KVĚTA (40): Kamarádka mě na silvestra chtěla dostat pod čepec, povedlo se jí to

6 komentářů

Elynor
1. ledna 2020 • 9:02

Nějak nechápu ty kecaly a dohazovačky, co si nedají pokoj a musí pořád někoho s někým seznamovat, vymýšlet a organizovat šarády, jen aby "dali dohromady" lidi, po kterých jim nic není. Proč? Nemůžou se starat o svoje záležitosti a druhejm dát svátek? Tady to náhodou dopadlo dobře. I když je to s podivem, protože do únavného otravy, co prohlásí, že mě bude pronásledovat, dokud neuspěje, bych se nezamilovala, ani kdyby byl pozlacenej. To už Květa musela mít hodně velkou nouzi. Ale dobře, beru to jako dobrý konec. Ovšem pořád to nic nemění na věci, že kdo se chce seznamovat, tak to učiní, aniž by potřeboval k tomu ty prostředníky. V minulosti za to ti dohazovači dostávali odměnu, když zařídili vhodný sňatek, ale to bylo za dob "prodané nevěsty", proč se do toho lidi vrtají dneska, tomu fakt nerozumím. Tak když už má někdo tu nepřekonatelnou touhu "dávat lidi dohromady", ať si zařídí oficiální seznamku. Internety jsou toho plné.

helza
2. ledna 2020 • 10:44

@Elynor: Každý člověk je jedinečný originál, každý je jiný, a to i v potřebě blízkosti druhých lidí, i v potřebě starat se nejen o štěstí své, ale i o spokojenost svých blízkých. A to, že je někdo jiný než já v žádném případě neznamená, že je jeden z nás o něco, byť pouze o chloupek lepší, či horší, ať mu rozumím, či je mi naprosto nepochopitelný. Tak, jako žádný orchestr světa neokouzlí srdce posluchačů jediným tónem na jeden nástroj, tak i krása, pro pragmatiky i ta úspěšnost, společnosti na té různosti povah, temperamentů, charakteru atd. spočívá. Problém ovšem může nastat v autentičnosti názoru, v tom, nakolik pravdivě vnímám sama sebe a nakolik mě v tom něco, možná vzdáleného, někam do podvědomí zasutého a dávno zapomenutého ovlivňuje. Já tvým názorům a pocitům taky nerozumím, ale rozhodně ti je neberu a rozhodně tě za ně neodsuzuji a už vůbec je nepovažuji za horší těch mých, ani kdybys měla být s nimi jediná na světě. Ale z toho, že čteš tyto články, že na ně reaguješ a v reakcích píšeš o sobě, o svých názorech a pocitech mám pocit, že i ty potřebuješ mít okolo sebe lidi, kteří se o tebe zajímají, ať už sdílejí tvé pocity, nebo naopak. Bez "těch jiných" by totiž to, že sem píšeš nedávalo smysl. Možná potřebuješ mít blízké lidi víc, než si myslíš.

Elynor
2. ledna 2020 • 18:00

@helza: Ještě že sem píšeš. Kdo už jiný by mi vždycky tak pěkně vysvětlil, jaké že to mám názory, proč sem píšu, co potřebuju... byla bych úplně ztracená. ]:-D

helza
2. ledna 2020 • 19:41

@Elynor: Potěšila jsi mě a uklidnila. Vzalas mou "drzost" sebevědomě a s nadhledem, nejspíš žádný problém nemáš a já nad tebou dumám zcela zbytečně. Tak to je fajn. A mně už musíš zkrátka vzít takovou, jako jsem já. :-)

Rambíša
31. prosince 2019 • 15:58

Podle stupně dosaženého vzdělání se někdy nepozná,co je kdo zač. Někdy je řemeslník/instalatér na vyšší duševní úrovni,než VŠ jednostranně zaměřený a o nic se nezajímající. Z praktického hlediska Květě víc pomůže řemeslník,než salonní intelektuál.

helza
1. ledna 2020 • 8:42

@Rambíša: Nejenom z praktického hlediska. Nemálo vzdělaných mužů na vysokých postech s vysokým IQ má minimální sociální inteligenci a naopak, i lidé s nízkým vzděláním mohou mít dokonalé sociální dovednosti. Což je pro vztah mnohem podstatnější. Pokud tedy nemáme partnera na jen na chlubení, ale i pro spokojené soužití.
Taky mám VŠ a muže soustružníka.

Doporučujeme

Články odjinud