Když prožíváte manželskou krizi, není těžké zamilovat se do někoho, kdo vám připadá mnohokrát lepší než váš manžel, i když ho znáte pouze virtuálně. Klára takovou situaci prožila.
S manželem jsme spolu třiadvacet let, takže se mi asi nikdo nemůže moc divit, že jsem neodolala virtuálním svodům. V manželství jsme se nudili, hádali jsme se a o sexu z úcty k němu snad raději ani nebudu mluvit.
A já se asi před třemi roky dostala do příšerné krize. Připadalo mi, že celý život budujeme něco, v čem stejně nejsme šťastní, štvalo mě, že si připadám jako stará matrona vhodná jen ke sporáku, a vlastně už jsem měla chuť ten život zabalit. Jakožto matka dvou puberťáků jsem si říkala, že ani nemohu být pro nikoho atraktivní, takže dostat se mi pod kůži nebylo zas tak složité.
Laura Poláková
7. ledna 2020
Jednou mě na Facebooku oslovil známý známého a my si začali psát. Ani nevím, kdy a jak se to zvrtlo, ale bylo to rychlé. Od klasických frází jsme se k milostně erotické konverzaci dostali asi za tři dny.
Dokonce si ani nevzpomínám, kdo s tím začal, ale bylo to nádherné, vášnivé a strhující. Číst jeho: Miláčku, co máš na sobě? nebo: Lásko, jsi nejúžasnější žena, jaká se kdy narodila, a tvůj muž má obrovské štěstí, že tě má… to byla prostě krása!
Laura Poláková
14. ledna 2020
Ano, zpětně je to trochu divné, ale já měla po letech pocit, že jsem krásná, milovaná a žádoucí. Měla jsem znovu chuť žít. Ještě dnes se při vzpomínce na svůj tříměsíční vztah trochu červenám.
K počítači jsem usedala i desetkrát denně a chodila jsem si lehnout dřív než manžel, abych si se svým počítačovým milencem mohla psát. Před každým připojením k internetu jsem se třásla vzrušením a nedočkavostí…
Laura Poláková
12. ledna 2020
Vlastně jsem měla všechny příznaky zamilování. Myslela jsem jen na něho, byla jsem nonstop vzrušená, pomalu jsem omdlévala při každé jeho zprávě a na manžela jsem se nemohla ani podívat.
Chtěla jsem jen svého „milence“, se kterým jsem se v duchu milovala snad pětkrát denně, procházela jsem se s ním po náplavce, na rande jsme chodili na tajná místa a byli jsme spolu nekonečně šťastní. Tedy alespoň v mojí hlavě.
Laura Poláková
9. ledna 2020
Dneska už vím, že je to nesmysl. Falešné naděje a bláhový sen, ale nemůžu si pomoct, bylo to krásné. Já si díky tomu řekla, že život má smysl, a nakonec můj románek dodal šťávu už skoro mrtvému manželství.
Nakonec jsme se s kamarádem kamaráda dokonce osobně potkali, a v ten moment láska pominula a já jsem se s ním rozešla. Ukázalo se totiž, že je to sobecký alkoholik, který snad měří jen metr šedesát, nedbá o sebe a už pět let bydlí u matky, která ho živí z důchodu.
Laura Poláková
5. ledna 2020
Svůj efekt to ale mělo. Znovu jsem si začala vážit manžela, který byl proti tomu podvodníčkovi učiněný poklad a v porovnání s ním mě opět začal přitahovat. Navíc i on něco vytušil a ve strachu, aby o mě nepřišel, se začal víc snažit. Dnes jsme až na drobné rozmíšky celkem spokojení a oba se snažíme na svém manželství pracovat.