KOUŘ ZLODĚJ - POLICIE

3. 5. 2000
Dobře slyším a mám dobrý čich. Tyhle vlastnosti mi někdy vadily, protože mne každý šustot probudí a zápach z cigarety přeladí náladu na blbou. Ovšem tuhle prvomájovou noc jsem jim byla vděčna za neobyčejný zážitek.

KOUŘ – ZLODĚJ - POLICIE
aneb druhého nemá je…

Dobře slyším a mám dobrý čich. Tyhle vlastnosti mi někdy vadily, protože mne každý šustot probudí a zápach z cigarety přeladí náladu na blbou. Ovšem tuhle prvomájovou noc jsem jim byla vděčna za neobyčejný zážitek.

Bydlím ve zvýšeném podlaží paneláku, takže když si páníčkové venčící pejsky zapálí cigaretu a postávají u vchodových dveří, mám kouř hned u sebe v pokoji. Po delším úsilí jsem své sousedy zpacifikovala natolik, že už ohleduplně postávají “kus dál”.

Z neděle na pondělí bylo krásně, noc spíš srpnová než prvomájová, takže jsem okno otevřela dokořán a jen zatáhla záclonu. Bylo půl čtvrté ráno, když mne probudil silný cigaretový kouř. Ještě v polospánku jsem v duchu sakrovala a jak jsem se tak zvedla z postele, abych se podívala, kdo mi tropí pod oknem nepřístojnosti, uslyšela jsem kroky odcházející od vchodu. Osvětlená ulice mi nabídla velice zajímavý děj: mladý, cca 20 – 25 letý štíhlý muž, krátce střižených hnědých vlasů, zelené tričko, džíny, přešel chodník a přistál u zaparkovaného černého vozu s cizí espézetkou. Ode mne cca patnáct metrů. Zkusil dveře ze všech stran, rozhlédl se kolem i po spících oknech a zvolna odcházel k metru. Protože je v okolí dost dívek na vdávání, usoudila jsem, že je to nejspíš nějaký pečlivý milovník, který po požitém alkoholu nechává prozřetelně auňák na místě činu. Kouř se mi z ložnice zatím vytratil, stejně tak i můj vztek a já si šla do lednice pro sklenku džusu. Před ulehnutím jsem ještě mechanicky pohlédla znovu z okna a ztrnula. Mládenec byl zpět u auta a tentokrát už v pilné akci. Opřený o vedle stojící vůz pracoval u okénka. Ostražitě neustále kontroloval situaci kolem. Co teď? Srdce jsem najednou měla v krku. Přede mnou vítr lehce povíval záclonou, která mu jediná bránila v pohledu na stojící vyděšenou ženskou. Opatrně jsem vzala mobila a odplížila se do vedlejšího pokoje. “Policie, prosím”. Ohlásila jsem jméno naší ulice i číslo domu, před jehož vchodem se zmíněná akce odehrávala. A znovu se odebrala na svou pozorovatelnu.

Po chvíli už seděl uvnitř. Udivovala mne jednoduchost a lehkost pozorované akce. Všude jsem četla o tom, jak nenáročné a rychlé je otevření jakéhokoli auta. Teď jsem sledovala krádež LIVE. Mladý muž však záležitost nijak neuspěchával. Sice permanentně hlídal, jestli někdo odněkud podezřele nevyčnívá, ale pracoval poměrně zvolna. Auto se nepozorovaně pohnulo, vycouvalo z parkující řady a jen nezapnutá světla rozjíždějícího vozu dávala najevo, že to s oním řidičem nebude zcela košer. Tiše předoucí motor zaregistroval odborníka a já se stala poslední obyvatelkou naší ulice, která mizející autíčko viděla.

Nevím jak dlouho jsem ještě udiveně stála a pozorovala prázdné místo. Bylo chvíli před čtvrtou. Prošla jsem se po bytě a uvařila si čaj. Na spaní jsem najednou neměla nejmenší pomyšlení. Zpět do ložnice mne přivolal až skřehotavý zvuk policejní vysílačky. Před uvolněným místem stálo bílé policejní auto. Sledovala jsem ze své tmy druhý díl akce. Z vozu nikdo nevystoupil. Proč také. Za pár minut odjeli, já dopila čaj a přeci jen pokračovala ve spánku.

Ráno jsem si jen vzpomněla na známou legrácku: Prvního máje – druhého nemá je…

Autor: Tereza 

Témata článku:   

Přečtěte si také

Horoskopy

Ne všechna znamení zvěrokruhu jsou tak ambiciózní a velkorysá jako Lev. Tito zrozenci neumějí říct ne a pomáhají slabším. Před Vánoci se to projeví ještě silněji, účastí na charitativních…

Nejčtenější články

Doporučujeme