Krvavý masakr v Norsku: Breivik vraždil před 12 lety ve jménu národa a kultury | Foto: Profimedia

Foto: Profimedia

Krvavý masakr v Norsku: Breivik vraždil před 12 lety ve jménu národa a kultury

22. července 2011 popravil Anders Behring Breivik 77 mladých lidí – vraždil chladnokrevně a bez slitování, ve jménu „dobra“. Co se tehdy stalo a co ho k nelítostnému běsnění vedlo?

Smrtící výbuch u úřadu premiéra

Vše začalo výbuchem ve vládní čtvrti v centru Osla. Tehdy dvaatřicetiletý Anders Breivik zaparkoval před úřadem premiéra a ministerstvem spravedlnosti auto s bombou natlakovanou dusičnanem amonným a následně ji odpálil. Exploze si vyžádala osm obětí a jedenáct vážně zraněných. Tento čin měl pravděpodobně odvést pozornost od běsnění, které následovalo zhruba půl druhé hodiny poté na 35 km vzdáleném ostrově Utöya, kde se konal mládežnický tábor vládní Norské dělnické strany. Účastnilo se ho přibližně šest set mladých lidí, 68 se ze setkání již nikdy nevrátilo domů, jeden člověk pak zemřel v nemocnici.

Největší masakr v Norsku. Podívejte se na video:

Pokračování 2 / 5

Vraždil v převleku policisty

Nepříliš sympatický muž, který v té době při troše fantazie připomínal nejen účesem, ale především výrazem tváře a nadřazeným postojem ke svému okolí „čistokrevného“ čaroděje Draca Malfoye z knih o Harry Potterovi, přijel na ostrov Utöya v uniformě policisty. Breivikův plán byl mrazivě temný; v roli strážce zákona přijel vyšetřovat výbuch v Oslu, který tou dobou již hýbal norskou veřejností. Poté, co se na jeho výzvu shromáždilo několik mladých lidí ve věku čtrnáct až dvacet let, začal střílet. Střelba pak pokračovala na různých místech nevelkého ostrova zhruba hodinu a půl.

Pokračování 3 / 5

Vraždil ve jménu „vyššího dobra“ 

Breivik neměl slitování, oběti si nijak nevybíral. Motiv, který se v mnoha tragických událostech lidských dějin neustále opakuje, byl prostý. Nesouhlasil s vládou, konal ve jménu národa, ve jménu dobra, ve jménu vyššího principu. Během procesu pak následně prohlásil: „Jednal jsem v zájmu svého národa, své kultury, svého náboženství, svého města a své země. Proto žádám, abych byl zproštěn viny.“ Řada mladých lidí se tehdy utopila v jezeře, snažila se zachránit skokem do vody, pevnina však byla přes půl kilometru daleko a proudy v jezeře silné. Významnou roli v záchraně pak sehráli i rekreanti z ostrova, zachránili až tři sta dětí! Muž jménem Otto Lövik pomohl s nasazením vlastního života až padesáti dospívajícím. Během záchrany byl postaven před trýznivé rozhodování, koho do své lodě naložit a koho ne. Jeho loď měla omezenou kapacitu a Breivik střílel…

Pokračování 4 / 5

Ani po letech ničeho nelituje

Vražedné běsnění ukončila až speciální policejní jednotka, která Breivika zadržela. V den obou útoků pak Breivik na internetu zveřejnil svůj manifest a deník a prohlásil, že se cítí nevinen. K činu ho dle jeho slov dotlačila vláda a její imigrační politika a příklon Norska k multikulturalismu. I přes snahy o předčasné propuštění je ultrapravicově zaměřený Breivik stále vězněm. Svého činu nikdy nelitoval.

Pokračování 5 / 5

Vraždil příčetný a psychicky zdravý

Během vyšetřování byl nejprve označen za psychicky nemocného, ale po čase byly verdikty odborníků přehodnoceny – ač to zní neskutečně, běsnění na ostrově Utöya měl na svědomí v té době naprosto psychicky zdravý muž! Muž, který vraždil ve jménu dobra, národa, kultury, náboženství a rasy. Muž, jehož vychovávala značně psychopatickým způsobem duševně nevyrovnaná matka.

Doporučujeme

Články odjinud