Někteří z nás mají to štěstí, že se jich problém křečových žil netýká. Pokud ale patříte k těm méně šťastným a váš život varixy komplikují, pak je tento článek určen právě vám. A nezapomeňte na důležité pravidlo: Navštivte cévního specialistu dříve, než budou vaše příznaky opravdu vážné!
Krev zásobuje tělo kyslíkem a živinami, směrem do periferie ji vedou tepny. Odkysličená krev je odváděna žilami zpět, směrem k srdci. Zatímco tepny se větví podobně jako strom od nejsilnějších kmenů směrem k drobným kapilárám, menší žíly vytvářejí rovnoměrně hustou síť s řadou vzájemných propojení, která se pak sbíhá do větších kmenů. Existují dva systémy pro odvádění žilní krve. Zatímco krev v hlubokém systému je aktivně pumpována stahováním svalů na nohách směrem vzhůru a jejímu klesání vlastní vahou směrem dolů zabraňují chlopně, které fungují jako jednocestné „padací dveře“, z povrchového systému se krev dostává do hlubokého několika většími povrchovými žilami a dále cestou přes „spojovací můstky“ (obě „trasy“ jsou opět vybaveny chlopněmi). V povrchové síti ale může za určitých podmínek žilní krev stagnovat a vznikají křečové žíly (varixy).
Vrozená méněcennost žilní stěny
V mnoha případech sklon ke vzniku křečových žil zdědíme. Pokud je naše cévní stěna méně pružná, tlaku krve klade menší odpor a je více propustná (říká se tomu vrozená méněcennost žilní stěny), pak se žíla tlakem krve v určitém místě rozšíří a chlopně přestanou doléhat. Postižené žíly se začnou prodlužovat a rozšiřovat. Jestliže k tomu přidáme ještě nesprávný životní styl (obezita, málo pohybu, časté stání či sezení při zaměstnání), zaděláváme si na budoucí problémy. „Častou příčinou chronické žilní nedostatečnosti bývá těhotenství – především díky hormonálním změnám na počátku gravidity, které mění kvalitu žilní stěny a později díky mechanickému útlaku krve v hlubokých pánevních žilách. Chlopně a jejich funkce mohou být poškozeny lecčíms, především zánětem žil, jejich ucpáním krevní sraženinou (trombóza) nebo poraněním,“ tvrdí cévní specialista MUDr. Radomír Pacík, z pražské Polikliniky Palackého.
Dlouhodobý a trvalý proces
Především díky častému dlouhotrvajícímu stání krev „stagnuje“ a hromadí se tam, kde nemá. Krev se začíná městnat v žilách povrchového systému, ty se pozvolna rozšiřují a prosvítají přes kůži, objevují se první povrchové drobné žilky (metličky). Už v této době bychom ale měli určitě zajít k lékaři. Chronická žilní nedostatečnost je dlouhodobý a trvalý proces, který se bohužel pozvolna zrychluje.
Jak léčit
Léčba se liší podle stupně onemocnění. V raných stadiích jsou v rámci podpůrné terapie prakticky vždy doporučovány kompresní punčochy, které by se měly nosit přes den, hlavně při dlouhém stání. Mohou být lýtkové nebo stehenní – jejich společným úkolem je zlepšovat tlak a průtok krve v žilách pomocí jejich déletrvající komprese. Jejich nasazení je limitováno počasím, v teplých měsících jednoduše nejsou příjemné. Pokud k lékaři nedorazíme v časném stadiu, začnou se postupně objevovat širší a větší žíly, které někdy bolí na dotek. Pozvolna se rozšiřují do nehezkých vakovitých, vinutých struktur, často po celé délce dolní končetiny. Končetina začíná otékat a bolet, protože stagnující krev prosakuje přes žilní stěnu.
Nebojte se sklerotizace!
Ještě v raných stadiích přicházejí do cévních ordinací s velkou převahou ženy – hlavně z kosmetických důvodů – chtějí se zbavit nehezkých metliček a drobných varixů, které jim zpočátku asi vadí nejvíce: „Pacientky si oblíbily sklerotizaci, se kterou mám dobré zkušenosti. Do rozšířené povrchové žilky se drobnou jehlou vpíchne přesná dávka speciálního roztoku například na bázi alkoholu. Tato látka žilní stěnu sklerozituje – poškodí žilní výstelku – a udělá jí smáčivou. Díky tomu se v místě aplikace léku sráží krev a varikózní žilka se později ucpe malou sraženinou. Nic se neděje, protože krev si sama najde jinou cestu v žilní síti, což nás může časem donutit zákrok zopakovat. Ucpané místo postupně zaroste vazivem a varix zmizí, vysvětluje R. Pacík a dodává, že zákrok musí dělat zkušený lékař, lék je totiž nutné vpíchnout přesně do žilky, což někdy není jednoduché. Sklerotizační roztok se musí dostat tam, kam patří, jinde by byl nežádoucí: „To, že jsem píchl správně, poznám tak, že bezbarvý roztok léku v místě vpichu naředí krev a ta se odbarví – modrá žilka přestane prosvítat přes kůži.“ Deset aplikací přípravku v jednom kalendářním roce je plně hrazeno zdravotními pojišťovnami. Pokud nemocní chtějí tento počet dávek překročit, pak si léčbu mohou hradit sami. Sklerotizované místo se nesmí mazat mastmi na rozpouštění sraženin a modřin a nepatří ani na slunce, místo kolem vpichu by se mohlo zabarvit do tmava. Pokud se ženy těmito pravidly řídí, neodchází zklamány.
Bez operace to někdy nepůjde
Při prohloubení choroby do dalších stadií doporučují lékaři chirurgické odstranění největších varixů. Operačních metod je dnes celá řada. „Operace na žílách nebývají příliš náročné, pokud se pacient dostaví včas. Do popředí se dnes dostává tzv. jednodenní chirurgie, která se pokouší vše vyřešit ambulantně, anebo během jednoho dne. Ani pooperační péče při „klasické“ operaci varixů s několikadenní hospitalizací nemocné příliš nezatěžuje, základním principem je časné vstávání a rozpohybování po zákroku a následná, nutná několikaměsíční komprese pomocí punčoch.
Zdroj: Czech Health Media