LADA (44): Dcera kouří a pije, ale je jí teprve 14 let! Moc se o ni bojím, ale nemůžu ji trestat | Foto: iStock

Foto: iStock

LADA (44): Dcera kouří a pije, ale je jí teprve 14 let! Moc se o ni bojím, ale nemůžu ji trestat

Lada vše zjistila bez vědomí dcery, které se „nabourala“ do soukromí, situaci bohužel komplikuje ještě probíhající rozvod. Lada tuší, že trestání nepomůže.

Jsem v naprosto patové situaci! Zjistila jsem, že má dcera pije pravděpodobně několikrát týdně tvrdý alkohol míchaný s levnými limonádami, tyto „koktejly“ pak prokládá energetickými nápoji a k tomu všemu kouří! Jenže jsem to zjistila z její konverzace na sociálních sítích, kterou jsem pochopitelně neměla vidět.

Tuto situaci bych možná ještě nějak výchovně zvládla, vše ale bohužel komplikuje probíhající rozvod s Barborčiným otcem. Ten od nás na jaře odešel k jiné ženě! Jeho milenka je navíc těhotná. Kolem Vánoc bude rodit.

Báru, která je nyní u svého táty na vedlejší koleji, čeká začátkem prosince návštěva OSPOD. Vůbec nevím, jak ji tam dostanu, dcera mi řekla, že se s žádnou cizí „bábou“ bavit nebude. Částečně ji chápu, i když jí to pochopitelně takto neříkám! Dcera vždy vycházela s manželem o něco lépe než se mnou, byla to „tatínkova holčička“. Musí to celé pro ni být hodně těžké, ale navenek se tváří, že má vše „na salámu“, a o celé věci odmítá mluvit. Myslím si, že současný problém je toho tak trochu důsledkem…

Cosi jsem začala tušit v létě. Bára občas páchla cigaretovým kouřem a několikrát jsem z ní měla pocit, že je cítit alkoholem, i chování měla takové divné. Během léta jsem kvůli jistějšímu a vyššímu příjmu byla nucena změnit práci a dcera byla často sama, tedy sama asi ne. Byla s kamarády.

Obvykle řekla, že jde k tátovi, který bydlí v novém sídlišti deset minut chůze od našeho domu a často pracuje z domova, ale tam zřejmě nebyla. Bohužel se mnou její otec od svého odchodu příliš nekomunikuje a není možné se rozumně domlouvat. Jeho odchod nebyl hezký. Ani já, ani on jsme tehdy nezachovali chladnou hlavu.

Když jsem se ho pak snažila ptát, zda u něj dcera byla, buď neodpověděl vůbec, anebo mou otázku jen rádoby vtipně glosoval. Když pochopil, jak moc mi na věci záleží, naschvál dodal, že od něj „jeho holčička“ dostala tučné kapesné, za nějž si jistě umí ve svém věku a se svou inteligencí zařídit nějakou zábavu.

Myslím, že mu to prostě takto vyhovuje; dceři dá peníze, ta ho za to „miluje“ a on má klid a netrápí ho svědomí. Dceřin otec mi tedy aktuálně nijak nepomůže. Navíc se obávám, že by vše nakonec nějak použil proti mně.

Když jsem se pak jednoho dne „nabourala“ své vlastní dceři do skupinové konverzace na TikToku, čekala jsem ledacos, ale to, co jsem četla, bylo moc! Parta se vždy domlouvala, kdo co koupí a u koho se sejdou. Kupovala se vodka, gin nebo rum, prostě tvrdý alkohol, který byl zrovna v akci, a k tomu nejlevnější limonády a také energetické nápoje. I ty míchali s alkoholem! Rizika takových experimentů jsem si vygooglila, nebylo to vůbec hezké čtení.

Domlouvání, kde se sejdou a co koupí, bylo pak zabaleno do obrovského chumáče vulgarismů, bohužel ty padaly i směrem k mé osobě a dalším rodičům. Svého otce Bára titulovala jako „oslík“ anebo „prasátko“ podle toho, zda se „oslík“ otřásl dobrovolně, anebo z něj musela peníze podobně jako z „prasátka“ tak trochu dolovat.

Vše vím s jistotou měsíc, dceru pozoruji, snažím se nenuceně zavést rozhovor na dané téma v souvislosti se zdravím a různými riziky, Barborka obvykle zahuhlá, že vše přece dávno ví. Samozřejmě se dcera zhoršila i ve škole, ale vzhledem k tomu, že byla jedničkářka, nejde o propad k nedostatečným, ale „jen“ k dobrým, popřípadě dostatečným.

Ale ani to není dobré, čekají ji přijímačky, jí je to však úplně jedno! Když na ni trochu zatlačím, buď se pohádáme, anebo se zhroutí, případně prohlašuje, že odejde k otci. Samozřejmě mě napadlo ji nechat, ať jde, ať si to zkusí, jenže jaké by to bylo řešení?

Kdyby jí bylo aspoň osmnáct, ale je jí čtrnáct! Hormony s ní mlátí a spolužití s podobně poblázněným otcem a mladičkou těhotnou macechou by ji podle mého nepřivedlo k rozumu, ale do blázince či pasťáku. Jsem na Báru hrozně vytočená, ale zároveň bych jí chtěla pomoct, aby si úplně nezničila život hned na jeho začátku. A také bohužel vím, jak je celá situace křehká, mé kamarádce se pokusil v podobné situaci o sebevraždu syn, jenže tam už byly i drogy.

Aktuálně jsem domluvená na konzultaci u školní psycholožky a třídní učitelky. Dcera to ale neví a já jí to neplánuji sdělit. Zatím nevím, co vše těm ženám řeknu, ale musím začít něco dělat, musím si nechat pomoci a poradit. Moc se o dceru bojím, mám v podstatě jen ji.

Doporučujeme

Články odjinud