Květiny nebo raději kredit?

Hrozně mě točí současná politika vůči dětem bez rodičů. Tedy to, že tráví roky v kojeňácích a dětských domovech, když by už dávno mohly být u nějakých milujících rodičů. Ale nejvíc mi vadí právě to, co napsala Kačátko - že když chce adoptovat dítě, musí si k němu najít taky partnera. Prosím vás, řekněte mi, co je pro dítě lepší? Strávit celé dětství v dětském domově nebo mít skvělou mámu? Vždyť by získalo nejen mámu, ale i spoustu dalších lidí, kterým se říká "rodina" - tedy prarodiče, bratrance a sestřenice, tety a strýčky...Logika věci mi není jasná. Tím tedy úřady říkají - buď bude mít dítě oba rodiče, nebo ho necháme v děcáku. Fakt úžasné řešení. Podle této logiky by se tedy mělo uplatňovat, že například v případě, že ženě zemře manžel a ona si v nějakém zákonem stanoveném termínu (třeba tři měsíce, aby nebylo dítě déle deprivované), nenajde nového partnera, jí mělo být dítě odebráno a umístěno do rodiny, kde bude mít oba rodiče. A když se vhodná rodina nenajde, šup s ním do děcáku. Že to zní absurdně? A bránit milujícím, dobrým ženám toužícím po mateřství, aby si adoptovaly dítě jen proto, že se jim nepodařilo potkat vhodného životního partnera? To není absurdní?Zrovna včera jsem v televizi slyšela mluvit nějakou krávu poslankyni, která pravila, že anonymní porody by se neměly povolovat, protože je s tím spousta papírování a organizování a nákladů, což odpadá, jde-li žena na potrat. Stydím se za to, že taková kreatura si taky říká žena.Promiňte, že jsem se tak rozohnila, ale je to téma, které už mi dlouho hlodá v hlavě a Kačátko to ve mně jednou svou poznámkou rozbouřila.