Kyselá vůně octa - co o něm možná ještě nevíte | Zdroj: Shutterstock

Zdroj: Shutterstock

Kyselá vůně octa - co o něm možná ještě nevíte

Pochutina, léčebný a kosmetický prostředek či pomocník v domácnosti. Tolik funkcí zastává „obyčejný“ ocet, jehož popularita nabírá na obrátkách.

Již ve starém Řecku předepisoval otec medicíny Hippokratés ocet jako léčebný prostředek. A to jak na obklady, zábaly či koupele, tak i na vnitřní použití.

Někteří oponenti však v tomto postupu vidí příčinu překyselení v těle. Nutno podotknout, že sám lidský organismus vyrábí denně 50 až 100 gramů kyseliny octové. Konzumace 10 mililitrů octa pro naši látkovou výměnu znamená, že musíme odbourat asi o 5 až 6 gramů kyseliny octové více. To je množství, které rozhodně v našem organismu rovnováhu mezi kyselinami a zásadami nerozhodí.

Kyselá smyslnost

Až se vydáme do obchodů, narazíme v běžné distribuci na octy s obsahem kyseliny octové 5-6 %, které se dělí do tří skupin: U výrobků s označením „ocet“ se jedná o biologicky získaný ocet. Naproti tomu produkty s nálepkou „ocet vyrobený z kyseliny octové“ či „ocet vyrobený z octové esence“ obsahují synteticky vyrobenou kyselinu octovou zředěnou vodou nebo směs biologicky vyrobeného octa a chemicky získané kyseliny octové. Neobsahují žádné aromatické látky, pouze jejich chuť zavání kyselostí. Proto pro léčebné i gastronomické účely volíme octy biologické.

Dnes v regálech nalezneme nepřeberné množství octů - balzamikové, vinné, sherry, zeleninové, ovocné či rýžové, se kterými uspějeme na poli gastronomie. Další druhy pak upevní naše zdraví a zkrášlí tělo.

Pro inspiraci ochutnejte…

Ocet jablečný

Od Babylonu přes Egypt až po staré Řecko a Řím se rozkládal léčebný věhlas jablečného octa. Hippokratés zjistil, že ocet čistí organismus, dezinfikuje rány a dnes by jej určitě zařadil mezi přírodní antibiotika.

Jak vůbec tento druh octa vzniká? Zralá, očesaná jablka (lze použít i čerstvou nebo sterilizovanou jablečnou šťávu, eventuálně jablečný koncentrát) se odšťavní, zkvasí na jablečné víno a následně na jablečný ocet. Kvalita výchozí suroviny se odráží i v ceně.

Nejdražší druhy jablečných octů pocházejí z jablek jedné odrůdy. Jablečný ocet dělíme také na přefiltrovaný a přírodně zakalený. Doporučuji upřednostnit právě tento druh před čirým, neboť zakalení není známkou špatné kvality. Při nákupu pozorně čtěte etiketu, aby do vašeho košíku putoval ten správný produkt (jablečný ocet opravdu není směs jablečného a lihového či vinného octa).

Jablečný ocet v čisté formě obsahuje zpravidla 5 % kyseliny octové (údaj najdete na etiketě), dále pak zbytkový alkohol i cukr, aromatické látky, přírodní enzymy, draslík a vitamin C. Při výrobě octa se zachovávají i pektiny a jiné balastní látky, které se většinou usazují u dna lahve. Díky těmto látkám jablečný ocet podporuje látkovou výměnu a navrací do pohody narušenou střevní mikroflóru.

Nejčastěji lidé používají jablečný ocet v souvislosti s redukcí váhy. Nejedná se o žádný zázračný prostředek, po kterém bychom zhubli během několika dní, obzvlášť bez úpravy jídelníčku a dostatku pohybu. Nicméně kúra z jablečného octa nám k tomu může dopomoci.

Kyselina, která se vstřebává již sliznicí v ústech, s největší pravděpodobností blokuje tělu vlastní hormony, které jinak podporují příjem živin do zásobáren tuku, a dochází také ke zlepšování střevní peristaltiky.

Každopádně však zachovejme správnou míru užívání (2x denně 20 minut před jídlem, maximálně po dobu 6 týdnů) a namísto uměle vyrobených tobolek raději zvolme kvalitní tekutou variantu.

Jarní detoxikace

Ráno a večer vmíchejte do sklenice teplé vody jednu polévkovou lžíci pravého jablečného octa (pozor na takzvané ochucené octy, které jsou z nutričního i léčebného hlediska bezcenné, často škodlivé) a čajovou lžičku medu. Nápojem zaženeme jarní únavu, vylepšíme látkovou výměnu a nabijeme se novou, svěží energií. Pijeme po dobu 6 týdnů.

  • Jablečný ocet však má i další léčivé účinky. Směs jedné polévkové lžíce octa se sklenicí teplé vody nám pak poslouží k potírání celého těla. Nejprve natřeme ruce, ramena, poté prsa, břicho, záda, nohy a nakonec chodidla. Jde o výborný prostředek proti únavě, pro osvěžení celého těla, podporu krevního oběhu, dezinfekci při infekčních onemocněních a obnovení mírně kyselého pH pokožky. Necháme jej volně zaschnout.
  • Vykoukne-li na našich nohách kuří oko, vložíme krajíc chleba do jablečného octa tak, aby dobře nasákl. Pak jej položíme na postižené místo, dobře zabalíme a necháme působit přes noc. Jablečný ocet trochu opomíjíme v gastronomii, přitom ovocná a jemně nakyslá chuť se výborně hodí na saláty, zeleninové pokrmy, čatní a dýně. Nezapomeňte však lahev skladovat v temnu!

Ocet levandulový

Když jsem před pár lety odjížděla ze své první stáže v Provence, dostala jsem jako dárek na rozloučenou malou lahvičku. „Uvidíš, jak ti pomůže,“ řekl mi můj francouzský kolega a potutelně mrknul. Uplynulo pár týdnů a již jsem mu z celého srdce děkovala za jeho skvělý dar. Levandulový ocet totiž umí spoustu věcí i jen s pár kapkami.

Nejedná se však o gastronomický produkt, nýbrž o velmi účinný léčivý prostředek, který doporučuji každému. Lze jej přidat na zubní kartáček k pastě (může ji i nahradit), neboť skvěle čistí a dezinfikuje ústní dutinu od nežádoucích bakterií. Po každém umytí vlasů můžeme ocet přikápnout do poslední oplachovací lázně pro lesk, objem, pevnost a dobré rozčesávání vlasů.

Udělá-li se nám na obličeji nějaký pupínek nebo nás trápí akné, postačí postižené místo namazat. Ocet vytáhne zánět, vysuší uhřík a zahojí jizvu. Nenahraditelný je i v péči o nohy. V koupeli osvěží unavené, oteklé či bolavé dolní končetiny a zabrání nadměrnému pocení i nepříjemnému zápachu nohou.

V letních vedrech se určitě vyplatí mít u sebe malou lahvičku a pár kapek octa vetřít do pálivých chodidel.

Ocet je také postrachem hmyzu. Jako přírodní repelent odhání komáry, vosy, včely, klíšťata, a pokud nás i přesto nějaká potvůrka hryzne, potlačuje svědění a otok po kousnutí. S úspěchem používám levandulový ocet i u klientů po mozkové příhodě, s revmatismem, dnou, roztroušenou sklerózou a se záněty nervů, kdy napomáhá zlepšovat jejich pohyblivost.

Ocet syrovátkový

Zavítáte-li do Švýcarska, určitě se poohlédněte po tomto zvláštním druhu octa. Vyrábí se totiž z koncentrované syrovátky. Na rozdíl od jeho kolegů v něm kromě kyseliny octové najdeme i vysoký obsah vitaminu B2 a kyselinu mléčnou. Prospívá lidem s podrážděnou žaludeční či střevní sliznicí. Hodláme-li se blýsknout v kuchyni, přidejme ho do sladkých i pikantních tvarohových pokrmů, sýrových omáček či fondue.

Ranní rituál

Chceme-li si upravit nepravidelnou stolici, obnovit střevní mikroflóru a zbavit se zácpy, pijme každé ráno nalačno sklenici vody s čajovou lžičkou syrovátkového octa.

Lidstvo vyrábělo ocet již 5 tisíc let před Kristem a po celá staletí sloužil jako konzervační potravin. Ovšem až v roce 1862 prostředek pro uchovávání Louis Pasteur dokázal stanovit přesný proces jeho výroby -tedy alkoholickým kvašením a kvašením kyseliny octové. Lekce chemie Octová esence je čistá, vodou naředěná kyselina octová, která ve 100 ml obsahuje 15,5-25 g kyseliny octové.

Doporučujeme

Články odjinud