Vymoženosti podomácku
Pomáhat si k dokonalému vzhledu pomocí kosmetiky a líčidel je pro ženy v dnešní době zcela běžné. A nejen dnes, nejrůznější líčidla se používala už ve starém Egyptě. Během totality v České republice se ženy ve zbytku světa mimo socialistické státy mohly líčit klasickými líčidly, u nás však takové zboží nebylo k dostání. A pokud ano, bylo označované jako podpultové a dosáhly na něj jen ženy komunistických papalášů.
Pokud už se na trhu nějaká dekorativní kosmetika objevila, většinou byl o ni takový zájem, že se nedbalo ani na datum spotřeby, či dokonce na složení výrobku. Například o veganských produktech si tak nakupující mohli nechat jen zdát. Bylo ale běžnou praxí, že se ženy líčily vypálenými sirkami a místo řasenky používaly krém na boty. Účesy se pak zpevňovaly cukrovou vodou nebo dokonce pivem. Dámských hygienických potřeb byl také nedostatek, a tak se často používaly noviny nejen místo toaletního papíru, ale také jako náhrada za vložky, později tak sloužila obyčejná vata.
Kde se v Praze zastavil čas? Podívejte se na video:
Vlasová pohroma
Jak mohly mít ženy v dobách komunismu krásné vlasy při tom všem, co jim prováděly, je dodnes záhadou. Péče o kštici byla jednoduchá, jelikož nebylo na výběr, k dostání byl pouze březový, kopřivový či heřmánkový šampon. Lesk pak ženy hřívě dodávaly různými maskami vyrobenými podomácku, jako například vajíčky, odvarem z kopřiv nebo octovou vodou. Odbarvovalo se peroxidem a frčela trvalá, která z vlasů udělala chemlon. Jediným uznávaným a dostupným stylingovým přípravkem byly laky na vlasy Lybar nebo Taft, které vám na hlavě vytvořily místo účesu helmu, která by pravděpodobně obstála i během nehody.
Vůně těla a chlupy všude
O luxusních parfémech, které jsou nyní běžně k dostání, se ženám za socialismu mohlo jen zdát, stejně jako o depilaci. Na koupalištích byla běžně vidět zarostlá podpaží, nohy i rozkroky a nikoho to nepohoršovalo. Chlupy mísící se s potem samozřejmě vytvářely nepříjemný odér, proti němu se ale šlo bránit pouze pomocí těžko dostupných sprejů Impulse nebo Fa. Z Rumunska se k nám dovážela vůně Eva, z Ruska pak Duch Moskvy. Lepší parfémy se daly sehnat pouze v Tuzexu, a to ještě velmi ojediněle.
Mýdlo vrchol kosmetiky
Opravdový výběr měli lidé v tehdejším Československu ve chvíli, kdy šli nakupovat toaletní mýdla. Vedle obyčejných koupelnových kostek byla k sehnání voňavá luxusní mýdla, která místo tří korun stála deset, což bylo na tehdejší poměry dost peněz. Pamětnice si jistě vzpomenou například na ústeckou značku Elida, která nabízela větší výběr. Mýdlo tehdy nebylo jen kosmetický produkt, ale také oblíbený dárek pro ženy, či úplatek, nebo jako vůně do skříně mezi oblečení.
„Výběrová mýdla se prodávala ve velmi zdobených papírových kazetách, plechových dózách nebo kožených pouzdrech. Už z toho je zřejmé, že mýdla hrála často roli dárku. Dávala se například učitelkám na konci roku, na Vánoce babičkám nebo maminkám k MDŽ,“ popisuje tehdejší dobu Robert Vůjtek, ředitel Retro muzea Praha.
Make-up pro Hollywood
Problém zamaskovat nedokonalosti pleti měly i známé osobnosti pravidelně vystupující na televizních obrazovkách. Make-up zkrátka nebyl. Protože ale problémy s pletí trpěl kdekdo a bylo potřeba je občas schovat, začalo se na nedostatku pracovat. První krycí krém zvaný dermacol vytvořil Ústav lékařské kosmetiky ve spolupráci s Filmovým studiem Barrandov a licenci na tento přípravek dokonce v roce 1969 koupil Hollywood! Krycí krém sice vytvořil na obličeji jednolitou masku, která působila nepřirozeně, ale na to se v té době nehledělo. Československé ženy byly vděčné za cokoli a přípravek hojně používaly.