Shakespearovská představení uváděná pod širým nebem v autentických kulisách pražského, brněnského i bratislavského hradu pořádá opět Agentura Schok v čele s uměleckým ředitelem Alexejem Pyškem a výkonným producentem Michalem Rychlým.
Hlavním partnerem Slavností je už čtvrtým rokem finanční skupina PPF, která jim poskytuje nejen finanční prostředky, ale i vlastní nápady a iniciativu, jimiž rozšiřuje dosah celé akce a zvyšuje její prestiž. "Loňský úspěch i letošní program jasně potvrzují, že Slavnosti patří mezi nejvýraznější kulturní události nejvyšší kvality v České republice," říká šéf marketingu a komunikace PPF Ivan Lackovič, který oceňuje fakt, že i letos figurují v obsazení divadelní hvězdy první velikosti, držitelé takřka všech významných tuzemských divadelních den. "Jan Tříska získal za výkon v Learovi Cenu Divadelních novin i Cenu Alfréda Radoka, Martin Stropnický má Cenu Thálie, o níž právě s Třískou svedl velmi napínavý souboj. V excelentní formě se nachází i Jiří Langmajer, Petra Špalková - oba rovněž majitelé Ceny Thálie - a další protagonisté, jejichž jména jsou zárukou kvalitního divadla."
Ofélii ztělesní Petra Špalková, Hamletovu matku, královnu Gertrudu alternují Hana Maciuchová a Eva Salzmannová, jako Laeres vystoupí Jan Teplý ml..
Za pozornost i velkorysá výprava Hamleta, která je největší a nejsložitější v celé historii Slavností: ze starobylých hradních zdí Praze a Brně "vyroste" několikapatrová konstrukce ze skla a kovu, v níž se příběh prince dánského odehraje.
Stejně jako v roce 2002, také nyní budou obě klíčové inscenace k vidění nejen v Praze a Brně, ale i v Bratislavě. K tradičním scénám přibyla ještě Plzeň, kde bude týden uváděn Král Lear.
Historie Shakespearovských slavností
Letní shakespearovské slavnosti - divadelní představení uváděná pod širým nebem, v areálu Nejvyššího purkrabství - vznikly z podnětu prezidenta Václava Havla. Ten tehdy vyzval umělce, aby Pražský hrad oživili a přilákali do jeho prostor co nejširší veřejnost. Jednou z akcí, které se tu od roku 1994 usadily natrvalo, se staly právě inscenace her Williama Shakespeara. Václav Havel také v letech 1999 a 2000 udělil Slavnostem dvakrát svou osobní záštitu.
Důležitou roli při pořádání LSS hraje také jeho tradiční spolupořadatel - hlavní město Praha - a Správa Pražského hradu.
Dosavadní historie potvrdila, že Slavnosti jsou životaschopnou akcí, která k sobě přitahuje kvalitní tvůrce, zájem médií i početné publikum.
O rostoucím věhlasu Slavností svědčí živý zájem o vstupenky, rekordní počty návštěvníků (jen loni přišlo na Slavnosti okolo 30 000 lidí) i celková úroveň akce, promítající se v pozitivních ohlasech a kritikách.
Na akci zareagoval i Buckinghamský palác: o pokračování festivalu projevil zájem formou osobního dopisu sám princ Charles.
První inscenací v letech 1990-91 byla veselohra Sen noci svatojánské, v režii Jana Kačera, s výtečným Milošem Kopeckým v hlavní roli.
V roce 1994 - už pod hlavičkou pořadatelské Agentury Schok, s.r.o. - následovalo slavné zpracování hry Romeo a Julie v režii Tomáše Töpfera (překlad Josef Topol). Ve zdařilém, diváky i kritikou vřele přijaté představení excelovala Tereza Brodská s Radkem Holubem.
Rok 1998 znamenal pro Letní shakespearovské slavnosti zlom. Jednak byla uvedena další úspěšná hra: tragédii Macbeth nastudoval režisér Boris Rösner, který do hlavních rolí obsadil Taťjanu Medveckou a Michala Dlouhého (alternovali Eva Salzmannová a David Prachař).
Důležitou novinkou byla však i účast prvních hostujících souborů, která povýšila Slavnosti na shakespearovský festival se vším všudy: divadlo Na Fidlovačce zde uvedlo Dvanáctou noc, aneb Večer tříkrálový (r. Tomáš Töpfer) a divadlo Komedie nabídlo komorně laděný příběh Hamlet part II v režii Jana Nebeského.
V souvislosti s rostoucím renomé Slavností nelze nezmínit podíl prof. Martina Hilského. Renomovaný překladatel a znalec Shakespearova díla přeložil speciálně pro Letní shakespearovské slavnosti právě tragédii Macbeth a nejnověji i Krále Leara.
V roce 1999 se Slavnosti poprvé otevřely souboru ze zahraničí: program obohatilo Slovenské národní divadlo s komedií Veselé paničky windsorské. Festival také poprvé zaštítil prezident Václav Havel, který svou přízeň potvrdil i roce následujícím.
Rok 2000
Čtvrtý ročník zahájila "česko-slovenská" premiéra komedie Zkrocení zlé ženy v režii slovenského režiséra Vladimíra Strniska. Na dvojjazyčném překladu se podíleli Martin Hilský a Ľubomír Feldek, kostýmy vytvořil světově uznávaný Jan Skalický a v obsazení figurovali přední herci z českého i slovenského Národního divadla (Marian Zednikovič, Anna Javorková, Jan Přeučil/Rudolf Jelínek, Ondřej Pavelka a další).
Novinkou bylo i hostování AandBC Theatre Company - London, s představením The Tempest - Bouře, v němž z jeviště poprvé zazněla angličtina. Tutéž hru (v překladu M. Hilského) uvedli také hosté z divadla CD 94 v režii Michala Langa. Kvalitní inscenaci vévodili Ivan Řezáč, Tatiana Vilhelmová a Tomáš Pavelka.
Zpestřením bylo rovněž komorní představení Macbetha v podání tradičního japonského divadla formou loutkohry a pantomimy. To v rámci Slavností uvedl japonský scénograf, loutkoherec, výtvarník a mim Noriyuki Sawa.
V roce 2000 festival poprvé opustil hlavní město a na několik dnů se přestěhoval na brněnský hrad Špilberk, kde se divákům představila Bouře souboru AandBC a Strniskovo Zkrocení zlé ženy. Slavnostem udělil podruhé svou záštitu prezident republiky a festival byl rovněž zahrnut do projektu Praha - evropské město kultury roku 2000.
Rok 2001
Pátý ročník LSS uvedla premiéra eroticky laděné komedie Marná lásky snaha (r. Ivan Rajmont). Festival kromě Brna hostoval také v Bratislavě, čímž získal pyšný přívlastek "mezinárodní".
Také jeho program se utěšeně rozrostl: kromě nově nastudované komedie a hitu předchozího ročníku - Zkrocení zlé ženy - to bylo představení Jak se vám líbí v podání Teatru Heleny Modrzejewskiej z polské Legnice a dále Sen noci svatojánské. Tuto hru mohli diváci shlédnout v podání Činoherného divadla Publikum v Bratislavě (r. Juraj Šulík pracoval pod vedením svých profesorů, Martina Huby a Emílie Vášáryové), ale i ve verzi Horáckého divadla Jihlava (r. Michal Lang).
Zajímavý projekt přineslo rovněž Divadlo Drak z Hradce Králové, které společně s Japan Foundation Tokyo připravilo inscenaci Mor na ty vaše rody!!! Romeo a Julie (r. Josef Krofta). Představení kombinující evropské a japonské loutkové divadlo však nebylo odehráno - zhatil ho déšť, nejvážnější nepřítel všech akcí pod širým nebem.
Rok 2002
Šestý, v historii festivalu nejúspěšnější ročník uvedl premiéru Krále Leara s Janem Třískou v hlavní roli. Nový překlad této Shakespearovy tragédie pořídil věrný spolupracovník Slavností, prof. Martin Hilský, režie se ujal renomovaný divadelník Martin Huba. Program doplnila komedie Marná lásky snaha v režii Ivana Rajmonta (premiéra z roku 2001), Kupec benátský (r. Michael Tarant) v podání Východočeského divadla Pardubice a Komedie masopustu čili Ať si to každý přebere, jak chce z Moravského divadla Olomouc (režie Jan Kačer).
Všechna představení sklidila dobré recenze a zájem publika byl - především o Krále Leara - obrovský: na Slavnosti přišlo asi 30 000 diváků, včetně kulturních, politických nebo sportovních celebrit (od manželů Havlových, přes Jana a Zdeňka Svěráka až po Dominika Haška). Nakonec se pro velký zájem hrálo i v neděli - jediný den, kdy měli mít herci volno. O Slavnostech a Třískově comebacku na divadelní jeviště se právem mluvilo jako o kulturní události roku.
Festival proběhl s úspěchem i v Brně (na Špilberk se celý týden chodilo na Leara dívat i 1500 lidí denně) a vděčné publikum našel i v Bratislavě. Festival sice na týden přerušily povodně, úspěšná akce však sama obětem ničivých záplav pomohla - diváci mimořádného benefičního představení ze soboty 7. na neděli 8.9. darovali zaplavené obci Lahovice-Lahovičky v oblasti Praha-Zbraslav celkem 371 200 korun: i v tomto výjimečném případě, kdy představení končilo až o půl čtvrté ráno, bylo zcela vyprodáno. Dobře skončila i průběžně probíhající charitativní akce pro konto PIPAN (část z ceny vstupenek prodaných přes pořadatele šlo z iniciativy PPF na mateřskou školku pro děti s vadou sluchu) - zástupci PPF předali ve finále Slavností školce symbolický šek na 120 560 Kč.
Rok 2003
Rok 2003 je ve znamení Hamleta s Jiřím Langmajerem - novinky v režii Lucie Bělohradské. Překlad je opět dílem Martina Hilského a kromě Jiřího Langmajera, který loni zazářil po boku Třískova Leara v úloze Edgara, doplní tento "hvězdný tým" i Martin Stropnický (čerstvý držitel Ceny Thálie hraje královraha Claudia) a Petra Špalková v roli Ofélie (rovněž mnohokrát nominovaná nebo oceněná, držitelka Thálie, Ceny Alfréda Radoka atd.). Za pozornost stojí i velkorysá výprava, která je největší a nejsložitější v celé historii Slavností: ze starobylých hradních zdí v Praze a Brně "vyroste" několikapatrová konstrukce ze skla a kovu, v níž se příběh prince dánského odehraje. Na programu bude i Král Lear s Janem Třískou (Cena Divadelních novin a Cena Alfréda Radoka za Leara). Svou verzi Hamleta přiveze do Prahy TNT Theatre Britain v režii Paula Stebbingse. Hostovat zde bude také Středočeské divadlo v Kladně s komedií Jak se vám líbí a tragédií Romeo a Julie.
Program her najdete na stránce: www.shakespeare.cz/program.html
Ceny vstupenek jsou 250,-, 350,- a 490,- Kč. Koupit je můžete v sítích TICKET ART, TICKETPRO, TICKETSTREAM nebo v pokladně Divadla Na Zábradlí Po - Pá 14 - 19 hod. a v Leica Gallery Prague na Pražském hradě každý den od 10 do 18 hod.