Měla jsem slečnu "na hlídání" několik let, když už syn chodil do školy a super - dopoledne uklidila, nakoupila, připravila suroviny na vaření podle instrukcí, odpoledne pohlídala, aby si udělal úkoly, vodila ho na kroužky a zpět nebo s ním šla jezdit na kolo nebo plavat, do kina, na parník atd. Když jsem přišla z práce, měla jsem čas jen pro něj, dodělala jsem připravené jídlo a mohli jsme se věnovat jeden druhému. Víkendy jsme trávili buď jeho sportem nebo mimo město na výletech. Neměla jsem pocit, že bych se mu venovala méně, spíš naopak, měla jsem víc času právě na něj a na manžela. Nebyla jsem večer strhaná jak borůvka ze dvou šichet (v práci a domácnosti). Jako batole jsem ho ale nedávala hlídat ani svým rodičům bez mé přítomnosti, až na úplné vyjímky. Byli moc daleko a já zbytečně úzkostlivá matka :-D A když už mu bylo asi 14 nebo 15 a mohl být sám doma, tak "naše" paní na hlídání stejně občas přišla "pokecat" nebo mi jednorázově přišla pomoct uklidit po malování. Měli jsme jí rádi jako člena rodiny.
Opět záleží na situaci. Na mateřské jsem měla fůru času na všechno, kromě dětí a domácnosti jsem si doslova vymýšlela různé činnosti, abych se nenudila. Ale to mi bylo kolem dvaceti, byla jsem zdravá a bydleli jsme v paneláku, kde je s domácností výrazně méně práce než například v domě se zahradou. Takže diametrálně odlišné okolnosti od toho, co je popsáno v článku. Tam máme čtyřicetiletou matku, navíc nemocnou, a vydeptanou rizikovým těhotenstvím. Za těchto okolností bylo zajisté vhodné si najít chůvu, jestliže to umožnily finance.
Nedokážu odpovědět na anketu. Já bych sice spíše vzala do péče další miminko, své bych chůve nesvěřila, protože jsem milovala každý okamžik s nimi a nenechala bych se o něj připranit. A ano, měla jsem v péči i jedno další děťátko od jeho 6. měsíců v době, kdy mým klukům byl 1 a 2 roky. Ale s řešením, vzít si chůvu, když mám problémy stoprocentně souhlasím. Každý člověk je jiný, každý je jinak zaměřený a to, co je pro jednu maminku samozřejmostí, radostí a požehnáním, může být pro jinou nezvladatelnou zátěží. I když své děťátko miluje, i když je v jiném (v práci, sportu atd) naprosto dokonalá a nepřekonatelná. Vyčerpaná, neklidná a vystresovaná maminka pak přenáší svůj neklid na dítě a roztáčí tak kolotoč plačícího dítěte a nešťastné maminky. Lenka se rozhodla dobře.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.