Komentáře k článku zpět na článek

Elina35 3. 5. 2016 | 16:19

já bych spala pořád.. ale jednou se mi stalo, že mi na posteli seděl sršeň.. utekla jsem z bytu a odmítala se tam vrátit, dokud ho někdo neodchytí nebo nezabije. Btw nedávno jsme s manželem kupovali novou postel http://www.nabytek-helcel.cz/loznice/postele-drevene/, protože ta stará už dosloužila.. :( ale jsme spokojení. Všechno záleží na matraci.. my jsme radši pořídili nějakou tvrdší a zdravotní.

Homolka 4. 3. 2007 | 22:42
nikol 9. 2. 2007 | 10:21
Angelas 25. 3. 2006 | 18:32

Koho do postele? No samozřejmně chlapa který vás přitahuje to v první řadě a potom je se mnou moje kočka,teda jenom když se jí chce,jinak má svuj pelech,znáte kočky....

helza 7. 11. 2005 | 13:05

Tohle není můj příběh, kamarádky mého syna, (řekněme) Fanynky .
Její tatínek chová papoušky. Ne nějaké drobečky, ale veliké. Jednou, když měli doma zrovna mladého papouška Žako, chystala se spát. Odhrnula peřinu, Milý Žako "zavětřil" povědomý pach peří a zřejmě hledaje právě ztracené maminčino křídlo šup pod peřinu. Blaženě se rozvalil a spal. Na rozdíl od své "adoptivní matky", která toho s papouškem v posteli mnoho nenaspala.
Dnes je ten malinký ptáček už dospělý a veliký. Vzhledem k tomu, že takový Žako se dožívá věku okolo 80.let a noc co noc se blaženě rozvlauje pod peřinou v posteli dodnes, chuděra Františka toho v životě už asi moc nenaspí.
:312: :262: :312:

zuzikuk 7. 11. 2005 | 12:48

Durga: :224: já to má zas doma na směny se psem zato postel nikdy nevychladne..........vždycky ráno číhá kdy z ní vylezu

helza 7. 11. 2005 | 12:38
Durga 5. 11. 2005 | 15:11

zuzikuk: Bylo ráno, manžel odešel do práce, já ještě spinkala a najednou slyším úplné vrčení. Ale takové příjemné,ale strašně hlasité. Napůl uspávalo, napůl budilo. Probrala jsem se a vedle mě na polštáři předl náš veliký kocour. Když šel manžel z bytu, proběhl otevřenými dveřmi a vlezl si ke mně do postele. Jinak mám v posteli kromě :343: nejraději knížku.

zuzikuk 4. 11. 2005 | 12:23

jednou když jsem byla maličká mi přinesl táta bílého králíčka. Přišel někdy v noci skoro k ránu a položil mi ho do postele. Já rozespalá pořádně nevěděla co se dějě a tak jsem na sebe s králíkem strnule koukali( páč jsme se oba strašně báli) až do doby než mě přišla probudit máma:224:za dva měsíce byl králík tak velkej že jsme ho museli dát pryč:7:

zuzikuk 4. 11. 2005 | 12:10
helza 4. 11. 2005 | 11:27

Jednou jsem měla v posteli (pardon, bylo to ve spacáku a na karimatce) velkého pavouka. Nemohla jsem ho najít a bála jsem se jak o něho, že ho zalehnu, tak o sebe, že mi v noci poleze po obličeji. Byla jsem malá, pavouků se štítila a maminka, která v tom stanu byla se mnou se mi smála. Ale protože, - jak jedna paní říká - "Pánbůh peče oplatky", druhý den měla v posteli (pardon, bylo to ve spacáku a na karimatce) velikou ropuchu. Maminka se žab štítila, já ne a pomsta byla sladká.
:219: :219: :219: Dnes bych se bála ještě víc. Pavouků se už vůbec neštítím, ale zase jsem se dočetla, že když vám ve spánku přeleze přes obličej, tak ho instinktivně sníte. Tak bych se dnes bála o něj, že ho sním a o sebe že ho sním. :369: :369: :369:

Přečtěte si také

Horoskopy

Je až neuvěřitelné, jakou máte extra chuť do práce. Záříte jako sluníčko na nebi a nedokážete se svého…

Nejčtenější články

Doporučujeme