Já jsem o dětech začala uvažovat až po 30ti letech. Do té doby jsem měla asi všechno, co jsem chtěla-dobrou práci, partnera, přátele... A povedlo se vlastně hned, jak jsme si přáli,první ve 33 a druhé v 36. Bez problémů a lékařů. Myslím,že se v současné době všechno tak nějak s prodlužujícím se věkem posouvá a možná jsou ženy zdravější a tedy i déle schopné plodit děti. Všem tedy držím palce, protože opravdu není pozdě!
Kájo pořád lepší když má ta 65 letá žena to dítě po kterém toužila(tedy v 25 už dospělého jedince), než kdyby zůstala sama. Opustit může manžel i dvacetiletou a ta na tom bude s malým miminem ještě hůř. Souhlasím s Nykli, podařit se může i později. Moje příbuzná otěhotněla přirozenou cestou po mnoha letech snažení až v 39 a dnes má dvě dospělé děti.
Tady nejde o to,jak se cítí žena teď,když chce mít dítě ve 40ti letech,ale jak to bude až ji bude 65,děcku 25let.Manžel ji třeba opustí a na dítě nebude stačit,nebo se o něj bude tak bát,že to dítě bude chudák.
plně souhlasím...at si každý žije a delá to...na co se cítí!!!!! Jen jedno je jisté...každý věk a životní etapa má mít své....
Nesouhlasím.Záleží na každé ženě zvlášť. Mám s tí své zkušenosti. Dámy, slečny, maminky, neztrácejte naději ani po třicátém roku řivoty, neboť krom mne je tu dalších spousta maminek, které do třicátého roku svého věku ne a ne počat vytoužené miminko a později, bez problému přišly do jiného stavu a jsou šťasné. Chce to jem nenechat se stresovat.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.