No já se nenimrám s drbáním spár na WC a v obýváku nemám nic moc, ale jen sedačku za 20 tisíc a zbytek je na míru od truhláře ve stejném odstínu. Je to staré, pořizovali jsme to, když byly děti na základce. Pokoj to je útulný a je v něm dobře mně i občasné návštěvě. To je to moje nic moc. Mohla bych našetřit na modernu, ale nestojím o ni.Co se týče těch otřískaných hrnků, piju z nich já i hostitelé kafe úplně normálně. Nejsem ta, co druhé nerespektuje. Je to jejich věc. JÁ SE TOMU JEN PROSTĚ DIVÍM. A že bych po rozbití talíře ze sady kupovala další, to skutečně vůbec. Takovými blbostmi se nezabývám. Když ale vidím u lidí, kteří mají ten standard vyšší, než mám já, tedy jsou podnikatelé s nesrovnatelnými příjmy ode mě, tak si říkám, tenhle otřískanej rendlík by asi vyhodila i naše babička....a že ta byla nějak šetrná....Tolik asi k tomu, jaký dojem jsem tu udělala zmínkou o pro mě nepodstatné užvejkané noční košili, která mě udivila u kolegyně. Udivily by mě i spoďáry samá díra u ženy, která má na sobě pěkné šaty. A proto snad nemusím být ta špatná. Občas se člověk nerad loučí s kusem oblečení, které nosil rád. Kdysi ode mě příbuzný dostal Vánocům svetr. Padl mi do oka a tak nějak mi přišlo, že by mu sedl. Je to už hodně let, nevídáme se, jako když žili naši rodiče. Nedávno jsem ale potkala jeho paní a semlely jsme od A do Z vše. Vzpomněla si na můj tehdejší dar a sdělila mi, že ten hadr, neb svetru se po těch letech už jinak říct asi nedalo, tahá na zahradu a do garáže a odmítá ho vyhodit. Prý mu v něm je dobře. No.
Ježkovy zraky...cyklovýlety s měkkým i...Nojo, řečí devadesát devět, a gramatická chyba základních znalostí....Navrch huj....a vespod za pět s češtiny....
@SandraN: z češtiny...z koho,čeho
Mě ta košile prostě u ní překvapila. Dávno jsem na to zapomněla, až teď se mi to vybavilo. Nesoudím lidi podle hadrů. Vkus není až tak o penězích. Lze koupit v sekáči, od kamarádky, ve slevě něco co, mi sedne a sluší. Není kumšt vzít dvacet tisíc a koupit si šaty na ples. Kumšt je, koupit levnou věc, která mě pozvedne. Navrch huj platí jak na oblečení, tak na bydlení, taky se klidně se dá říct i v tom směru, že někdo vás usadí do luxusního obýváku a vy máte pocit, že je celý dům vycíděný a perfektně zařízený. Do té doby, než si ptořebujete odskočit a v oné místnosti si uvědomíte, že sice doma máte v takový běžný standard, kterým nikoho neohromíte, ale všechno tam ladí pohromadě, máte to sladěno a hlavně...to máte čisté. Vrátit se z WC či koupelny s pocitem, že vaše hostitelka je naoko dáma, ale příslušenství já jako šmudla, to je taky rozčarování. Proto umím opomenout to, co je vidět, co je dáváno na odiv a zajímá mě podstata a to, co je skryto. Klidně se dá spát v triku a elasťákách. Cenově dostupných či z lepšího materiálu, na co kdo má. Jeho věc. Sepraný hrůzný hadr, kde lze vzor už jen hádat, je u mě v případě VŠ kolegyně a jak vím, i jejího VŠ manžela, hezkých sympatických sportovců, prostě nevydýchatelný šok. Čímž bych to už za sebe uzavřela. Ale že jsme se dostaly daleko, že. Jen dodatek - taky mně třeba nejde dohromady, když má někdo doma otřískané nádobí, hrnky na pití, a jiné, a přitom si pořídí luxusní víkendové sídlo. Ty hrnky aj. nestojí až tak moc. Podle mě to snad ani není o vkusu, jako spíš o vyznávání určitého životního stylu. Pro mou kolegyni není důležitý noční úbor, ale je důležité super moderní kolo na cyklovílety. Pro mou kamarádku není důležité, že host váhá, z jaké strany pít kafe, aby si nepoškrábal pusu, ale s pýchou předvede, na jaké známé místo jezdí s rodinou a že tam bydlí ve svém. Na něčem se musí ušetřit. Já prostě zas chci čisté novější nádobí, které obměním, není to problém, jsou různé akce, nebo vzhledný noční úbor. Víkendové sídlo mám normální, na co mně stačí kapsa a jsem si vědoma, že jsou lidi, co na ten víkend kam jet nemají vůbec. Každý jsme nějaký.....Abych se vrátila k tématu.....tomu počátečnímu, ten pán podle mého nebyl v manželství z nějakého důvodu spokojen. Našel si novou lásku, ale už neměl na to, aby se k tomu postavil otevřeně a rozhodně. Patrně doufal, že to jedna z těch jeho dvou nějakým způsobem rozhodne. Ze svého hlediska selského rozumu bych byla na místě manželky i milenky sakra dopálená. Ne pro to, že měl poměr, ale že tím obě trpěly. Milenka musela poslouchat lži i jim věřit, nechápat, proč tedy on s ní zůstává, když nic nefunguje, a žena si zas nezasloužila žít opomíjená a mít na krku celý týden děti domácnost atd. Nebylo to vůči nim fér, ani vůči první, ani vůči druhé. Brala bych vůči milence - je mi s tebou dobře, ale nepočítej se společným životem, jsem nejen slaboch, ale mám k rodině povinnost, abych ji zajistil. Brala bych jako uspokojivé řešení vůči manželce, aby se aspoň podílel na výchově a chodu domácnosti, jednal s ní slušně a když už běhal okolo, aby jí dopřál dovolenou s kamarádkou a jejími i jejich dětmi, zastoupil ji doma a dopřál jí nějaký koníček. Nechávat ji samotnou doma a myslet si, že musí být tak spokojená, neberu. Zasloužil, aby mu obě řekly: hele, žij si sám a buď tak hodný, najdi si někoho, koho nebudeš muset balamutit. Nás to už nebaví, my s tebou končíme. Zasloužíme si někoho lepšího.
@SandraN: Sandro já to mám fakt jinak než ty.......nádomí mám doma taky i to roztřískané a přitom nejsem nijak chudá. Důvodem není že bych byla spořivá, tzn není mi líto koupit nové,tak že finance v tom roli vůbec nehrajou, prostě jen to pro mne není důležitý, tak že talíč co má oťuk prostě neřeším dokud funguje tak funguje. Tak že důvod proč si je nechávám jsou spíš praktické, že to ještě plní svou funci tak to neřeším, mám talíře tak 3ks max stejný tak že vesměs mix co dům dal U hrnečku bych oštíané vyhodila pokud by to bylo v místě kde piju, ale jinak bych to taky neřešila. Mně připadá, že si za to co lidi dělají njinak než ty doplňuješ automaticky důvody a hodnotíš to negativně, zkrátka dělat to jen tak jak to děláš ty je OK a kdo to dělá jinak tro dělá blbě. Mněš je to upřímně fuk, kdo má potřebu po tom co se mu rozbije jeden talíř ze sady koupit sadu celou novou protože ho ten jeden chybějící znervozňuje, nechť to klidně udělá, hlavně že mu s tím bude fajn, a kdo má vztah ke svým starým otřískaným hrnečkům po babičce a nikdy by je nevyměnil taky jeho věc.......já třeba dělám hodně věcí jinak než většina lidí, například pokud svolám nějakou akci u mne tak já nevařím a lidi nosí naopak jídlo ke mně. Dřív jsem byla klasická hostitelka furt okolo lidí lítala jenže mi došlo že si pak já sama tu akci neužiju protože funguju jako servírka, tak jsem to otočila beru to tak že já to akorát zorganizuju a poskytnu prostor ale jídlo a pití si pořeší návštěva, a víš co ač je to proti zvyklostem funguje to bezvadně lidi si sami udělaj kafe nemusím je obskakovat a především, je samotný to takto baví, protože nejsou jen hosti ale tu akci tvoříme prostě společně...........někteří (a možná i ty) by řekli že jsem špatná hostitelka že by "očekávali" že jim alespoň uvařím kafe a pod.........a víš co je mi to u zadele. 8-)
@farah.farah: Přesně jsi vystihla, co mám na mysli. Že když někdo jělá něco jinak, nebo má jiné priority, tak je prostě jenom jiný a není ani o fous horší, nebo lepší. Ani když to dělá hóóódně jinak. Díky.
@SandraN: Jenomže každý to vnímá jinak a je možné, že někomu, kdo je ono dole fuj, budeš připadat divná právě ty tím, že se pitláš v s úklidem v hajzlíku a v obýváku nic moc. Starala jsem se kdysi o velice nóbl starou, 80. letou paní, bývala herečkou, zpívala v opeře a měla pocit, že bych jí měla líbat snad i nohy za to, že mi dovolila se o ni starat. O sebe už se sama postarat nemohla a nikdo, kdo jí znal, k ní nechtěl, tak jsem se starala. Trvalo mi přes 1/2 roku, než se mi ji podařilo okoupat. Přitom smrděla tak, že si sousedé stěžovali. Kupodivu přibližně v téže době jsem poznala podobnou paní. Nikdy nenosila konfekci, vždy šila v salonech a z drahých, kvalitních látek, každý týden zašla k holiči, dbala o sebe víc, než kohokoliv znám. A tu se mi nepodařilo okoupat vůbec. Ve svých 80. letech sebou práskla na zem, bušila do ní pěstmi i patami a ječela, že ona se nikdy nekoupala a koupat se nebude. I ona smrděla a když jsem ji vezla k lékaři a později i do lázní, hamba mnou třískala o zem jak moc. Obě ty dámy dbaly na své vlasy a účesy, obě se cítily vysoko nade mnou. A v těch zdravotních zařízeních se na mě koukali s pochopením a já viděla, že to tak prostě někdo má. Není to o penězích, není to o možnostech, není to prostě o ničem. Každý je jiný a každý vidí svou "cenu" v něčem jiném. A to je dobře. Až do chvíle, kdy tu svou osobitou cenu začne považovat za měříto jakési pomyslné vyšší úrovně a podle ní hodnotit úroveň "těch jiných" jako něco nižšího. Což Klára udělala.
@SandraN: A vážně by si obě zasloužily někoho lepšího? Čím? proč? Za co? A jak lepšího, v čem? Naopak si myslím, že obě mají přesně to, co si zasloužily.
Dámy, spěte si, v čem chcete. Je mi to jedno. Já jen že se mně k té moderní štíhlé sportovní kolegyni hodilo na spaní cokoli jiného, jenom ne tohle. Vím, že vtip by nevzala, tedy jsem udělala asi to jediné, co šlo. Mlčela a dělala, že ten hadr vidím jako běžnou věc. Nemám problém koupit si něco v sekáči a nejsem povrchní, nesoudím lidi podle hadrů. Tu košili mně tady ta diskuse připomněla. Je spousta hezkých nočních úborů, levných i teplejších. Mně ta košile k ní nesedla a vzpomněla jsem si na to. Neumím si představit, kdyby se něco stalo a my museli v noci nahonem ven. Jo, věděla, že jsme na pokoji jen dvě. To ji snad omlouvá. Ovšem jak říkám, lézt do postele v tomhle s manželem, to tedy nevím.
@SandraN: Prostě setkala ses s exluzivní kočkou a ono to tak úplně nebylo. Kdybys ve stejné košili spatřila obyčejnou ženskou, možná by sis toho taky nevšimla. Na Těšínsku se říká o Polkách a Francouzskách: "na hoře huj, dole fuj". (Prý i proto mají tolik skvělých parfémů) Určitě se to ale nedá generalizovat na všechny a jenom na - tedy Polky a Francouzky. Možná se totéž dá říct i naopak, určitě po zemi chodí spousty šedých myšek nevkusně a chudě oblečených, které mají pod otrhanými, zapranými a ušmudlanými hadříky luxusní prádlo a spí ve značkových sexy košilkách. Myslím, že je to stejné jako s úklidem. Já například nemívám nijak pintlich uklizeno, ale ve skříních a komorách ano. Protože si myslím, že když je binec očím skryt, tak se na něj zapomene a neuklidí se. No jo, ale já ty věty o děsné košili atd. zmínila proto, že Klára ji napsala určitě s cílem sdělit nám, jak děsná ta milenka jejího muže je, když se takto obléká. A myslím, že s jakousi směsí pocitů pocitemy typu: "Jak mohl opustit mne dokonalou, kvůli takovému béčku. Kdyby byla lepší a skvělejší než já, bylo by mi líp, aspoň bych věděla PROČ!!! Aspoň bych mohla na sobě zapracovat a on by se pak doplazil zpět." v kombinaci s "ph, taková jakási nevkusná barmanka? Ta mi nesahá ani po paty, to je chudák, ten můj blbeček"
@helza: Tohle rčení - navrch huj, vespod fuj - znám v přeneseném smyslu, a bez ohledu na národnost. Obecně to označuje ženy, které navenek vystupují jako velké dámy z lepší společnosti, prezentují se jako dokonalost sama, ale ve skutečnosti jsou hloupé, líné a nepořádné, a jejich domácnost zanedbaná.
@SandraN: Já třeba 15 let tahala triko co mi naši koupili na muzikálu Dracula a druhé o rok mladší z muzikálu mise (Dan Hůlka přes celý předek) tahala jsem je těch 15 let na spaní nebo běhání doma či po zahradě těch 15 let dokud se nerozpadly a ano na konci vypadaly stejně neli hůř než košile na spaní od vaší kolegyně. od té doby se to neopakovalo prostě jsem žádné tak oblíbené triko neměla. mám akorát zamilované šortky z džínoviny a ty kupodivu přežívají už 17tým rokem a stále v perfektním stavu (krom šíleně oprané barvy) a nepřijdu si jak socka nebo bezďák prostě je mám ráda tak je stále nosím tehdy kdy nemíním oslňovat okolí svou dokonalostí.
Já jsem třeba na prádlo a noční oděvy trochu ujetá, to klidně do krámu vyrazím v teplákách a tričku z hrabáče, ale košilky, plčky a podprdky mám ráda pěkné. Ale v životě bych podle toho nesoudila druhého člověka. Každý má jiné priority a zabývat se parádou se mi navíc jeví hodně povrchní. Někdo může mít rád pěkné věci, ale to jej nijak nevyvyšuje a ani nesnižuje stejně, jako nikoho nevyvyšuje ani neponižuje, když na sebe v tomto ohledu nedbá.A navíc i každému muži se jeví něco jiného sexy. Můj muž třeba miluje, když jsem v pohodlném oblečení a když jsem poprvé skončila v nemocnici, dovezl mi tam to nejpohpdlnější co doma našel. Košile po babičce - tehdy jsme narychlo po její smrti vyklízeli její byt a já všechno ještě nestihla přebrat a vyhodit. A musel hodně složitě a dlouho hledat - ty moje, uložené v mém šupleti ve skříni se mu jevily nepohodlné. Prostě s hlavou ojetou holícím strojkem a v něčem plandavém a pohodlném se mu jevím asi roztomilá a ze všeho nejvíc přitažlivá.
To ani nebudu popisovat, v čem jsem spala na chalupě, zejména když tato ještě nebyla v civilizovaném stavu. A v čem tam spal můj choť. Estetické měřítko zaplakalo. Nicméně - vracím se k článku - i kdyby ta paní skutečně spávala ve flanelové košili, což popírá, gentleman by to nezmiňoval své milence. Může mít mnoho důvodů, proč mu manželka nerozumí, ale shazovat by ji neměl, to je nečestné a nesportovní. Ani tomu moc nevěřím, že by to dělal, a je to další detail z článku, který snižuje jeho věrohodnost. Nebo ten muž není gentleman, a potom si zasloužil mít doma semetriku vykřikující ve vlaku. ]:-D
Dámy, šlo o letitý sepraný hadr s dlouhým rukávem a knofíkem na jeho konci. Vzezření hlásalo : právě vytaženo ze smeťáku. Nejde o erotiku. Jde o to, mít na spaní něco slušného. I teplé pyžamo může být vkusné. Něco takového bych nepoužila ani na mytí oken. A myslím, že to není o materiálu a o penězích. I flanel může slušet - nic proti tomuto materiálu. Byla jsem v šoku. A že nenakupuji nějaké extra nóbl věci. V normální cenvé relaci průměru. Tohle ale bylo něco. Že by kolegyně v létě předpokládala mrazy, to se mi nezdá. To bych si vzala s sebou hřejivý župan. Kdybych byla jo zmrzlá. Fakt v něčem takovém, do čeho se nahastrošila ona, bych nespala ani v přestárlém věku v důchoďáku.....Při vší úctě k lidem, co tam žijí.
@SandraN: Asi jsem divná, ale to co má na sobě kolegyně na spaní mě naprosto nezajímá, její věc. Pokud by to byl fakt nějakej šílenej model, tak to ve srandě okomentuju na místě... ale že bych si to x let pamatovala... I když (sypu si popel na hlavu, jeden takový zážitek ne a ne vytěsnit)... moje 150 kg známá nosí tanga a ve společné noclehárně (cca 10 lůžek a postele na patro) měla pocit, že spolu s tričkem po pupek je to dostatečný spací oděv a lezla tak nahoru na palandu. Mám pocit, že někteří pánové z toho doteď koktaj. :-D
@SandraN: No po pravdě já jsem nikdy o oblečení na spaní neuvažovala jako o nutně vskusém, asi je to tím že spí nejradši nebo jen v kalhotkách a pokud je zima tak si prostě vemu staré tričko a v to spím (vypraná jsou ale mnohá mají neypratelné fleky a nebo už sem tam nějakou tu dirku), na něco jako noční košile mne neužije neb se mi to stejně v noci vyroluje až ke krku, tak že třeba já mám celkem problém co si vzít případně do nemocnice nebo na služebku , kde by mi tohle mé domácí chrápadlo pod bedlivým zkoumavým okem kolegyně jistě neprošlo.:D
Cože? Chce mi snad někdo tvrdit, že moje oblíbená dlouhá teplá noční košile bavlněná s infantilním vzorem kočiček je nějak nepatřičná? 8-) To bysem se na to podívala. No a na služebku, kde by hrozilo nocování s kolegyní, bych si zajisté nebrala své nejlepší jemné průsvitné erotické pyžámko, co kdyby to dotyčná považovala za výzvu? ]:-D
@Elynor: Kde jste sehnala noční košilku s kočičkama?
@Anonymizovaný: náhodná koupě, v lázních na dovolené, před delším časem...
K tomu pyžamu malá vzpomínka....byli jsme na akci, kde se muselo přespat. Vyšla na mě kolegyně mladší, štíhlejší, řekla bych sportovnější, zkrátka měla ode mě více plusů. Když vylezla z koupelny, nevěřila jsem vlastním očím. Čekala jsem moderní pyžamo nebo košilku aspoň nějaké značky jako obyčejný Pleas nebo Jitex. Měla na sobě takovou příšernou flanelovou košili, kterou bych já i se svou nadváhou mrskla do nejbližší popelnice. To snad po někom podědila. Není možné, aby v něčem takovém někdo dneska spal. A ona se tvářila, jako že je to normální věc. Tak jsem se tedy tvářila taky tak. Má doma pohledného chlapa. Ovšem jestli chodí spát v tomhle i s ním....Jeden nikdy neodhadne, jaká ta realita může být. Proto bych řekla, že ty příběhy tady jsou kolikrát tak nevěrohodné, že se někomu skutečně klidně mohly stát. Redakce to upraví, aby to bylo líbivější....a elaborát, co nad ním nestačíme vrtět hlavou, je na světě....
@SandraN: Asi si šlapu po štěstí, ale pokud je mi kosa, klidně si obleču flanelový pyžamo a vlněný ponožky k tomu. Jako že bych se v noci třepala zimou skrz to, abych byla prudce sexy by mě mohlo ohrát. A už tuplem by mě to mohlo ohrát pokud nocuju někde s kolegyní na služebce, kterou oslňovat fakt nemíním.
Opominu hodnověrost příběhu a budu se tvářit, že Klára je skutečná pisatelka. Pak vám ale milá Kláro musím říct, že věty typu "... představovala jako svou mladší a úspěšnější verzi, a ona měla na sobě levné džíny a křiklavé tričko… ", nebo "dost neuvěřitelnou lež, že chodím spát v ohavných flanelových nočních košilích", svědčí pouze o tom, jak vysoko si ceníte svých úspěchů, vzhledu a nejspíš značkových hadříků, které nosíte. Tedy o tom, že vůbec nechápete, v čem spočívá skutečná hodnota člověka. Můžete být tou nejkrásnější, nejúspěšnější a nejbohatší módní guru, ale pokud budete těmito měřítky hodnotit lidi, pokud nebudete mít svůj "poklad v srdci a v duši", pak můžete i vedle uklízečky v hadrách ze sekáče vypadat pouze jako namyšlená nula.
Dobrý, bezva...měla milenky vizitku, ale ani ona, ani kolegyně nevěděly jak milenka vypadá a přesto vypátrala, kterým vlakem jezdí, dokonce do kterého vagónu nasedá. A manžel milence vykládá, jak manželka chodí spát v hnusném flanelovem pyžamu. :-D To jo, to se srdce každé milenky ustrne nad takovou hrůzou.
@Mata69: Ty, čoveče to pyžamo bych i věřila. Kolikrát je neuvěřitelný, co je nějakej zoufaleček schopnej ze sebe vypotit na téma "manželka mi nerozumí".
@lebahu: To pyžamo je v tom příběhu možná ta nejmenší podivnost 8-)
@Mata69: Tenhle příběh kulhá na všechny nohy. Vizitku - milenka pracovala v baru, barmanky mají vizitky? No... i kdyby, která milenka bude tak hloupá, aby psala vzkazy zrovna na vizitku? Který manžel bude tak hloupý, aby si zařídil šmajchlkabinet a pak od něj dal manželce klíče, aby ho tam mohla kdykoli překvapit? Která kolegyně má tak málo na práci a fůru zbytečného času, aby si hrála na detektiva amatéra? Která dívčina se hned bezelstně přizná, když někdo ve vlaku začne vykřikovat její jméno? Šmarjá, ten co to psal, musí mít slušnej matroš, chci to taky. ]:-D
Všechny ženy co si myslí, že na toho svého chlapa mají degret, se hrozně mýlí. A už dopředu by měly počítat s tím, že jim časem zahne a poté zdrhne. Jsou prostě takoví. Pokud jim to nechceme tolerovat, tak s nima nemůžeme žít. A nakonec to je to nejlepší co pro sebe můžeme udělat.
@Anonymizovaný: Co je to "degret"?
Oceňuji, že paní byla inteligentní a rázná i za cenu ztráty manžela , stejně by to k ničemu nevedlo, jak říkaly naše babičky: "Čím hrneček navře, tím páchne!". Může si vážit sama sebe, a to je nejdůležitější v životě!
@Anonymizovaný: Vy máte pocit, že se inteligence projevuje nevkusným hulákáním ve vlaku?
Uááá :-D tohle opravdu existuje? Úplně to vidím, tu scénu v tom vlaku ]:-D Ženský, neblbněte. To přece nemůže nikdo myslet vážně, toto - fakt někdo přijde za kolegyní v práci, a žádá od ní, aby pomohla vyšpionit, kterým vlakem a v kterým vagonu jezdí milenka? Navíc mi někdo vysvětlete, jak to dokázaly ty dámy zjistit, když nevěděly, kdo ta milenka je a jak vypadá? James Bond hadr, se mi zdá. 8-) To je zase historka. Ale aspoň jsem se pobavila tou představou humbuku ve vlaku a nádražní kavárně...
Ano, možná je nakonec rád, že to tak dopadlo. Aniž by totiž pro to hnul prstem, může se legálně jako rozvedený s milenkou stýkat. Sám byl totiž slaboch, který by to nerozhodl a nezrealizoval. Uměl jen lhát a podvádět. Snad zase po x letech vztahu nesklouzne tam, kde byl. že si totiž najde další slečnu, s níž bude podvádět svou novou parnerku. Jeho žena to asi vzala za správný konec. Jak dlouho lze žít sice jako legální manželka, která vytváří domov jemu a dětem, ale nic za to nedostávat, jen finanční zajištění? To je takové nějaké prázdné a nikam nevedoucí. Člověk přece potřebuje vztah rozvíjet, s tím druhým si užívat, mít nějaké radosti, plány, zkrátka se někam posouvat. To, v čem žila, byla degenerace. Na to, aby přišla z práce, udělala dětem jídlo, napsala s nimi úkoly a šla spát sama, na to vdaná být nepotřebuje.
Po přečtení příspěvku jsem nabyl dojmu, že paní je sebestředná ubožačka s ubohým chováním. Bývalý manžel je určitě rád, že se jí zbavil.
@Anonymizovaný: Štěpáne?
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.