Moje dcera Zuzka se dávno odstěhovala z domu a žije 100 kilometrů daleko, přesto jsme spolu měly hezký vztah. Když mi řekla, že se bude vdávat, byla jsem za ni šťastná. Jejího přítele jsem nikdy neviděla, vždy o něm jen vyprávěla a domů ho nepřivedla. Já žila sama, rozvedená jsem byla pět let, ale život jsem si užívala. Ani omylem jsem netušila, co mě ještě čeká.
Když tenkrát Zuzka zavolala, že s Mirkem dorazí, byla jsem opravdu ráda. Třicítku už Zuzana překročila, tak na co čekat. „Mami, Mirek se ti bude líbit, je vtipný, inteligentní, tolerantní, máme si o čem povídat,“ smála se do telefonu a já se smála taky. Měly jsme k sobě se Zuzkou vždycky blízko, spíše jsme byly jako dvě kamarádky než matka s dcerou.
Svatba se měla konat v jednu dubnovou sobotu. Zuzka mi řekla, že se nemusím o nic starat, že všechno s Mirkem zařídí a že si jen přeje, aby mě poznal ještě před obřadem. „Přijedeme příští víkend,“ řekla mi a ještě dodala: „Mirkovi jsem říkala, jakou sexy maminku mám, jen o dvanáct let starší než on.“ Starší muž, to je dobře, bude moudřejší a taky zralejší.
Na jejich návštěvu jsem se přichystala, uvařila jsem Zuzčino oblíbené jídlo, upekla její oblíbený koláč, nazdobila chlebíčky, uklidila a zašla si ke kadeřnici a na kosmetiku. Jaký asi bude? Bude k Zuzce hodný, nebo to je nějaký namyšlený manažer? A jak to, že je ještě svobodný, když mu je už čtyřicet? Jako mámu mě samozřejmě napadalo kde co. A pak Zuzana s Mirkem přijeli. Netušila jsem, jak moc tahle návštěva vše změní.
Byla jsem nervózní, tak jsem si nalila skleničku vína. Oblékla jsem si černé džíny, které zdůrazňovaly moje dlouhé nohy, tričko s hlubokým výstřihem a nenápadně se nalíčila. Musím přece dobře vypadat, nechtěla jsem udělat dceři ostudu tím, že bych byla v teplákách. Pak zazvonili a já otevřela dveře.
Za Zuzkou, která se na mě vrhla, stál muž a mě polilo horko. Podala jsem mu ruku a představila se. Odešli jsme do obývacího pokoje a já si připadala jako v sedmnácti. Zuzka na chvíli zmizela a já zůstala s jejím přítelem sama. Díval se na mě a spaloval mě pohledem, očima mi zajížděl do výstřihu a všimla jsem si, že je ztracený stejně jako já. Modlila jsem se, aby si Zuzana ničeho nevšimla.
Zuzka s Mirkem měli zůstat přes noc, dcera chtěla navštívit ještě svého otce, který bydlel nedaleko. „Neboj, Mirkovi to vadit nebude, určitě si dobře pokecáte“ a byla pryč. Ani si neuvědomila, jakému nebezpečí nás oba vystavila.
V životě by mě nenapadlo, že by se něco takového mohlo stát. Ale stalo se. Jakmile Zuzka odešla, zvedla jsem se a zeptala se Mirka, jestli si nedá něco k pití. Díval se mi upřeně do očí a kývl, že ano. Přinesla jsem z kuchyně láhev bílého vína a nalila nám. Chvíli jsme si povídali o nesmyslech, o tom, jak se seznámili se Zuzkou, a pak už se dala atmosféra doslova krájet.
Chemie zapracovala, jiskry lítaly po celém bytě. Pak se Mirek prudce zvedl a políbil mě. Líbáním to ale neskončilo, za okamžik jsme byli propletení a já po mnoha letech zažila úžasný sex. Bohužel s budoucím manželem své dcery. V ten moment mi to ale bylo jedno. Mirek mi šeptal do ucha, že se do mě zamiloval na první pohled a že neví, co bude dělat, ale že teď si Zuzanu vzít nemůže.
Zděšeně jsem se na něj podívala a řekla: „To nemůžeš udělat, to by nám Zuzka nikdy neodpustila!“
Oblékli jsme se a sedli si znova k vínu. Chvíli jsme mlčeli a první se ozval Mirek. „Po nikom jsem nikdy tak moc netoužil, nevím, jak je to možné, ale je to tak. Nevím, co budu dělat. Zuzku mám rád, ale vzít si ji prostě nemůžu. Co jsem zažil s tebou, jsem s ní nikdy nezažil,“ řekl.
Dívala jsem se a věděla, že je to konec. Jen jsem nevěděla, čeho konec. Můžu jako matka udělat dceři něco takového? I když by si ji nevzal, nemůžu se s ním scházet. Nejde to. Ano, sex byl úžasný, ale dá se na tom stavět? Zničila jsem budoucnost své dcery jen proto, že jsem podlehla kouzlu okamžiku.
Cítila jsem se strašně. Ale věděla jsem, že pokud chci zachránit vztah se svou dcerou, nesmím už Mirka nikdy vidět. Nikdy. „Mirku, promiň, ale ublížili bychom Zuzce, je to přece moje dcera. Sex s tebou byl fantastický, nikdy na to nezapomenu, ale nejde to. Pokud se rozhodneš, že si Zuzku nevezmeš, nemůžu ti v tom bránit, ale nesmí to být kvůli mně. O to tě prosím!“
Mirek se mě snažil přemlouvat, ale já byla neústupná. Trhalo mi to srdce, ale zvolila jsem dceru. Mirek se smutně pousmál a řekl mi, že mě chápe. Když se pak ráno Zuzka vrátila od táty, slyšela jsem, jak se s Mirkem o něčem dohadují, neslyšela jsem ale o čem. Jen ke mně přišla a měla červené oči. „Mami, my už jedeme, ozvu se.“ A bez dalších slov zabouchla dveře. Po dvou dnech zavolala a já si oddychla. Mirek o nás nic neřekl.
Ale splnil to, co mi řekl. Se Zuzkou se rozešel. Když mi to říkala do telefonu, bylo mi těžko a styděla jsem se, ale na druhé straně jsem si říkala: Pokud pro něj skutečně nebyla ta pravá, je lepší, když si ji nevzal. Trpěli by nakonec oba. Já už tu svou touhu nějak přežiju a se svým svědomím se taky musím poprat.
