Leze už vám rodina na nervy? 5 rad psychologa, jak nepropadnout ponorce

@Mata69: Taky nám nehrozí ponorka. Nehrozí kupodivu ani dceři, která je v malém bytě se třemi dětmi, myslím, že to záleží celkově i na vztazích. A jde taky o zvyk. Ta doba, co jsou dnes lidi spolu, je myslím příliš krátká a nejsem si jistá, zda všechny ty relace a rady jak to zvládnout, jen nepřilévají olej do ohně. Pro mnohé rodiny je to nová situace, nelíbí se jim a k tomu odevšud slyší, že to vlastně zvládnoud ani moc nejde. No nevím.Když šel muž do penze a najednou byl se mnou od rána do večera, taky nám chvilku trvalo, než jsme si zvykli. To mě tehdy dost překvapilo, protože jsme spolu vždycky byli rádi. Možná to ale bylo tím, že teď už nejsem co jsem bývala a on mi uloupil některé práce, které jsem dělala ráda - třeba to každodenní vaření. Na to jsem si tedy fakt musela dlouho zvykat a dodnes to ve mně občas prská, když se točí v kuchyni. Vím, že mi to na vozejku a vpodstatě s jednou zdravou rukou jde mizerně. Vím, jak to vidí, sama jsem pečovala o docela dost vozíčkářů a někeří se snažili mnohé, si dělat sami, takže ten pocit, koukat na někoho bezmocného, jak se snaží udělat něco, co ho naprosto vyčerpá a co mě nestojí nic a nepopomoct mu dobře znám, a chápu ho, ale i tak mě to dost napruží. :-D