* Bond girl sis zahrála alespoň při našem focení, máš tenhle film ráda?
Ono to bude vypadat, že jsem se připravovala, ale já jsem před pár dny viděla Skyfall, předtím Quantum of Solace a taky Casino Royale. A musím říct, že ten poslední film se mi líbí strašně moc. I když Casino Roayle mám oblíbené kvůli pokeru, který mám ráda. Skyfall je takový víc lidský než ty předchozí bondovky, ale já mám trochu problém s Danielem Craigem. On vůbec nevypadá tak úchvatně jako jiní Bondové, mohl by to hrát v podstatě kdokoli jiný. Moc nemusím třeba ani Rogera Moora, z něj zase bylo až moc cítit, že je homosexuál. Ale takový Pierce Brosnan nebo Sean Connery!
A jak se ti líbila poslední Bond girl Bérénice Marlohe?
Trochu mi vadí, že v těch posledních bondovkách ty Bond girls nemají moc prostoru. Já bych tam chtěla vidět nějakou silnou ženu, jak vychází z moře s nožem za pasem a rovnou někoho odpraví. Ale zatím spíš zabíjí někdo je… (smích)
* A nechtěla by sis něco takového zahrát i ty? A kdo by nechtěl?
Být Bond girl je pro herečku jako dostat nějaký doživotní řád! Než ale taková nabídka přijde, asi budeš dál hrát a natáčet v Čechách…
* Čemu se teď věnuješ nejvíc?
Momentálně mi asi nejvíc času zabere divadlo. A jsem za to moc ráda, protože kvůli natáčení na kameru jsem nějak zakrněla v herecké technice. V seriálech jsou emoce méně náročné, hraješ emoce na kameru. Ne na dvě stě lidí v sále, ale tím tu práci nechci nijak hanit! Je to zábava, je to rychlé a člověk se tam hlavně nemusí moc rozčilovat, což se mi teď na zkouškách v divadle děje pořád. Protože třeba dvě hodiny čekám na to, abych se dozvěděla, že na mě ani nepřijde řada. Nebo jedeme jednu věc tisíckrát dokola, režisér u toho na mě ječí a místo deseti minut jsem tam hodinu. Je to jiný způsob práce. Reakce diváků přichází okamžitě, na rozdíl od televize, kde vlastně nevíš, jestli se to těm lidem líbí, nebo ne.
* A co je tvoje nejnovější divadelní dítko?
Právě teď zkouším v Divadle Komedie novou hru Naše třída. Je to polská hra Tadeusze Slobodzianka, která se dotýká polské historie za války, a já tam hraju Židovku Doru. Rozhodně to není romantická komedie. Je to dost drsné, protože to zkoušíme už dva měsíce a já jsem z toho už trochu zralá na psychiatrii. Ale to tam asi všichni, protože je to fakt silné téma. Navíc jsem se dozvěděla, že Divadlo Komedie je postavené na bývalém židovském hřbitově a vždycky, když zkoušíme zločin, který se tam odehraje, tak se na jevišti tak o pět stupňů ochladí. Já si při tom zkoušení procházím jakousi katarzí, to je takové zvláštní říkat, ale myslím si, že i pro diváky by to mohlo být zajímavé.
* To ale asi nebude tvoje jediná hra…
Ne, hraju ještě v představení Kebab. Ale to taky není příliš veselé. Asi jediná hra, ve které přežiju, je muzikál pro děti Kapka medu pro Verunku v Divadle Hybernia.
* Tam hraješ správcovic Katku, že? Nechtěla by sis zahrát třeba spíš princeznu Verunku?
Když mě ty kladné postavy moc nebaví.
* A s tou Katkou se dá hodně vyhrát, jakmile dostaneš brýle, jsi najednou někdo jiný. Baví tě i tahle forma divadla, máš ráda muzikály?
Já jsem z toho ze začátku nebyla moc nadšená, protože to není až tak úplně kreativní práce a zpívání je tam taky jen takové okrajové, ale zjišťuju, že tady vlastně žádný takový žánr nemáme. Malé děti nám dodávají ohromnou energii, a když hrajeme v neděli, kdy normálně člověk leží doma a odpočívá, my musíme být v deset ráno v divadle. Nechce se nám hrát, ale ty děti v první řadě nás úžasně nabijí už jenom tím, jak tleskají a jsou nadšené.
* V Komedii jsi v angažmá, nebo jak to vůbec s divadly máš?
Komedie se teď vlastně stává mojí domovskou scénou, a když to dobře dopadne, možná někdy bude i angažmá. Zatím je všechno jeden velký otazník. V nové Komedii je teď soubor, který přišel ze Strašnického divadla, takže já ty lidi znám čtyři roky a baví mě to s nimi. Jsou tam mladí lidé, je to něco nového a já po pravdě řečeno nemám moc ráda naskakování do rozjetého vlaku. Když jsem to takhle zkoušela, většinou to nedopadlo. Tady to znám od začátku, i ty porodní bolesti, o to víc nás to stmeluje, nemáme mezi sebou pomluvy a všechno řešíme tak, že si to vyříkáme u piva v hospodě.
* Kromě Comebacku, kterým ses hodně zviditelnila, teď běží tvůj další seriál Gympl. Jak se ti pracuje na něm?
Gympl mě moc baví, protože je to taky o mladých lidech. Hodně jsem se skamarádila s Jáchymem Krausem, který sice vypadá hodně mladě, ale je to kluk, který to má v hlavě dost dobře srovnané. Není rozmazlený, není to dítě, které touží po slávě a herecké kariéře, ale spíš po vzdělání. Už když jsme točili ty první série, říkal mi, že už toho má moc a že nezvládá školu. Že pro něj stejně vždycky bude priorita vzdělání, a jestli se někdy bude věnovat herectví, tak v zahraničí, protože tady to nemá cenu.
* A jak se ti hraje s ostatními kolegy herci?
Hodně tam jsem s Ondrou Brzobohatým. Kamarádky mi občas říkají, že mi závidí, jak se tam s ním líbám. (smích) Taky mě moc baví Marta Jandová, nová hvězda Péťa Batěk… A všichni se mě taky ptají na Libušku Šafránkovou, ale já jsem s ní nikdy netočila, neměla jsem s ní jediný obraz!
* Šla bys do nějakého dalšího seriálu?
Možná, hlavně záleží na scénáři a času. A taky je tady pořád problém nevraživosti mezi televizemi a takové to majetnické chování k těm, kdo v té dané televizi hrají.
* Už před časem jsme se bavily, že toužíš po opravdu velké roli. Tahle tvá touha stále přetrvává?
To si přeju pořád, ale ještě se nepoštěstilo. Ono je to taky trochu o tom, že seriály tě nějak „provaří“, jsi najednou v nějaké škatulce, a z ní se blbě leze. Mluvila jsem o tom s Václavem Marhoulem, a dokonce i on s tím má problém. Nechce obsazovat svoje filmy lidmi, kteří jsou známí z televize, i když jsou to třeba jeho dobří kamarádi. Takže kdyby se to divadlo povedlo a pořádně se to rozjelo, chtěla bych si dát určitě nějaký čas pauzu od natáčení. I když na druhé straně jsou pořád nějaké díry na trhu, kam by se dalo vměstnat a fungovat. Ale jinak mě tahle profese baví strašně moc. Jinak bych ji nedělala, to bych radši studovala třeba vysokou školu ekonomickou. (smích)