Klára má dcery v pubertě a dost často si s nimi neví rady. Příliš jí nepomáhá ani manžel, který výchovné neúspěchy svaluje na ni. Kde je pravda?
S Tomášem jsme se seznámili, když se rozváděl. Měl z prvního manželství dva kluky – Mikuláše a Kubu. Bylo jim deset a dvanáct a byli děsně príma. Tomáš je tehdy vídal strašně málo, bývalá žena ho úplně odřízla od jejich každodenního života.
Na druhou stranu, on díky tomu vlastně nezaznamenal jejich pubertu. Průšvihy ve škole, ulítlé nápady a výkyvy nálad u synů pozoroval více méně zpovzdálí. Což se teď ukázalo jako problém, když do puberty dorostly naše holky, Natálka a Eliška.
Laura Poláková
10. ledna 2021
Po našem seznámení jsme s dětmi nečekali ani rok, oba jsme hrozně toužili po rodině. Bylo zábavné a sladké dívat se, jak Tomáš najednou prožíval otcovství k dcerám. On, který dříve prý vychovával svoje kluky poměrně tvrdě, se najednou nechával manipulovat od těch našich okatých cácorek. A těm stačilo jen zakňourat a tatínek už běžel a plnil každé přání.
Tomáš vždycky hodně pracoval. Řekl, že má holt čtyři děti a o ty se musí postarat. Že nechce, aby něco chybělo klukům z prvního manželství, ale ani mně s holkami. Pro nás bylo samozřejmostí, že táta chodí domů v šest, někdy později.
Laura Poláková
5. ledna 2021
Když bylo potřeba, jel do firmy i o víkendu. To ale znamenalo, že výchova byla vždycky hodně na mě. Absolutně jsem to respektovala. I po návratu z mateřské byla moje práce vždycky spíš na druhé koleji. Bylo samozřejmé, že kromě sekání zahrady se starám o celou domácnost.
Jenže z našich "holčiček" postupně vyrostly puberťačky, co na sebe křičí, dokážou si vyčíst i nos mezi očima. Natálka fláká školu. A když poprosím Elišku o nějakou pomoc, má tisíce řečí a stejně to nakonec buď neudělá vůbec, nebo špatně. Abych je přinutila něco udělat, křičím na ně už i já. Mám pocit, že křičím každý den.
Laura Poláková
29. prosince 2020
Doma to pořád vypadá jako na bojišti. Ideální pole pro to něco si vydobýt jsou pro holky večery a víkendy, kdy je doma táta. Tomáš je tak unavený, že jim nakonec ve všem ustoupí. On nechce být ten zlý. Jenže to mi vůbec nepomáhá. Nedávno mi dokonce vyčetl, že jejich výchovu nezvládám a proč jsou na sebe ty holky tak strašně zlé a líné.
Největší ledová sprcha přišla, když mi řekl: "No vidíš, vždycky jsem si myslel, že z Mikiho a Kuby nic nebude, ale teď mi přijde, že Petra snad ty kluky vychovala líp, než ty ty naše holky." Hrozně mě to ranilo a pohádali jsme se. Přece to není tak, že děti vychovává jen ženská.
Martina Machová
3. ledna 2021
Je pravda, že Kuba a Mikuláš jsou fajn. V podstatě jsou to dospělí chlapi. Tomáš s nimi může jít na pivo, pobavit se o všem možném. Kuba ještě dodělává vysokou, ale Miki už pracuje, pronajímá si byt, má přítelkyni. Jsou to vlastně pro Tomáše parťáci. A naše holky? To jsou pubertální "telátka", se kterýma bude ještě hodně práce.
Nevím, jestli není pozdě, Natálce je čtrnáct, Elišce bude třináct. Po té naší hádce jsem na Toma uhodila, aby si na holky udělal víc času. Aby jim naslouchal, prožíval si nimi to, co ony řeší. Mě prostě už nebaví být pořád hromosvod pro všechny.
Laura Poláková
27. prosince 2020
Začali jsme teď při všech možných lockdownech víc chodit. O společnou turistiku bych nerada přišla, ale navrhla jsem Tomovi, ať vyrážejí s holkami někdy i sami. A aby se víc zajímal i o jejich školu. Nejen o to, jestli jim běhají počítače kvůli on-line výuce.
Dělám si naději, že se zlepší vztahy nejen mezi holkami, ale že Tomáš pochopí víc i mě. Že se vyčistí napětí v celé rodině, on prožije s našimi holkami pubertu, kterou u svých kluků nezažil. Doufám, že pořád ještě není pozdě.