Kolik nás na Zemi ještě bude?

9. 5. 2002
Kolik nás na Zemi ještě bude?
První primáti, předchůdci člověka, se na zeměkouli objevili před 70 až 75 miliony let. Šlo o primitivní a nečetné obyvatelstvo země, které svou příležitost k expanzi dostalo až před 55 miliony let, kdy se pro ně zlepšili klimatické podmínky.

Kolik nás na Zemi ještě bude?

První primáti, předchůdci člověka, se na zeměkouli objevili před 70 až 75 miliony let. Šlo o primitivní a nečetné obyvatelstvo země, které svou příležitost k expanzi dostalo až před 55 miliony let, kdy se pro ně zlepšili klimatické podmínky.

Před 12 - 14 miliony let se nakonec z pokročilejší formy primátů oddělili dvě skupiny, z jedné vznikly dnešní lidoopové, z druhé člověk (hominidi). Předchůdci člověka ale museli udělat ještě velký kus práce než se naučili chodit vzpřímeně po dvou dolních končetinách, uchopovat do rukou nejrůznější předměty a zacházet s nimi.

Homo sapiens sapiens (člověk rozumný) obývá zemi teprve 35 tisíc let, přesto dokázal věci, o kterých se jeho předchůdcům ani nezdálo. Ze své prapůvodní vlasti v Africe se rozšířil na všechny kontinenty a postupně plně "ovládl" zemi.

Ještě před dvěma tisíci lety bylo pro člověka na Zemi tak těžké přežít, že jeho populace čítala "pouhých" (z dnešního hlediska) 260 milionů jedinců. To, co ho chránilo před drsnou přírodou nebo šelmami, bylo společenstvo - tlupa, v kterém žil.

Dalších tisíc let si člověk nebyl schopen vytvořit takové prostředí, aby jeho počet na Zemi významněji vzrostl. Jistým boomem bylo ale následujících 500 let, v roce 1500 našeho letopočtu nás totiž už díky pokročilejším zemědělným metodám bylo 430 milionů. Na začátku 20 století se populace rozrostla dokonce na 1,5 miliardy jedinců.

Během následující stovky let lidé prosperovali dokonce natolik, že nás dnes je více než 6 miliard. Tento dramatický nárůst naší populace, v dějinách lidstva naprosto nevídaný, vedl přirozeně k otázce, kolik naše Země ještě uživí lidí, aby nedošlo ke zhroucení jejího ekosystému.

Podle odhadů bude lidská populace početně narůstat ještě dalších 50 let, takže v roce 2500 by nás mohlo být téměř 10 miliard. Problém nastane ale s tím, kdo bude vlastně lidstvo živit. Bude totiž stále klesat počet osob v produktivním věku a naopak dramaticky naroste podíl lidí starších šedesáti let (až na 43 %).

Ani prognózy do dalších let nebudou o moc příznivější, za padesát let totiž dramaticky ubude dětí, celosvětově z dnešních 37 % na pouhých 21 %. V Evropě bude situace ještě o něco nepříznivější, zde bude pokles z 24 % na 14 % dětí. Tato čísla budou mít dopad i na ekonomiku.

Za pozornost stojí Afrika, kterou dnes masově ohrožuje epidemie AIDS. Rozvoj tohoto kontinentu závisí na tom, jak se podaří tuto infekci zvládnout. Ohrožená je především subsaharská Afrika. Problémem je přirozeně i negramotnost, nepříznivé klimatické podmínky nebo občanské války.

To, zda nás Země uživí i v budoucnosti, závisí nepochybně na nás samotných, přičemž zanedbat nelze ekologické ani socio-ekonomické faktory. Budoucnost, kdy lidstvo bude osidlovat jiné planety, je stále daleko, a tak je planeta Země tou jedinou, kterou máme.

zdroj: MediCentrum

Témata článku:   

Komentáře

Přečtěte si také

Horoskopy

Buďte společenští a radujte se z každé možnosti seznámit se s novým sympatickým člověkem. Proto nezůstávejte doma a přijměte pozvání, i když se cítíte po těžkém pracovním týdnu unavení a…

Nejčtenější články