Komentáře k článku zpět na článek

helza 16. 5. 2018 | 13:17

@Mata69: Já Mato naprosto souhlasím, s tím je třeba něco udělat, jenom jsem chtěla napsat, že oba dva chápu. I její ztrátu osudové lásky, i jeho povinnost k rodině. A chtěla jsem nějak vyjádřit i to, že možná právě proto, že ji velice miloval, tak ji opustil, protože si uvědomil, že jdyby se stala součástí jeho rodiny, vzal by jí tím svobodu, zavřel ji do zlaté klece a její duší, ji samu, její podstatu by tím zničil. Chtěla jsem jí napsat, že to, že se rozešli bylo štěstím především pro ni. Prostě ji chápu, i když vím, že si teď už ubližuje sama a že s tím měla něco už dávno dělat. Že by měla s pokorou přijmout cestu, která je před ní. Možná se cítí dodnes vyjímečná svou vyjímečnou láskou, takže by měla v sobě pokořit tu pýchu, ten pocit vyjímečnosti a přijmout lásku, na jakou má. Neumím to ale dost dobře vyjádřit.

helza 16. 5. 2018 | 13:06

@lebahu: Naprostý souhlas. Po pravdě co znám ženy, které žijí samy a jsou to báječné ženské, většinou si nedovedu představit, že by žily s kýmkoliv. Mnohdy jsou to dámy naprosto úžasné, všemi obdivované a milované, naprosto dokonalé, citlivé, milující, prostě jedničky ve všem. Mívají však zvláštní umění "prosadit se", které se sice dnes cení, ale pokud se taková dáma prosazuje vždy, a do důsledku cokoliv, ci si zamane, bez ohledu na děti, muže, rodinu a kohokoliv , pak si její partner ani neškrtne. S takovou dámou se žít nedá. A platí to i opačně.

SandraN 16. 5. 2018 | 13:00

Kláro, a to Vám nevadí, že žijete v jakýchsi představách a že Vám skutečný život utíká? Kolik let ještě chcete vzpomínat na člověka, který, kdyby o Vás skutečně stál, by i od svojí rodiny odešel? Jednou, až budete sedět doma ve vzpomínkách, si uvědomte, že jste mohla mít muže nebo děti nebo oboje. Znovu se nenarodíte. Přestaňte žít představami, jaký on byl zázrak a jaká to byla velká láska. Je to prostě pryč, nejste sama, od koho se partner odvrátil, aby vyhověl představám rodiny o svojí budoucnosti a vyměnil budoucí ženu za jistoty svojí stávající rodiny. Jednou třeba i on bude litovat. Rodiče odejdou a praxe v rodném městě mu blízkého člověka nenahradí. Netrapte se pro někoho, kdo podle mě za to nestojí. Dospělý chlap, byť cizinec, není žádný chudáček, aby musel poslouchat svoje rodiče. Ať kvůli majetku, kvůli postavení, kvůli jejich přáním. Kdyby chtěl, byl by si zvolil Vás. I přes všechny okolnosti. Byl to zřejmě slaboch, který se bez svojí rodiny neobejde. Pak si neměl nic začínat s cizinkou.

lebahu 16. 5. 2018 | 07:49

@Mata69: Případně se jí ve vztazích prostě nedaří. Mám dost kamarádek 40+ svobodných, bezdětných, jsou to fajn holky, jako kámoška výborný, ale když si to představím z pozice chlapa, tak bych je doma fakt nechtěla... a ty tvrdí, že jsou samy, protože všichni chlapi jsou kreténi. U téhle to bude asi podobné, jenom to zaobalila jako výmluvu (pro sebe i okolí), že stále čeká na Fábia.

Mata69 15. 5. 2018 | 20:47

@helza: Helzi, když ty její "momentální" pocity trvají už dvacet let...to je trochu moc. Prostě si to v sobě živí a přibarvuje si to kdovíjak. Čím víc času od jejich vztahu, tím víc má pocit, že byli nejdokonalejší dvojice.

helza 15. 5. 2018 | 19:07

Já bych sice netvrdila, že paní jedná rozumnéě, na druhé straně bych nesoudila ani jednoho z nich. Možná to soudíme z pohledu našince odkojeného totalitou, byď mnohým už vzdálenou, potažmo pocitem, že jsme si všichni rovni. A stejně to asi vidí i naše pisatelka. Fábio je Španěl, vnímá věci jinak a nemůžeme mu přisuzovat nezralost, či cokoliv jiného.
Ano, poznala jsem osudovou lásku, naštěstí ve svém druhém muži s nímž žiji už téměř 40 let. Proto zcela chápu pisatelku.
Ale poznala jsem její příběh i z druhé strany, když mi bylo 17 let a On byl šíleně zamilován. A uprostřed největší zamilovanosti ho jeho maminka přesvědčila, že se k nim nehodím - byl z jakési šlechtické rodiny, nebo co. Poslechl, pak se ale zhroutil a ona maminka za mnou chodila, nosila dárky a prosila. Já už ale byla jinde a s jiným. Proto chci pisatelce říct, že se k sobě skutečně nehodili tak, jak si myslí. Kdyby s ním zůstala, udusila by se v té rodině. Sdílela by totiž život nejenom s ním, ale i s jeho rodinou. A možná, i když chápu její momentální pocity, jednou potká svou novou osudovou lásku - protože pokud si tu k Fábiovi nenamlouvá, pak milující srdce má. Jenom musí toho, kterého doposud miluje propustit a odpustit mu. Přeci dokonalá láska nechce nikoho vlastnit, ta druhému jeho štěstí přeje. Přejte mu tedy jeho štěstí s někým, kdo bude s ním šťastný. Uvidíte, že se vám uleví a osvobodíte i sebe.

Rambíša 14. 5. 2018 | 16:30

Paní si prožila románek a tak nějak v té červené knihovně zamrzla.Nechce se mi věřit,že by se takhle dlouho upínala na někoho,kdo se s ní rozešel. Kdyby jó tak "milovala",tak se pojede za tím panem Úžasným podívat, myslím,že by valila vočadla,neb pro něj to zřejmě byla jen taková studentská láska,co se prožije a zničehožnic pomine, a nic více.Kdyby to bylo doopravdy,tak by to mělo jiný konec - a paní by mohla psát jiný článek,např. o tom ,jak si s cizincem vlastně nerozumí,má jiný náhled na výchovu dětí,atd.atp.

Potvůrka-Podivná 13. 5. 2018 | 20:00

@farah.farah: Může být, ano. Nicméně pokud to není smyšlený příběh, mohlo se stát, že skutečně to byl u té ženy tak silný cit a že neměla předtím žádný podobný zážitek - kde by ho taky vzala, študačka....že si nastavila vztahovou a emoční laťku sakra vysoko. A nebyla pak schopná k sobě nikoho jiného pustit. A možná se jí to stalo proto, aby se naučila propustit v lásce toho, kdo nás - ji - opustil. A nelpět na vztahu a chlapovi.

Mata69 13. 5. 2018 | 19:21

@lebahu: Je to taková krásná romantická póza, velká láska, byli dokonalý pár, všichni tvrdili jak k sobě patří, a tak si v tom celý život lebedí. Otázka je, koho víc obelhává?

Mata69 13. 5. 2018 | 19:18

@lidka: Ono je to tak nějak bezpečnější, schovat se do ulity "už žádného chlapa nechci" a hýčkat si tu představu , že jedině on byl ten jediný a pravý a dokonalý.

farah.farah 13. 5. 2018 | 16:23

@Potvůrka-Podivná: nezralí bili zjevně oba dva.......zralá ženská by se netrápila takový roky pro chlapa co jí dal kopačky i když to byla láska. To je spíš chování typické pro nezralé puberťáky, ti se kolikrát spokojí s tím že sní o někom koho nemohou mít. Hlavní otázkou je proč chce někoho kdo nechce ji?

farah.farah 13. 5. 2018 | 16:21

Paní by měla konečně dospět. Já vím si to nezní hezky ale to co cítí to není láska, je to jen chtění, upnula se na představu že jen s ním může být šťastná a žije v té představě která s realitou nemá zjevně moc společného. Je to sebedestruktivní posedlost. A je potřeba aby to přestalo. V tomhle případě by mohly pomoct terapie myslím celkem účinně. Normálně bych to asi nedoporučovala ale když v tom lítá už tolik let tak v jejím případ by možná byla dobrá terapie šokem, postě uvidět tu realitu najít ho a promluvit si s ním, dost možná uvidí že je to někdo jiný než si maluje ve svých růžových vzpomínkách, že žije spokojeně s ženou dětmi a po ní ani nevzdechne a ona se jen zbytečně trápí. V dnešní elektronické době by jistě neměl být problém ho najít. Paní tam sice pojede s nadějí že jí padne šťasten kolem krku což se na 99,9% nestane, ale každopádně bude vědět na čem je a nebude si muset furt dokola představovat jase on kvůli ní trápí.

lebahu 13. 5. 2018 | 14:35

Fabio má pravděpodobně čtyři haranty, pupek a pleš, možná kdyby zaslal aktuální foto, bylo by po lásce.. A taky to pravda asi nebude nejspolehlivější "kluk do nepohody", když ze vztahu vycouval sotva maminka zadupala (jestli vůbec zadupala, taky je možný, že z toho chtěl vycouvat sám, bo to holka brala hákem a on si ještě hrát na rodinu nechtěl... nebo chtěl, ale s nějakou jinou... a tohle se mu zdálo jako vhodná výmluva). Kdyby vztah myslel opravdu vážně, tak se rodičům šprajcne, nebyl miminko, který by se o sebe nepostaralo... Myslím, že si ho naprosto nesmyslně idealizuje a tím pádem všechny muže z masa a kostí srovnává s vysněným rytířem na bílém koni.

Mata69 13. 5. 2018 | 12:51

Zamrzla v minulosti, snad po dvaceti letech pořád doufá, že se najednou ON, dokonalý Fabio objeví ve dveřích.

lidka 13. 5. 2018 | 12:36

znám ten pocit a docela ji chápu prožila jsem něco podobného s rozdílem že s tím dotyčným mám dítě a od rozchodu ubělo 25 let a já od té doby nemám žádného muže a zařekla jsem se že žádného nechci už nevěřím

Potvůrka-Podivná 13. 5. 2018 | 08:59

hmmmm........stalo se něco,co zacloumalo s životy obou, není možné vyjít z takového vztahu nepoznamenaný. A skončilo to, protože jeden nebyl zralý a respektoval snad až příliš zažité konvence. Pokud budev sobě živit tu bolest,nikdy se z toho nevyhrab!! Takže ano, ať si ho dívčina miluje,miluje vzpomínku na něj, ale ať respektuje to, že on už u ní není a má jiný život. Protože - zase- kde je psáno "a žili spolu šťastně až do smrti"? a ať je šťastná, že něco takového zažila. I s tím rozchodem. Protože tím poznala svoji vlastní cenu

Ruth 13. 5. 2018 | 08:22

Vidím to tak,že pro Fabia to asi osudová láska nebyla. Dal nakonec přednost rodinné tradici a hmotnému zajištění. Ono výhody to má a časem je ocení. Ta dívka by měla mít hezké vzpomínky na úžasný zážitek ze studií a dále se tím už netrápit. Nic už na tom stejně nevymyslí. Nakonec život může mít bohatý a zajímavý i bez Fabia, neztrácela bych čas smutněním. Je to nakonec přesdudek, že všichni musíme mít rodinu a děti.

Přečtěte si také

Horoskopy

Hurá! Už je tady poslední den v práci! Sice šlo všechno docela dobře, ale na druhou stranu jste rádi,…

Nejčtenější články

Doporučujeme