KLÁRA (38): Budu si brát bývalého muže své sestry

KLÁRA (38): Budu si brát bývalého muže své sestry

Klára má v rodině „veselo“, bude si totiž brát bývalého muže své sestry. Zatímco je Klára šťastná, její sestra odmítá na svatbu přijít.

Už dávno mi není dvacet a bohužel ani třicet, ale i tak se budu vdávat poprvé. Asi je to poněkud infantilní, ale těším se jako malá holka – jsem totiž po mnoha letech konečně skutečně šťastná. A to nejen já, ale svým způsobem i má dcera, která nikdy žádného skutečného tátu neměla. Její biologický otec nás opustil po šestinedělí. Dle jeho slov jen čekal, až slehnu a dám se do kupy, došlo mu prý totiž, že žádnou ženu, dítě, natož rodinu nechce. Bylo to hodně nečekané! „Kláro, ty si určitě někoho najdeš, jsi silná ženská. Já na tohle všechno prostě ještě nejsem připravený, byla bys se mnou nešťastná a já s tebou taky. Nebudeme si přece překážet ve štěstí,“ řekl mi tenkrát. Takové „kecy“! Co na to říct a nebýt vulgární? Bohužel to, co nyní činí šťastnou mě, přidělalo vrásky na čele mé sestry a maminky – můj budoucí manžel Radek je totiž exmanžel mé sestry.

Má sestra je rozvedená už šest let, dítě s prvním manželem neměli, to má až s nynějším partnerem, se kterým jim soužití ale moc neklape. Důvodem rozvodu byl jednorázový Radkův úlet, přes který se sestra nedokázala přenést. Sestra tehdy byla dva měsíce na stáži a Radek udělal velkou chybu a na svatbě jejich společného kamaráda se v podroušeném stavu spustil s jednou společnou známou. Ta to bohužel pěkně „za tepla“ zavolala sestře – řeknu-li to lidově, byla to pěkná mrcha! I přes snahy obou manželů i jednoho zkušeného manželského poradce se nepodařilo vzájemnou důvěru obnovit a manželství se rozpadlo. Od té doby se sestra, na rozdíl ode mne, s bývalým neviděla. Máme totiž společné známé, mezi které sestra přestala chodit. Jenže tehdy mě ještě Radek nezajímal, byla jsem zamilovaná, což jak již víte, neskončilo příliš dobře. Z té doby si však pamatuji obřadně pronášený úryvek jednoho „opileckého“ rozhovoru, kdy na jedné oslavě Radek mému příteli řekl: „Honzo, nezvorej to, tak pěknou a prima ženskou jen tak nenajdeš. Takových po světě moc nechodí. Jestli Kláru jednou necháš, koukej mi zavolat!“

Čas běžel, já otěhotněla, porodila a osaměla. Radek se tehdy z party známých na nějakou dobu vytratil, vydělával peníze kdesi v zahraničí. Jednoho dne mi však zazvonil telefon …: „Ahoj Kláro, tady Radek, ještě jsi sama? Nezajdeme na kafe?“ Vzhledem k tomu, že jsem právě odvezla dcerku na víkend k rodičům, odpověděla jsem rychleji, než by se slušelo. Večer byl nečekaně příjemný, možná i díky tomu, že jsme měli tolik společného; Radek znal naši rodinu, měli jsme společné známé i koníček, kolem kterého se tito známí kumulovali. Vlastně bylo už o víkendu zřejmé, že náš vztah bude pokračovat – oba jsme byli nezadaní, vždy jsem se mu moc líbila a také nám to hned od začátku klapalo úplně ve všem. Jediné, co jsem se v sobě snažila potlačovat a nemyslet na to, byla skutečnost, že vše budu muset jednou oznámit rodině a hlavně sestře! Správně jsem tušila, že to nebude vůbec jednoduché.

„To si ze mě děláš srandu? Ty chodíš s Radkem a přijde ti to normální?“ křičela na mě sestra, když se vše dozvěděla. Má sestřička je fajn holka, ale je po mamce „jižanka“ – temperamentní, emocionální, vše strašně prožívá. Já jsem „seveřanka“ po tátovi – samostatná, emancipovaná, uzavřenější a vyrovnaná. Naivně jsem čekala, že se emoce časem sklidní a sestra a vlastně i mamka se s mojí novou láskou smíří. Bohužel jsem měla špatný odhad. Maminka můj vztah vzala tak nějak na milost, ale sestra se mnou nekomunikuje a jakákoliv setkání odmítá. Když se dozvěděla o chystané svatbě, rezolutně oznámila, že ona na ni v žádném případě nepůjde a nesouhlasí s ní. Jsem šťastná i nešťastná zároveň – miluji přítele, ale i sestru. Je mi líto, že se pokazily vztahy v rodině, ale naprosto nevím, co s tím. Přítele se nevzdám, ale záleží mi i na mé sestře a rodině. A tak, babo, raď!

Doporučujeme

Články odjinud