Vánoční svátky se staly pouhou vzpomínkou, a my už zase chodíme do práce a naše děti do školy. Napadlo vás někdy, že leden je měsícem rozchodů, opouštění zaměstnání a vůbec – měsícem všech krizí, které vám mohou přijít na mysl? Že ne? Pak čtěte dál, a zjistíte, že toto nelichotivé přízvisko nemá jen tak náhodou.
Lednová krize vztahů
Ať se nám to líbí, nebo ne, před Vánoci se rozchází jen necita (anebo ten, kdo už opravdu jinak nemůže.) Zato v lednu se to rozchody jen hemží. Hořkou „zlatou medaili“ mezi celebritami letos získal pár Petra Faltýnová a Leoš Mareš. Rozchody se ale nevyhýbají ani nám.
Své o tom ví Klára (30): „To, že nám to neklape a že jsme zralí na rozchod, jsem věděla už někde od září. Řekla jsem si ale, že Tomášovi dám ještě šanci. Přece jen, nechtělo se mi hodit za hlavu dvouletý vztah. Bože, jak já toho začala už v říjnu litovat… Než jsem ale sebrala kuráž mu říci bye bye love, začal plánovat Vánoce. A já, husa hloupá, jsem si řekla, že ho přece nemůžu ranit. A tak jsem tedy plánovala s ním, a jen se modlila, aby ho nenapadlo pokleknout s prstýnkem. Naštěstí tenhle nápad nedostal a mně se ukrutně ulevilo.
Tomáš ale na tom, co mi vadilo a opakovaně jsem mu říkala, nezměnil vůbec nic, a tak jsem se s ním rozešla na Tři krále. Sama bych nevěřila, co to s ním udělá. Čekala jsem, že bude schlíplý, smutný, prosit o druhou šanci, a bála se toho. Jemu místo toho začaly sršet z očí blesky a střelil po mně: ´Ostatní dávají příspěvky do Tříkrálové sbírky, mají srdce dokořán, a Klárinka mně dá kopačky. No jak chceš,´ odsunul židli v restauraci teatrálně a odešel. Nechal mě tam sedět, o účet se v tu chvíli vůbec nestaral. Ale nevadilo mi to, dvě stovky mi za tu nabytou svobodu stály,“ uzavřela své vyprávění Klára.
V lednu končí i nejedno manželství, i takové, které přežilo více než deset let. Přeteče ona pověstná kapka, a je to. Jedna z mých kamarádek podávala žádost na soud kolem pátého ledna – třetího jí došlo, že to takhle opravdu nejde, sedla, napsala žádost a pátého ji podala. A dnes? Dnes je šťastně zadaná, s partnerem, který si jí váží a nezesměšňuje ji.
Lednová pracovní krize
Spousta smluv na dobu určitou končí k poslednímu dni v roce. Proto jsou úřady práce se začátkem roku zahlceny vlnou čerstvých nezaměstnaných. Ztráta zaměstnání na psychické pohodě nepřidá nikomu, a na krizi je zaděláno raz dva. Pobyt na „pracáku“ je dalším aspektem, který ubírá náladu.
Se svým příběhem se nám svěřila Veronika: „Po rodičovské jsem nemohla najít práci, a když už jsem ji našla, dostala jsem smlouvu jen do konce roku, že pak se uvidí. Samozřejmě se nic nevidělo, jen sbohem a šáteček. A tak jsem po novém roce zamířila na obávaný úřad práce. Bylo to opravdu výživné dopoledne, kdy okolo mě seděly a pořvávaly celé rodinné klany, a mezi nimi jsem se krčila já a ještě pár zoufalců s evidentně stejným osudem. Jedna návštěva mi bohatě stačila, a proto jsem vzala první práci, která se namanula, za jakž-takž slušné peníze. Nicméně na tuto zkušenost nezapomenu do konce života,“ zakončila svůj příběh Veronika.
Lednová ekonomická krize
Udělali jste si hezké Vánoce, a nemůžete se dočkat lednové výplaty? Pokud vás spasí výplata jenom v lednu, pak jste na tom ještě báječně. Hůř jsou na tom ti, kteří zasekli sekeru pomocí půjček a nyní je čeká výhled na několikaměsíční, nedejbože několikaleté, splácení. Jen malé upozornění pod čarou: Ekonomická krize častokrát ústí do krize rodinné, myslet na to se ovšem musí v září nebo říjnu – zkrátka v momentě, kdy jdete žádat o půjčku „na Vánoce…“
Lednová rodinná krize
Pokud u vás proběhly svátky v poklidu, nikdo se s nikým nepohádal, nemuseli jste na pohotovost s rybí kostí v krku či žlučníkovým záchvatem, pak jste jednoznační klikaři. Spousta lidí strávila svátky rozhádaná, „načuřená“ na zbytek světa (vážně musíme trávit den s tvou matkou? Nejde to jinak?, případně Opravdu musíme za tetičkou Klotyldou, přestože ji po zbytek roku nevidíme?) a v hádkách kolikrát zazní i věci, které nás mrzí, ještě než je dořekneme. Ale znáte to, vyřčené slovo ani párem koní nevrátíš, vše je venku a nám nezbývá, než se pokusit napravit, co jsme ve „spravedlivém“ rozhořčení napáchali. Někdy se to podaří hned, jindy to trvá déle, někdy se nepovede vůbec. Ale za pokus to stojí vždy.
Lednová školní krize
Máte doma školáka? Pak zcela jistě víte, že koncem ledna se rozdává vysvědčení, a to samo o sobě umí vyvolat krizi docela pořádnou. Když se dítko jen tak mimochodem zmíní, že čeká prospěch horší, než si rodiče myslí, dokáže být konec ledna poměrně horký pro všechny. Pokud se ale horečné zlepšení nevydaří, pak nálada v rodině klesne hluboko pod bod mrazu.
To už je lednu sice blíže, ale atmosféře to skutečně nepřidá. Na to existuje rada vskutku jediná – kontrolovat potomkův prospěch tak nějak průběžně. Rodičům jdou v tomto na ruku elektronické žákovské, které se nedají zatloukat profesorům (já ji zapomněl doma) ani rodičům (jé, já ji nechal ve škole….) Ale nebojte, do konce školního roku času dost na případné zlepšení!
Lednová fyzická krize
I tento druh krize vás může potkat, tím spíš, pokud jste se před koncem roku honili, stíhali vše na poslední chvíli – práci, rodinu, nákup dárků, pečení cukroví…. Ptáte se, jak to, že vás to nedostihlo už v prosinci, vy jste všechno stihli, a teď najednou, když už je po všem, jste najednou padli? Odpověď je vlastně jednoduchá. Tělo, dokud bylo v zápřahu, vyplavovaly se stresové hormony, fungovalo.
Ale jakmile máte „padla,“ nic vás netlačí, nehoní, rohlíčky jsou snědeny, dárečky rozbaleny, ze setkání zbývají už jen fotky do alba, tak si tělo uvědomí, že už ho nic netlačí, a vypoví službu. Na to je rada jediná – pořádně si odpočiňte. Nikdo není nenahraditelný, dovolená vám právě naskočila celá nová, tak se nic nestane, pokud si zajedete na prodloužený hýčkací víkend s welness. Vezměte s sebou podobně „postiženou“ kamarádku, a pořádně si odpočiňte.
Naděje na závěr
Začali jste se děsit, co že vás to všechno v tom lednu čeká za hrůzy? Ničeho se nebojte. Třeba nezažijete nic z toho, třeba vás to jenom „lízne“ špičkou kabátu. A i kdybyste si nějakou krizí, zde uvedenou, prošli, věřte tomu stokrát omletému rčení : Co tě nezabije, to tě posílí. Tak hodně sil do dalšího roku!