KLÁRA (42): Nastražila jsem past na manželovu milenku

@SandraN: Jenomže každý to vnímá jinak a je možné, že někomu, kdo je ono dole fuj, budeš připadat divná právě ty tím, že se pitláš v s úklidem v hajzlíku a v obýváku nic moc. Starala jsem se kdysi o velice nóbl starou, 80. letou paní, bývala herečkou, zpívala v opeře a měla pocit, že bych jí měla líbat snad i nohy za to, že mi dovolila se o ni starat. O sebe už se sama postarat nemohla a nikdo, kdo jí znal, k ní nechtěl, tak jsem se starala. Trvalo mi přes 1/2 roku, než se mi ji podařilo okoupat. Přitom smrděla tak, že si sousedé stěžovali. Kupodivu přibližně v téže době jsem poznala podobnou paní. Nikdy nenosila konfekci, vždy šila v salonech a z drahých, kvalitních látek, každý týden zašla k holiči, dbala o sebe víc, než kohokoliv znám. A tu se mi nepodařilo okoupat vůbec. Ve svých 80. letech sebou práskla na zem, bušila do ní pěstmi i patami a ječela, že ona se nikdy nekoupala a koupat se nebude. I ona smrděla a když jsem ji vezla k lékaři a později i do lázní, hamba mnou třískala o zem jak moc. Obě ty dámy dbaly na své vlasy a účesy, obě se cítily vysoko nade mnou. A v těch zdravotních zařízeních se na mě koukali s pochopením a já viděla, že to tak prostě někdo má. Není to o penězích, není to o možnostech, není to prostě o ničem. Každý je jiný a každý vidí svou "cenu" v něčem jiném. A to je dobře. Až do chvíle, kdy tu svou osobitou cenu začne považovat za měříto jakési pomyslné vyšší úrovně a podle ní hodnotit úroveň "těch jiných" jako něco nižšího. Což Klára udělala.