Podle mě se to nedá takhle paušalizovat. Lidi jsou různí a každej se projevuje po svém. Například sedím se zkříženýma nohama proto, že je mi to tak pohodlné, a ne že vytvářím nějakou pomyslnou bariéru. Nesahám na lidi, vůbec, nikdy, pokud vysloveně nemusím, a nechci, aby lidi sahali na mě. Vůbec, nikdy, s výjimkou toho, že mi záchranáři budou poskytovat první pomoc. Nechápu, proč by na mě měl sahat někdo, s kým se neznám a teprve se seznamujeme, jak praví článek. Do osobního prostoru jiným nelezu a očekávám od nich totéž. Co tam je dál - všichni lžou. Já taky. Tudíž neřeším, jestli mi lže někdo druhej, v 99% na tom nezáleží. A to jedno procento podstatných věcí se dá obvykle ověřit. A hlavně - když někdo začne druhého takhle pozorovat, sledovat a vyhodnocovat každé gesto, pohyb či pohled, tak pryč od něj, co s takovým "policejním vyšetřovatelem", to není nic, co chce mít někdo doma, být jak pod drobnohledem.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.