Už léta cestuje z místa na místo po celé České republice. "Mám prostě toulavý boty. Jedu tam, kam zrovan chci." Říká P.V. V Praze, kde tráví desátý měsíc, by možná zůstal, kdyby se mu podařilo sehnat si tu stabilní práci s bydlením.
Patron, číslo 2, str. 5

Celý tento projekt velmi oceňuji, ne jen protože je to u nás něco nového, ale protože to opravdu funguje. Už nemusím s pocitem provinění uhýbat očima lidem žebrajícím na ulici, protože vím, že mají možnost pracovat, ale oni ji prostě nevyužili a ani nevyužijí. Raději dám dvacku člověku, který se očividně snaží (i kdybych ten časopis nečetla) než někomu, kdo leží na ulici, žebrá a za rohem vysype drobné do kanálu a nadává pod vousem lidem do snobců a všivých lakomců (čehož jsem byla opravdu svědkem a z milosrdenství mě to načisto vyléčilo) a Patron je něco, co si koupím tím radši.
A vůbec přesvěčte se sami, vždyň dvacet korun není tak moc a příště si ho přece kupovat nemusíte, když vás nezaujeme

Jen tak pro zajímavost, vám zde uvádím i Kodex prodejce časopisu, aň víte podle jakých pravidel by se měli řídit:

Prodejce musí nosit průkaz prodejce opatřený jeho registračním číslem a fotografií.
Prodejce nesmí prodávat mimo místo jemu přidělené a uvedené na jeho průkazu.
Prodejce nesmí být po dobu prodeje pod vlivem alkoholu nebo jiných drog.
Prodejce nesmí ve styku s veřejností, ostatními prodejci nebo pracovníky výdejny používat vulgárních výrazů, nadávek a rasistických, sexistických či jinak společensky nepřípustných obratů.
Prodejce nesmí při prodeji obtěžovat kolemjdoucí a zdržovat je proti jejich vůli nebo zdržovat dopravu.
Prodejce nesmí žebrat nebo jiným nepovoleným způsobem požadovat od lidí peníze, pokud má na sobě průkaz prodejce.
Prodejce nesmí slovně či fyzicky napadat jiného prodejce a nutit ho, aby opustil své prodejní místo.
Prodejce nesmí prodávat časopis na soukromém pozemku či prostoru.
Prodejce nesmí páchat kriminální činnost nebo této činnosti napomáhat, zvláště je-li označen průkazem prodejce nebo má-li s sebou časopisy.
Prodejce nesmí prodávat časopisy neregistrovaným, neoznačeným nebo vyloučeným prodejcům.
Prodejce nesmí nesprávně vracet zpět z částky přijaté od kupujícího.
Prodejce nesmí požadovat od kupujícího víc, než je oficiální cena časopisu.