LENKA (39): Pořídila jsem si děti z nutnosti. Můj vztah k nim to ovlivnilo

Vážená paní, já Vás zase tak strašně neodsuzuji. Samozřejmě se pokládá za správné vdávat se z čisté lásky a pravé vášně, nicméně i takto založená manželství někdy ztroskotají. Trochu mě mate, že máte takovéto pocity i přesto, že s mužem si rozumíte fyzicky. Pokud byl Vám byl po tělesné stránce odporný, pak bych asi řekla, nemá to cenu. Takto bych tomu manželství dala šanci. Chce to ale zaujmout dospělý/ zralý přístup a myslet v prvé řadě na děti. Dnes je běžné, že se lidé často rozvádějí bez toho, že by se pokusili na manželství zapracovat a zachránit je. Já si ale myslím, že pokud jsou ve hře malé děti, není to správné. Dětem je lépe v úplné rodině - s vlastním tátou a mámou. Vám je 39 let, 2 maličké děti, šance, že potkáte nějakého prince (ideálního partnera) zase tak veliká není. Váš muž je sice truhlář, ale nepíšete, že by měl nějakou zásadní vadu (např, by byl alkoholik, cholerik, násilník, gambler, patologický šetřílek, chronický nevěrník či lenoch s odporem k práci). Prostě je to normální chlap, a to že je "jen" truhlář a nečte knihy a má rád fotbal - to není podstatné. Já znám několik úspěšných žen s VŠ, co mají za muže řezníka, truhláře, pokrývače a klape jim to dobře. Kolikrát jsou tito muži užitečnější než leckterý manažer !! O knihách se můžete bavit s někým na netu nebo s kamarádkou. Do divadla manžela také nemusíte brát s sebou. Děti jsou hlavní pojítko, s nimi je pořád co řešit. Pokud máte pocit, že děti nemilujete, jak byste měla - sotva to bude tím, že jejich otcem je Váš manžel. Staráte se o ně určitě řádně, tak se jen snažte aby nikdy a za žádných okolností nepocítily, že s Vaším vztahem k nim není něco v pořádku. Manželství je stejně spíše smlouva než věčná zamilovanost. Snažila bych se prostě být i za těchto okolností dobrou manželkou i matkou. Je možné, že Vaše pocity se časem změní. Nevíte také, co vše Vám život může v budoucnu naložit. Abyste jednou nebyla ráda, že jste na tom tak, jak jste.