1. Není ochoten pozřít nic, co není BIO či od známého farmáře
1. Není ochoten pozřít nic, co není BIO či od známého farmáře
Jsem trenérka fitness, což mě ale uživí jen z části, a tak mám jako druhý úvazek práci na recepci v jednom malém hotelu v centru Prahy. Obě práce se příjemně doplňují. V hotelu si fyzicky odpočinu, popovídám s lidmi, využiji jazyky i reprezentativní vzhled. V tělocvičně si spolu s klientkami zacvičím (věnuji se zejména cvičením typu aerobik). V obou zaměstnáních jsem velmi spokojená. Spokojený je i můj přítel, který je spolumajitelem studia, v němž pracuji a také osobním trenérem a poradcem v oblasti výživy a zdravého životního stylu.
Potud by bylo vše takřka ideální, jenže můj přítel svou prací žije. To, že každý den cvičí a běhá, mě naprosto nevadí (čas na to mu naopak závidím), horší je to s přítelovými stravovacími návyky. Vše dospělo tak daleko, že není ochoten pozřít nic, co není BIO či od známého farmáře nebo alespoň naprosto bez jakýchkoliv chemických aditiv a konzervantů. Máme několik osvědčených a prověřených dodavatelů potravin a v podstatě už nenakupujeme v supermarketech. Zeleninu, vejce, maso, mléko a sýry (ale jen kozí a ovčí) máme od farmářů. Pak potraviny objednáváme v dvou různých internetových obchodech a nedaleko domu máme ještě dvě prodejny se zdravou výživou, kde kupujeme pečivo a nějaké drobnosti. Jenže to není ohledně jídla zdaleka vše!
- Jak se vyvíjel Lídin příběh dál, se dozvíte v následujících kapitolách... Pokud jste netrpěliví a chcete znát rychle konec, můžete část příběhu přeskočit. Z boxíku zvolte rovnou čtvrtou kapitolu a prostřední část textu se vám vůbec nezobrazí. Jestliže si chcete příběh přečíst celý, postupujte po kapitolách tak, jak za sebou následují.
Pokračování 2 / 4
2. Jednou za čas „na tajňačku“ hřeším. Miluji nezdravé hermelínové chlebíčky…
Přítel samozřejmě neřeší pouze kvalitu, nutriční hodnoty a původ dané potraviny, ale také způsob a délku tepelné úpravy, použité nádobí, kombinaci potravin a dokonce i denní dobu, kdy určitou potravinu konzumuje. A pozor, podobně to probíhá i s pitím, respektive s nápoji! Já jím vcelku zdravě, ale nijak extrémně jídlo neřeším. Ráno snídám minimálně, oběd mívám lehký, někdy mám jen salát nebo polévku, ale večeři si ráda vychutnám se vším všudy – s televizí i sklenkou vína! Přes den si dám ráda „něco ke kafíčku“ a jednou za čas „na tajňačku“ hřeším. Miluji nezdravé hermelínové chlebíčky, vlašský salát a některé „dobroty“ ve fastfodech. Jenže tato jídla si s přítelem, natož před přítelem, nemohu dát, a ani o nich před ním mluvit! My se totiž nehádáme kvůli žárlivosti, penězům či nevynesenému koši, ale obvykle kvůli jídlu!
Naposledy mi udělal přítel scénu v oblíbené (a velmi drahé restauraci), kam jsme zašli, když jsem měla narozeniny. Dala jsem si totiž obrovský telecí řízek na másle a lehký bramborový salát. Když mi tu úžasnou lahůdku donesli, přítel si povzdechl a hlasitě to okomentoval: „Odporné! Jak se můžeš večer tak nechutně cpát? Kape z toho tuk, je to smažené, k tomu máš horu sacharidů a ještě si dáš pivo! Víš kolik v něm je cukru?“. Samozřejmě jsem nějaký komentář čekala, ale měla jsem na ten křehoučký zlatý řízek přes celý talíř a třetinku piva obrovskou chuť! A navíc jsem měla narozeniny! A tak je to u nás furt…
Pokračování 3 / 4
3. Zaslechla jsem, jak o mně vypráví svým klientům a dává mě za špatný vzor.
Podobných příhod jsme měli u příbuzných, kamarádů a bohužel i v restauracích vícero. Naštěstí máme fajn rodiče i kamarády a tak Jana berou s rezervou. Znají ho a neřeší. Jenže já s ním žiji, ráda bych nic neřešila, ale buď řeší Jan mě, nebo se mě jeho otročení jídlu přímo dotýká. Například příprava jídla pro Jana – ta se snad ani nedá nazvat vařením! Je to výrobní proces – máčím, mixuji, drtím, melu, lisuji, suším, klíčím. Janův jídelníček sdílím maximálně z poloviny. Nevyhovuje mi tolik zeleniny a syrových pokrmů, zvlášť v zimě. Ryby jím jen z donucení a na mandle a ořechy jsem alergická. Asi nejhorší můj hřích je, že mám ráda pšeničné pečivo. Klidně celozrnné, ale pečiva se nevzdám! Nic mě netlačí. Jsem po rodičích a díky cvičení štíhlá, nic mě nenutí hlídat si každé sousto chleba.
Jednou jsem zaslechla, jak o mně Jan vypráví svým klientům a dává mě za špatný vzor. Prý kdybych šla víc do sebe, vyčistila se a vynechala lepek a mléčné výrobky, budu mít lepší pleť a vlasy. To mě strašně urazilo! Pleť nemám z alabastru, ale nepoužívám žádný make-up ani hormonální antikoncepci, a tak se mi jednou za měsíc objeví nějaký ten pupínek. Vlasy mám husté, jen se mi prostě častěji mastí. Nemyslím si, že je to kvůli housce se sýrem.
Pokračování 4 / 4
4. Jsem přesvědčená, že se Jan pohybuje na hranici psychické nemoci.
Nyní v předjaří opět nastal čas „očisty“. Jan každé ráno mixuje „žabinec“ (mladý ječmen a řasu chlorelu), přes den popíjí teplou vodu s jakýmisi bylinnými kapkami a speciální čaj na pročištěný, ze svého jídelníčku vynechal v rámci očisty spoustu potravin a přechodně se stavuje výhradně „raw“.
To všechno by mi bylo jedno! Je zdravý, je v kondici – ale ty řeči u toho! Ta atmosféra, ten tlak a někdy až povýšenost – to mně strašně vadí. Jsem přesvědčená, že se Jan pohybuje na hranici psychické nemoci. Domnívám se, že je ortorektik, a já s ním sdílím jeho zelený ráj. Jenže pro mě to není ráj, ale peklo. Vážně jsem uvažovala i o rozchodu, ale to je hloupost. Kdyby nebylo problémů s jídlem, máme se spolu moc fajn. Je to nejklidnější a nejvyrovnanější vztah, který jsem za posledních deset let měla. Jana miluji; je hodný, máme společné koníčky, je spolehlivý, pracovitý, a myslím, že bude i perfektní táta. Děti má moc rád a umí to s nimi. Jen to prokleté jídlo!
(Lída, 31 let)
Dáma.cz je na facebooku. Přidejte se k nám!