Lenka pár let po rozvodu, kdy žila o samotě, zatoužila po normálním vztahu, přání se jí ale nesplnilo. Místo toho narazila na podvodníka, který jí zatajil svoji rodinu. Jak se s tím vyrovnala?
„Holky, tak mám rande,“ oznámila jsem v práci po letech svého single života, který jsem preferovala po rozvodu. „No konečně,“ smály se kolegyně a já večer vyrazila za Ivanem, vysokým blonďákem, se kterým jsem se den předtím seznámila při jízdě na kole.
Právník pracující v bance, nekuřák, samé přednosti, ale něco mi na něm nesedělo. Ten oblek, který měl na sobě. Zmuchlané a roztřepené konce límečku, nepadnoucí kalhoty… Takhle že by chodil právník? „Můžeš mi ukázat občanku?“ zeptala jsem se.
Laura Poláková
8. prosince 2019
Chvíli na mě koukal a pak vytáhl legitimaci na tramvaj. Ivan P., stálo na ní a já se zastyděla. „Neomlouvej se, chápu to, vždyť se neznáme,“ vemlouvavě mi hleděl do očí a pak mě galantně doprovodil domů.
Vídali jsme se často a já se zamilovala. Jen mi bylo divné, že třeba nemá vlastní e-mailovou adresu, všechno prý jde přes sekretariát. Požádala jsem ho tedy, aby mi přinesl vysokoškolský diplom, protože mu nevěřím. A stal se další trapas, protože on mi ho opravdu donesl! A dokonce červený!
Laura Poláková
1. prosince 2019
„Matka má rakovinu, musím za ní,“ oznámil mi asi po roce chození Ivan. Jeho matka žila na Slovensku a ani na vteřinu jsem o jeho slovech nepochybovala. Kdo by si vymýšlel něco takového! Rychle jsem mu pomohla sbalit nejnutnější věci a on ještě toho večera odjel.
„Leží v nemocnici a doktoři jí dávají pár týdnů života,“ volal a já samozřejmě chápala, když se rozhodl vzít si neplacené volno a poslední chvíle jejího života strávit s ní. Neviděla jsem ho tři měsíce.
Laura Poláková
28. listopadu 2019
Zpočátku mi několikrát do týdne volal, ale pak nastalo ticho. „Matka umřela, promiň,“ ozval se po nějaké době s vysvětlením, že neměl sílu s kýmkoli mluvit. Pohřeb už proběhl a on teď vyřizuje dědictví. Chtěla jsem přijet za ním, ale rázně mě odmítl, chce prý být sám. Byla jsem nešťastná, takhle se přece lidé ve vztahu k sobě nechovají!
Pak se Ivan najednou zjevil ve dveřích s kytkou a zahrnul mě takovou láskou, že jsem odkývala všechny jeho vyprávěnky. Za pár týdnů ale zase zmizel. Jeho otec prý dostal mrtvici. Historie se opakovala a pak se Ivan zase objevil a s ním se na chvíli vrátila pohádka máje.
Laura Poláková
21. listopadu 2019
„Víš, mám teď kvůli tomu všemu hrozné problémy v práci a hrozí mi vyhazov. Budu tam muset občas zůstat až do rána, abych všechno stihl,“ zkroušeně mi oznámil jednou po večeři, hodil na sebe bundu a byl pryč. Ale mně už bylo jasné, že Ivan lže.
I když se mi hnusilo být za stíhačku, vyrazila jsem za ním do práce. Na recepci jsem požádala, aby mi zavolali Ivana P., ale nikdo toho jména tam nepracoval. Došla jsem ještě domů a tam jsem se ze všeho totálně zhroutila.
Laura Poláková
12. listopadu 2019
S Ivanem jsem se pak viděla už jen jednou. To když jsem mu předávala igelitku s jeho věcmi a on plakal a objímal mi kolena. A taky mi řekl pravdu. Žádní rodiče mu nezemřeli, má už mnoho let manželku, s níž má dvě děti, a on dělá úředníka na poště.
A rozhodně za nic nemůže, protože kdyby mi to řekl na začátku, přece bych s ním nikdy nechodila, no ne?! Pomyslela jsem si něco o idiotech a raději jsem se opět vrátila ke svému single životu. Radši se občas budu cítit opuštěná než se trápit kvůli falešným lhářům!