LIBĚNA (64): Trápí mě nenávist v naší rodině. Moje děti jsou na ostří nože

Jaka skoda a jak hloupe jsou vsechny tri! Situace se muze obratit-ta nejstarsi se muze ocitnout v nouzi a ty dve mladsi zase treba si financne prilepsit! Skoda casu uplynuleho bez lasky...jako matka bych zasahla a naridila jim aby prestaly s zabomysimi valkami! :pozor

Souhlasím s předešlými názory, maminka by měla ponechat vztah k dcerám nezměněn, tedy, jako vždy je pozvat například na svůj svátek, být na jejich návštěvu jako vždy připravená, komunikovat s nimi o těch tématech, která byla při podobných příležitostech zmiňována. Výhra jednoho z dětí i s následným použitím peněz je pouze v režii toho dítěte, kterého se to týká, není potřeba se o tom bavit o ostatními příbuznými, zrovna tak není potřeba od výherkyně cokoli očekávat a ani komentovat jak výdaje její, tak ostatních. Zkrátka, je možné, že příbuzní, kteří neměli to štěstí a k penězům snadno nepřišli, mají pocit nespravedlnosti světa. Taky je možné, že člověk, který zbohatnul, nějakým nevědomým nevhodným způsobem dává okolí najevo, že je dítětem štěstěny a okolí to těžce nese. Je to ale pouze jejich problém. Taky mám v okolí lidi, kteří se mají líp než já, a jelikož mně do toho nic není, zdravím se s nimi a mluvím s nimi úplně stejně pořád dál. Protože vím, že v životě je člověk občas nahoře, občas dole, že všechny peníze se jednou rozkutálejí a že stavět na bohatství šťastný život je krátkozraké. A tak když srovnáme lidi, co si všechno museli vydobýt sami, najít si práci, našetřit si na to, aby bydleli, vzali si obyčejného pracovitého partnera, atd, třeba s dětmi známých, kteří jim první poslední pořídili, a měli tu příležitost vzít si navrch bohatého partnera, takže třeba jeden z nich do práce nechodí, je dobré zůstat nad věcí a na zemi, mluvit s nimi úplně stejně, jako když byly ty děti ještě třeba spolu na základce. Není potřeba dělat ze sebe hogo fogo, když se na mě usmálo štěstí, ani se začít ponižovat, když mám zrovna hluboko do kapsy. Samozřejmě, být na tom přibližně stejně s lidmi, co je vídám, mám v rodině, je takové nějaké, nevím, jak to říct, zkrátka nedojde až k nějakému srovnávání, které by vyvolalo konflikt. Čím víc rozdílů, tím víc možností, že to člověk neukočíruje. A není potřeba závidět. V životě by mě nenapadlo závidět někomu majetek. Jestliže mám levnější auto, není ta skutečnost pro mě důvodem řešit sousedův mercedes. Pro někoho ano, když chce, ať se v tom nimrá. Jestliže mám menší domek, než někdo v okolí, je pro mě důležité, že mi v něm je dobře a ne, že se na konci ulice staví hacienda, že lidem vypadnou oči. Někdo má potřebu to řešit, jeho věc. Pomalu se chystám do důchodu. Do klidu. Doufám do pohody. Vzpomínám si, jak bylo kolikrát zle v práci kvůli odměnám. Nikdy mě nezajímalo, kdo kolik dostal. Důležité pro mě bylo, že jsem měla něco navíc. A vždycky mě to potěšilo. Zažila jsem ale několik scén, kdy lidi, kteří spolu až dosud vyšli normálně, se kvůli stovce, pětistovce, rozhádali do krve. Myslím, že tohle je pod úroveň. Každý přece má možnost si svou finanční situaci vyřešit, vylepšit. Jo, přijdou o práci lidi, co si to nezasloužili. Nikdo nemůžeme ale čekat, že nám svět padne k nohám, že se o věci, které jsou v naší režii, postará nějaký zázračný element. Kdo nesází, prostě nevyhraje. Někdo jiný zase prosází jmění....a stejně se na něj to štěstí neusměje. Nic nenaděláme....

Liběno , užívej si svůj život ... :-D

To je jak z filmu "Ještě větší blbec, než jsme čekali" 8-P Nechápu, proč by se měla jedna z dcer dělit s ostatními o své peníze. Miluju lůzry, co si myslí, že mají "právo" na část cizího úspěchu. Tak ať si taky vsadí, pindy závistivé. Přesně tyhle závistivé hamounské typy, kdyby něco měly, tak na tom budou sedět a nedají nikomu nic. A taky nechápu, proč by měla matka kecat do života dospělým dcerám. Respektive kecat může, ale nic tím nezmění. Maximálně je naštve.

Závist to je věc. Nevím proč by ta co vyhrála měla finančně zajišťovat sestry. Jsou vdané, mají svoje rodiny tak ať se starají samy.

Všechny tři dcery jsou dospělé a svéprávné osoby. Svoje vzájemné vztahy si musí pořešit samy, pokud to budou chtít řešit. Když ne, no tak holt ne. Jejich věc. Liběna maximálně může říct všem svůj názor, ale to je tak všechno. A ano, riskuje, že se ten její názor nebude všem zamlouvat. To se tak v životě stává, že se nezalíbí všechno všem. Může se jí přihodit, že jí některá dcera - nebo všechny - řekne "maminko, buď tak hodná a starej se o svoje věci a nekafrej nám do života". Je úplně jedno, proč se rozhádaly. Ten důvod na situaci nic nemění. Liběna může všem sdělit, že ji jejich tahanice nezajímá, pro ni se nic nezměnilo, pořád k ní můžou jezdit všechny, nebude nadržovat žádné z nich, hotovo dvacet.