Komentáře k článku zpět na článek

Jana2007 10. 8. 2007 | 12:25

Nejen tvořit je důležité...Proč ničit dětem chodidla už odmala?
Zdravá obuv pro naše děti-doporučuji z vlastní zklušenosti obchod v Kutné Hoře-Mají krásné dětské boty-vyrobené v čechách s atestem kvality.
Dětská obuv

Minux 4. 7. 2007 | 19:20

robertino: Mám osmiletého kluka se stejným problémem. Hodně nám pomohla homeopatie, s věkem se to zlepšuje, ale úplně dobré to není.
Je to věc dozrávání mozku...

15 forever 4. 7. 2007 | 14:02
Gaba a 2 2. 6. 2007 | 22:36
robertino 26. 3. 2007 | 18:38

ahojky!chtěl jsem se zeptat jestli tady někdo má zkušenost s nočním pomočováním u 9-letého chlapce,vím,že ho to určitě trápí a proto potřebuji i poradit.děkuji všem za odpověd,případně napište na e-mail:jane.honzik@seznam.cz

dadkan 15. 5. 2006 | 20:10

:502: Ahojky ,děvčata nechám Vám tu odkaz na diskusi o pobytu dítěte v nemocnici.Jedná se tu sice o FDN a Brně ,ale nejen o ni.Napište nám Vaše zkušenosti s dětskými nemocnicemi. Děkujeme TADY TO JE

jana 14. 4. 2006 | 17:55

Ahoj :o) Hledám rodiče, kteří mají doma školáka s problémy chování (záškoláctví, šikana, alkohol, drogy apod.),na anonymní dopisování (e-mail). Pracuji na diplomové práci, která se týká vlivu průběhu těhotenství a porodu na pozdější problémy dětí ve škole. Pokud Vás zajímají souvislosti, napište. Moc vám předem děkuji :o) S pozdravem Jana
e-mail: jany.b@seznam.cz
ICQ: 339257681

NATALIE 23. 3. 2006 | 16:54
JANULINKA 22. 8. 2005 | 23:21

Ivík: ahojky ....JEN TI CHCI ŘÍCT ,ŽE VERIM NA MATERSKOU INTUICI,A POKUD NEMAS S TE UCITELKY DOSTATECNE POZITIVNI POCIT,TAK ZMEN DCERCE SKOLKU,BUDES KLIDNA....PA A HODNE STESTICKA.........

Ivík 2. 4. 2005 | 05:30

Ahoj, nevím jestli se to sem hodí, ale třeba má někdo z vás podobnou zkušenost a poradí mi. Píšu tenhle příspěvek v pět ráno, od dvou nespím, nemůžu! Mám tříletou holčičku a za měsíc čekám druhé děťátko. Problém je v tom že malá teď začala chodit do školky a já to nějak špatně nesu. Nepřišlo mi nikdy že by na mě byla nějak zvlášť fixovaná, byly jsme hodně aktivní, chodily na cvičení, plavání, mezi děti i dospělé. Nikdy se nestiděla. Myslela jsem si že školka pro ní bude fajn, zatím je asi hrozně brzy na nějaké soudy, včera tam byla poprvé dvě hodinky sama. nevím jak to napsat, nelíbí se mi přístup jedné paní učitelky, zrovna té se kterou tam včera byla. Postrádám u ní pozitivní motivaci, úsměv. Zdá se mi jako by pro děti měla jen příkazy a zákazy. Já vím, že tam těch dětí hodně, třeba jsem jen zbytečně přecitlivělá, ale nechtěla bych svojí dcerce školku zošklivit, jednou ne moc příjemnou paní učitelkou a zase vzít jí po pár dnes pryč mi přijde ještě větší šok! Fakt nevím, jsem z toho špatná!<:e7><:e7>

Qlinda 4. 3. 2005 | 12:56

A rada pro Marcelu - kdyz se budes zamerovat nato,ze budes srovnavat sve dite at uz ve skolce nebo jinde ,s jinymi - bohatsimi, sama mu tim skodis,protoze chte-nechte bude prebirat tvuj pohled na vec.
Ty mas naopak svemu diteti vnuknout,ze kazdy clovek je jedinecny,ze nezalezi natom,ze jine dite ma bohatsi rodice,ale ze se kazdemu muze vyrovnat nebo ho predcit zase v necem jinem.
My jsme nikdy bohati nebyli,ale nikdy jsem od rodicu neslysela,ze nekdo to ma lehci nebo ze ma protekci,protoze je bohaty. Diky tomu jsem zustala dostatecne sebevedoma a penize nepovazuji za postacujici podminku meho stesti.
Takhle pestujes ve svych detech jen pocit menecenosti a zavist...

Qlinda 4. 3. 2005 | 12:47

Nekdo to tady vystihl dobre. Jak chcete aby si deti vazily ucitelek kdyz se na ne samy divate skrz prsty? Ucitelka nastesti nejsem ale je mi jasne,ze mit ve skole zodpovednost za smecku deti neni zadny med. My jsme meli ucitele(v 6.tride),ktery kluky, kdyz zlobili, bil ukazovatkem pres prsty. Dovedete si predstavit neco takoveho dnes? Zadny z rodicu si ale nestezoval,tusili,ze jejich ratolesti dostavaji vetsinou spravedlive. My jsme ale toho ucitele milovali a kdyz odesel,malem jsme breceli!!!
Jinak souhlasim s Psem. Skola je sice dulezita,ale nejvic se da pokazit v rodine. Pokud neco nefunguje,mate vzdycky krasnou prilezitost se zamyslet nejprve nad sebou.....co mohu ja sam zlepsit?

Albrana 4. 3. 2005 | 06:31

Myslim si, ze detem chybi citova vychova, rodinne zazemi, pocit jistoty a opory v rodicich.
Je to dnesni doba - honba za penezi, bohatstvim a uspechem.
Velke naroky na dite, ktere nemuze splnit ambice svych rodicu.
Materialni rozdily mezi detmi, ktere vedou mnohdy k pocitu menecennosti.
Nevhodne filmy, pocitacove hry, plne nasili a krve.
Toto jsou vsechno okolnosti, ktere skola tezko ovlivni. Skola by mela v prve rade vzdelavat a pomahat vyplnovat detem jejich volny cas v mimoskolni vychove. Kvalitni skoly nabizi hodne zajmovych krouzku. Ale k zajmum a k tomu jak dite travi volny cas a jak se vyvyji, by meli prizpivat hlavne rodice svou vychovou a osobnim prikladem.

jennifer.aniston 27. 11. 2004 | 14:39

Lenka: rovnez mi pripadne smesny, ze nekdo svaluje zodpovednost za vychovu svych deti na ucitele...ti, co to tvrdi, maji vzdycky maslo na hlave. Pecujici a milujici rodice by tohle nikdy nerekli. Tolik moje zkusenost

Lenka 26. 11. 2004 | 18:25

Četla jsem tyto příspěvky a nedá mi to, abych nereagovala. Mluvíte mi z duše- vy jež píšete jako "Pes". Pracuji ve školství už 18 let. Jako vychovatelka a učitelka na 1. stupni. Marně obviňujete učitele, základ výchovy bude a to zdůrazňuji vždy jen a jen v rodině. Učitel se snaží napravovat chyby ve výchově dětí ale co je to platné, když dítě přijde domů a tam je to zase jinak. A to jen proto, že rodič nemá čas. Já vím, je to taková doba. A také vím, jak jsou děti hodně vděčné,když si s nimi hraji a povídám. Povídat si...Kolik rodičů dítě denně vyslechne a pohraje si s nimi?? Uvedu jeden případ, jež mě přímo děsí. Kluk je hyperaktivní, nevydrží v klidu a tak maminka mu dává léky na uklidnění.Psychofarmaka. Tentýž klučina byl na táboře týden bez léků, které jsme mu "zapoměli" dávat. Byl to normální, snad trochu živější kluk, který se však dá zvládnout, když mu určíte hranice a on ví, že je nesmí porušit. A to všechno hrou. Jenže je pohodlnější nacpat ho léky. Rodiče zamyslete se nejprve nad sebou a pak svalujte vinu za chování dětí na učitele. Neboť děti jsou vaším obrazem a chovají se tak, jaký jim dáte osobní příklad. Vždý říkám dětem- chovej se k ostatním tak, jak chceš aby se oni chovali k tobě.Pes:

Ada 5. 8. 2004 | 09:56

Ivana má pravdu, není to jen o učitelích, ale především o pocitu bezpečí a zázemí. I když si myslím, že i geny dělají své - já jsem labilní a podle toho někdy (ne vždy) jednám, mé děti více méně taky.

Ivana 17. 10. 2002 | 15:30

Nechápu, proč se na základě tohoto článku rozvinula diskuse o školství a učitelkách. Pro duševní stav dítěte jsou naprosto určující nároky, které na ně kladou lidé, které dítě miluje (t. zn. naprosto především rodiče, rodiče, rodiče a rodiče), nějaká učitelka je až na 187 místě seznamu, t. zn. pouze tehdy, utvoří-li si k ní dítě vztah, který zastupuje vztah k některému z rodičů.

Marcela 15. 10. 2002 | 14:30

Díky všem (a je to většina), kteří můj příspěvek správně pochopili. Je vidět, že to s námi ještě není tak špatné, že nezavíráme oči nad tím, co se doopravdy děje.

Marcela 15. 10. 2002 | 14:14

Lada: většina diskutujících mě pochopila správně, přečtěte si prosím příspěvek Majky. Ten je mi nejbližší. Ano měla jsem na mysli hlavně šikanu, ne jen fyzickou, ale hlavně duševní. Jsem z malého města a má dcera má v 1.třídě báječnou paní učitelku. Horší je to už s paní vychovatelkou v družině, děti z tzv.lepších rodin si mohou dovolit všechno a je to paní vychovatelkou přezíráno. Naše rodina není žádný soc.případ, manžel má prosperující firmu, ale "nic z nás nekouká", to je ten problém. Mohu vám upřímně říct, že tyhle problémy už byly vyditelné už, když dcera navštěvovala mateřskou školku. A ne jen u mé dcery, děti ostatních tzv. normálních rodičů na tom byly stejně. V žádném případě nestrkám učitelky do jednoho pytle, to "Milá Lado" pochopila většina diskutujících, vím, že tahle práce není žádný med a sama bych na ni neměla "nervy", ale já ve svém zaměstnání musím "ject na 100%" a je snad špatné to vyžadovat i na druhých?

sidonie 27. 9. 2002 | 13:34

Přečetla jsem si se zaujetím všechny články věnované této problematice.
Nevím čím to je, jestli školou,rodiči,dobou.... Měla jsem nádherné děctví, přitom jsem měla hodně povinností, byli jsme tři sourozenci, maminka pracovala na směny,ale drželi jsme a dodnes tomu tak je "pohrodamě". Na prázdniky jsem jezdívala k babičce do Bruntálu. Bylo to nádherné. Dnes musím svému vnukovi vyprávět místo pohádky "pravdivý příběh" jak jsem trávila prázdniny.Neměla jsem žádné výše uvedené problémy, kromě "prvních lásek". Bylo míň peněz,nebyly drogy,bylo více povinností a hlavně více lásky.

Bublinka 27. 9. 2002 | 12:04

Betty, asi jsem to špatně napsala. Nemám pifku na všechny. S láskou vzpomínám na některé moje a mám ráda i některé co učí moje děti.Třeba třídní mojí dcery na střední mi byla od první vteřiny sympatiko - dcera na ni nedá taky dopustit.Takže je to kus od kusu. A hluboce se před touto profesí skláním - já bych byla hromadnej vrah malejch dětí.Myslím už tak po jednom max. dvou dnech.Ale ten co děti nemá moc rád, vážně nemá u tabule co dělat.

Betty 27. 9. 2002 | 11:35

To Bublinka: objhajovat učitele, který udělal chybu, jasně cítí dítě jako křivdu. Kvůli tomu, že mám za sebou takový zážitek, ale nemusím mít pifku na všechny učitele!!!

Inka 27. 9. 2002 | 11:32

Kate, mě by docela zajímalo, kde jsi viděla ty "zdechlé" učitelky u kávičky? Já nejsem povoláním učitelka, ale v jedné životní etapě jsem učila na základce cizí jazyk. Setkala jsem se, jako všude jinde, s učitelkami dobrými a i horšími. Pravda je ale ta, že jakmile do jakéhokoli problému víc vidíte, poznáte, že je to to bčas trochu jinak. Těch špatných učitelek nebylo kupodivu zas tak moc, těch, co se o děti zajímaly, byla většina, možná jen že jejich názory, co je dobré pro dítě, by třeba byly jiné než některých z rodičů. Jinak na kávičku ve škole není čas, s kanclem se to nedá srovnat. Učitelé jsou v hodinách sami s dětmi ve třídách, a to je vážně docela dřina, a o přestávce mají dozory na chodbách nebo si připravují věci na další hodinu. Ta honička končí až po obědě (i s dozory ve školní jídelně), takže bylo běžné, že se člověk ani nenasvačil, nebylo kdy. Znám i práci v kanclu, to je lebeda, kafe si dám kdy mám chuň, nemám problém si odskočit, když potřebuju (asi vás to překvapí, ale ve vyučování odejít můžete jen s rizikem, že pokud se tam mezitím něco stane, tak vás čeká prokurátor) a že by úřednice při kávičce nebesedovaly? A líných a hloupých jsem zažila taky už dost.
Je jednoduché sepsout profesi, o které nic nevím, a dát jim vinu za problémy dětíí. Jenže když jsem dobrý rodič, tak chci pro dítě to nejlepší, s učitelem spolupracuju, děti proti němu neštvu a když je to doopravdy člověk, který dítě poškozuje, tak ho s ním v té řídě nenechám. Jenže to musím včas poznat,a to stěžováním si a nadáváním nejde.
Souhlasím s názorem, že za dítě je zodpovědný rodič, že ten má rozhodnout, jestli tento učitel dítě aspoň nepoškodí, a že pokud má dítě doma dobré zázemí, tak ho menší problémy ve škole, pokud se občas vyskytnou, jen připraví na život. Dneska se totiž pěstuje takový ochranný extrém, že se dítě chová doma v bavlnce, a kdsyž pak doroste, neumí problémy řešit.

lenci 27. 9. 2002 | 11:27

Dnešní děti jsou labilnější. Protože doba je složitější.
Rodiče často na svá dítka nemají čas, přicházejí domů unavení, otrávení... Každý malý človíček přitom potřebuje dostávat kvanta lásky, pochopení, podpory, potřebuje být vyslechnut a hlavně si musí být neustále jistý, že s jakýmkoliv problémem mu rodiče pomohou. Učitelé mají na děti velký vliv, to uznávám. Ale opět jen na rodičích zůstává, jaká školu a jakého učitele svému dítku vybere.
Takže podle mě labilitu dětí mají na svých ramenou předvším rodiče!

Bublinka 27. 9. 2002 | 10:36

nikdy bych před svými dětmi neobhajovala chování učitele, když by jasně dělal chybu. Sama jsem v devítce zažila skoro až šikanu od jednoho učitele a dodnes nám jaksi zazlé rodičům, že mi nevěřili a hájili jeho chování, protože to byla ,,autorita". Jedinej , kdo se mě zastal byl starší brácha a jeho výrok, že jestli se to bude opakovat, že na dotyčného dojde, že to si nesmí dovolit, tak ten mě hřeje ještě dnes.Moc mi to tenkrát pomohlo, to vědomí, že měkdo stojí za mnou...
A 25 dětí je dost, ale nás bývalo ve třídě i přes 30. Některý učitelky by měli ve třídě nejraději maximálně deset dětí, bez pohybu, vlastního názoru , atd...Zdůrazňuji, že jenom některé.

Sissi 27. 9. 2002 | 10:14

Pes: Není to tak jednoduché. Já jsem jako malá nenáviděla školku. Neměla jsem tam skoro žádné kamarády, zažívala jsem psychickou šikanu a stres přicházel i od jedné velice necitlivé učitelky, ale našim bych o tom v životě neřekla. Viděli, že se ráno necítím dobře, ale přičítali to stesku nebo rannímu vstávání. Některé děti jsou uzavřenější a netouží po povídání si o problémech, tady rodiče nic nezmůžou, problém se musí řešit tam, kde vzniká.

Pes 27. 9. 2002 | 07:46

Článek jednoznačně popisuje příznaky STRESU u dětí. Vy níže přispívající dáváte VINU za fóbie a strachy vašich dětí škole, necitlivým učitelům, tyranizujícím spolužákům... Podle mé zkušenosti tvrdím: děti jsou dostatečně odolné vnějším stresovým faktorům, pokud mají milující a chápající zázemí, pokud mají opravdovou mámu a opravdového tátu, tj. takové rodiče, kteří jsou kdykoli připraveni vyslechnout své děti a jejich problémy brát vážně. Ti, kdo duše svých dětí zraňují neustálým odbýváním ("ale prosím tě, ty toho naděláš, podívej se na spolužáka XY..") navyrábějí v dnešní populaci dětí nejvíce neurotiků. Zamyslete se nad tím, jak vám fungují rodiny: kolikrát za týden spolu snídáte, obědváte či večeříte. Kolik času strávíte společnou hrou (žolík, člověče nezlob se, ..), jak máte v rodinách rozděleny běžné úkoly (stlaní, mytí nádobí, chystání jídla). Zahrnujete podle svého mínění děti veškerou péčí: tj. děláte pro ně první poslední. Přetěžujete sami sebe, místo abyste děti zapojily. Pochvala za dobře provedený úkol v domácnosti děti motivuje, dodává jim sebevědomí - to SEBEVĚDOMÍ, které dnešní děti tak zoufale potřebují. Budujte u svých dětí zdravé sebevědomí a nebudou z nich ušlápnuté chudinky, nebudou trpět neurózami. Dávejte jim šanci vám pomoci, chvalte je upřímně a do vašich domovů se vrátí pohoda a radost. Anebo ne: brblejte a kritizujte, očerňujte učitele a své děti odbývejte... Je to POHODLNĚJŠÍ.

Chanel 26. 9. 2002 | 16:59

Dřív měli kantoři ve třídě i 60 dětí a různého věku. Přesto je dokázali zvládnout, zaujmout a hlavně i něčemu naučit!!!

Majka 25. 9. 2002 | 14:36

Mám dvě děti školou povinné a vystřídaly už několik učitelek. Můžu potvrdit,že není učitelka jako učitelka. Některá pro své povolání žije,je to poznat na tom co pro děti dělá mimo vyučování. Pokud pro děti i dospělé vymýšlí táboráky,sporty atd.,pokud do osnov VV a PV dá i kousek svého snažení-ihned se to pozná. Děti vystřídaly různé učitelky a měly jednu takovou,která pro ně žila. Měla k dětem lidský přístup,ne povýšený,povídala si o jejich problémech,děti jí nosily fotky sourozenců,své práce,které dělaly doma,těšily se do školy,protože se snažila stmelovat kolektiv. Bohužel převažují opravdu "líné"učitelky nebo ty,které děti vůbec nezvládají nervově. Ty první jen odučí,o děti se nezajímají,žádné aktivity nedělají a berou děti jako nějaké zboží bez citů. Ty druhé,mají problémy doma-rozvod,opilý manžel,zlá tchyně atd.takže jsou nervově na dně ještě než vkročí do školy.Měli by si to hlídat ředitelé a typy takových učitelek vyhodit.Aň si hledají povolání jinde,třeba jako sekretářky.Nejhorší je ta šikana,kdy jde dětem doslova o život. Mé děti se učí dobře,jsou oblíbeni,přesto jsem párkrát na prvky šikany narazila. Vždycky jim radím,že nesmí ukázat druhým,že se jich bojí,aň se tomu zasmějí atd.Myslím si,že by měl existovat školní psycholog,který by toto měl na starosti,mohl by řešit i jiné problémy mezi dětmi.Učitelka by to měla mít předepsané jako náplň práce-zabývat se pocity dětí ve třídě.Zažila jsem i učitelku,která se synovi posmívala kvůli jeho příjmení.

Elen 25. 9. 2002 | 13:19

... nesouhlasim s M. Ve skolstvi je potlacovana individualita ditete, deti jsou "skatulkovane" do dobrych a horsich, do nezdatnych a zdatnych a pak vnikaji detska traumata, protoze se prehlizi co jetnotlivec dokaze. Vychova deti je velice citliva vec a v prve rade se dite musi respektovat jako osobnost. Dite ma pravo na svuj nazor ... ktery je mnohdy rozumnejsi nez nazor malomestskeho prizemniho dospelaka. Malo se vcitujeme do tech krehkych, jemnych a cistych detskych dusi.

Sisi 25. 9. 2002 | 12:18
M. 25. 9. 2002 | 11:54

Když si sami(y) učitelů nevážíte, jak potom chcete aby je respektovaly Vaše děti? Když budete před dítětem na jeho učitele nadávat, jeho labilitu tím můžete jenom zvyšovat - uvidí že je zbytečné se tak snažit když nějaký (á) (nadávku si doplň) mu to stejně neuzná, protože snad ani nemá mozek a do školy si chodí jen vypít kávičku. Když se takhle pak doma vyjadřuje víc rodičů, vzniká pak mezi dětmi a učiteli ovzduší napětí a nedůvěry, kdo dnes komu co provede a ten malej génius doma se nepohrne do školy k někomu podle vašich slov tak stupidnímu (k někomu s kým ředitel "zacpal díru"). Učitele si přeci lidé musí vážit, je to přece o hodně moudřejší člověk a jeho učení a zkušenosti dítě (leckdy i jeho rodiče)vybaví potřebnými znalostmi do celého dalšího života. Tím, že je u nás už od doby "Rakousko-Uherska" školní docházka povinná a ještě je zadarmo, přestali někteří lidé uznávat jeho hodnotu. Nepíšu to proto že bych byla učitelka. Nejsem. Děti mám a ve škole se jim většinou líbí.

medulka 25. 9. 2002 | 10:24

Hodně se tu píše o tom,že "chudinky" učitelky nemůžou přece věnovat svou pozornost 25 dětem,když rodiče mají doma jen 1,2 nebo 3 děti. Ale já si myslím, že když už někdo chce bojovat, tak proč si potom stěžuje na to,že je to těžké?Je třeba už dopředu počítat s tím, co všechno bude má práce obsahovat,no né?Takže jestli se nějaká slabá povaha někde v 15 rozhodne že se chce vyučit učitelkou,musí v sobě najít dostatek všech možných sil,které jsou potřeba z zvládnutí celé třídy malých prcků,kteří si nesednou a nebudou tiše a zbožně poslouchat paní učitelku jenom proto,že "se to od nich očekává".Jestli dnešní kantoři nejsou schopní "zvládnout" (= zaujmout,zabavit,či co) těch pár dětí,co mají na starosti, tak si myslím,že problémek je v tom,že nestačí na svoji práci a proto by měli zvážit,jetli ji chtějí nadále vykonávat.Jenomže situace dnešního školství je taková,že ředitelé berou "vše" a ještě jsou rdi,že mají čím tu díru zaplácnout a pak ani nemají přehled, kdo to vlastně ukazuje tisícům dětí podoby života.(za učitelský život určitě,možná i víc).Říká se že škola je základ života,ale jak potom vypadají názory a vůbec povahy dětí vychovaných v takovém prostředí?Já sama mám doma takového žáčka školáčka=moji 10 letou sestru a musím říct, že na ní se ta škola nebo spíš školský systém už taky pěkně podepisuje.Jenomže k tomu také patří výchova dětí rodiči doma a to všechno společně vytváří kontinuitu každého človíčka a na to spousta nespokojených rodičů zapomíná. Zkrátka:problém tu je a je potřeba ho řešit. Jen se ptám:Kdo nalezne tu odvahu začít????
P.S.:Když Vám doma dítě řekne, že by nejraději zítra nešlo do školy, zkuste si s ním místo udiveného "pročpak" a "ale di ty prosímtě" raději popovídat a vysvětlit mu např. význam slova odpovědnost, spravedlnost aj.Děkuji, nashledanou.

Goro 25. 9. 2002 | 09:40

Kate: Co se me dotklo na tom, co psala Marcela? Ze je nejjednodussi vsechno svadet na nekoho jineho a nehledat vinu sam v sobe. Ne, nemate pravdu, ucitelka nejsem a kdyz vidim, vas nazor "na zdechle ucitelky", jsem tomu uprimne rada. Takovych, jako jste vy, je bohuzel dost. Ale mam dceru, ktera chodi do skoly i do druziny a rozhodne nemohu rict, ze by jeji ucitelky sedeli u kavicky, misto aby se venovali jim sverenym detem. Jsem jim vdecna za to, ze moje dcera muze odpoledne travit pod dozorem, misto toho, aby se potulovala sama venku. A nevim, jak by pomohlo, kdybych se o tom zminila na tridnich schuzkach... Chtela bych videt vas na miste ucitelu, kteri maji podstatne slozitejsi a hlavne zodpovednejsi(a to nemluvim o financni strance)pracovni napln nez vetsina z nas nekde v teplem kanclu. To se nam to mluvi. Ale to se uz bohuzel nevidi, ono je opravdu znacne lehci a hlavne pohodlnejsi rict:...at se snazi, od toho je skola.... Vic k tomu nemam co dodat.

Nika 25. 9. 2002 | 08:20

Pro naše děti je ted latka nasazená velmi vysoko, rozhodně mnohem výš než to bylo pro nás. Dnešní náhled je ten, že když v něčem nejsi hvězda, tak nemáš šanci v dospělosti být slušně zabezpečen. A tak svoje ratolesti odmala trápíme, že se nutně musí skvěle učit, musí chodit na tréninky,kde musí mít nejlepší časy, apod., aby se přece v životě měli dobře. Tedy pokud z nich chceme mít slušné lidi, v tom horším případě se z nich stanou grázlíci, kterým půjdeme raději z cesty. Ted je jen otázka, kdy ta naše dítka zjistí, která cesta je pro ně snazší. Hodně záleží na rodičích, vždycky to tak bylo, ale učitelé by si měli uvědomit, že dítě tráví ve škole hodně času (a není to vina rodičů), a že by ty oči měli rozhodně mít dokořán a všímat si jich. Možná by se někdy divili.

Kate 24. 9. 2002 | 20:18

Lado, co se vas tak dotklo, co psala Marcela? Ona mluvi kazdemu z nas z duse. Ty zdechle ucitelky, ktere chodi do prace proto, aby si mesi sebou pokecaly u kavicky a ne aby se venovali detickam. A to snad ze je 25 deti ve tride nas problem? Lado, jestli vy jste jedna z tech ucitelek, coz se podle vasi reakce domnivam, tak budte tak hodna a na schuzkach se o tom muzete zminit.

Petra 24. 9. 2002 | 17:51

Musím souhlasit s Marcelou, v dnešní době je to opravdu dost děsné, co se s dětmi děje. To, že skoro každé dítě trpí fobií nebo má nejrůznější obavy a také komplexy je strašné. Hodně určitě zmůže výchova v rodině, ale co je platná výchova matky a otce, když se dítko ve škole-školce naučí, že silnější, drzejší a také sprostější vyhrává. Je toho na dnešní dobu až příliš a jak takové malé dušičce mám potom něco vysvětlovat :(((

Lada 24. 9. 2002 | 15:18

MARCELA: Nevím, proč všechno svádět na učitelky. Dneska je to nějak v módě. Při dnešním počtu dětí ve třídě - cca 25, není možné se všem věnovat každou chvíli na plno. Váš příspěvek dost dobře nechápu.Myslíte tím šikanu nebo co? A poslední věta mi už připadá trochu zcestná:..."které ty oči mají často přivřené nad tím, co rodiče vidí už ve dveřích, když si přijdou do třídy pro svou ratolest...". Nevím, nechápu. Myslím si, že je hlavně věc rodičů, aby u svých dětí měli otevřené oči dokořán. Protože je sakra rozdíl, hlídat si 1-3 děti místo 25.

Marcela 24. 9. 2002 | 12:13

Článek mi mluví z duše. Ne každé dítě je průbojné a to co se dnes děje ve školách, ale i ve školkách mezi dětmi, je někdy na pováženou. Paní učitelky jsou jistě velmi zaneprázdněné, ale myslím, že by měly mít více otevřené oči a všímat se i toho, co zdánlivě není jejich starost. Já jsem se zatím setkala většinou s těmi, které ty oči mají často přivřené nad tím, co rodiče vidí už ve dveřích, když si přijdou do třídy pro svou ratolest.

Přečtěte si také

Horoskopy

Poslední dobou pro vás není nic nemožné, a proto se snažíte kolem sebe rozdávat optimismus a dobrou…

Nejčtenější články

Doporučujeme