„Lidé vs. zvířata ve výživě a živ. stylu“

Mezi člověkem, psem a kočkou jsou zásadní rozdíly. Z biologického hlediska mají společné jen to, že jsou savci. Zatímco vlk je téměř výhradně masožravec, pes se stal všežravcem. V dalším průběhu domestikace a za účelem lepšího trávení došlo u psa k prodloužení střev a zmenšení zubů. Kočka zůstala i po ochočení masožravcem, ale v menší míře začala přijímat také jinou potravu než maso.

Je prokázáno, že přítomnost domácích psů a koček pozitivně ovlivňuje člověka. Pravidelný pohyb, společné procházky v přírodě a hry prospívají lidem stejně jako mazlíčkům. Nedostatek tělesné aktivity a přemíra jídla způsobují lidem, pejskům i kočičkám zdravotní problémy a obezitu. Základem prevence většiny onemocnění je u člověka i zvířete zdravá strava. Ovšem pozor na polidšťování! Ideální složení, množství a počet porcí zvířecí stravy se od té člověčí naprosto liší!

Dobré pro člověka, nevhodné pro psa a kočku To, co je správné pro člověka, nemusí být správné pro zvíře. Pro člověka je přirozené běhat po dvou, ale naštěstí to nevnucuje svému čtyřnohému kamarádovi. Kromě pohybu je dalším markantním rozdílem mezi potřebami člověka a zvířete strava.

Lidské jídlo může kočkám a psům škodit Lidé si mohou k jídlu koupit prakticky cokoliv, podle svých potřeb, zdravotních dispozic nebo prostě podle chuti. Zvířata tuhle možnost ale nemají. Jak říká MUDr. Petr Vrbecký, milovník psů a zakladatel chovu psů leonbergerů na Moravě: „Vaše zvíře nemůže přijít do supermarketu a vybrat si jídlo, tak jako lidé. Je odkázané na to, co mu dá jeho pán. Pokud mu dává věci, které nejsou pro zvíře zdravé, velmi mu tímto ubližuje a zvíře se nemá, jak bránit. Není nic horšího, než krmit psy zbytky člověčího jídla a házet mu je od stolu.“ Pro člověka má velký význam pestrá, čerstvá nebo vařená strava, podávaná ideálně 5x denně. Dospělí psi a kočky jedí pouze jednou až dvakrát denně.

Pestrý jídelníček pro pejska? Psi mají přibližně pětkrát méně chuťových buněk než lidé, svou stravu vnímají více čichem než chuťovými pohárky. Pro psí zažívaní není nic horšího než časté střídání typů jídla. Trávicí ústrojí psa má svá specifika – umí se tzv. nastavit na určitý druh potravy. Dostává-li pes po delší dobu stejné krmivo, přizpůsobí se mu střevní mikroflóra a trávicí trakt pracuje mnohem efektivněji. Časté změny ve výživě představují pro organizmus zátěž – zažívací ústrojí zpočátku neumí řádně využít všechny obsažené živiny, musí si znovu a znovu přivykat nové skladbě potravy, nezřídka se vyskytnou i průjmy nebo zvracení. Člověk by měl uznat tyto rozdíly a jakmile se rozhodne pro určité krmení, neměl by je bezdůvodně měnit, střídat ani nekombinovat s jinou složkou (výjimku tvoří pouze míchání granulí, konzerv a kapsiček stejné značky a typu).

Kompletní krmiva Kvalitní značky hotových krmiv jsou takzvaně kompletní, to znamená, že obsahují ve správných poměrech všechny živiny potřebné ke zdravému vývinu organizmu. Takovými výrobky pak mohou být domácí zvířata krmena celý život, protože přispívají k jejich zdravému růstu, kvalitě chrupu i srsti. Není krmivo jako krmivo – vždy je třeba rozlišovat. Majitel by se měl zajímat o to, zda nákupem levnějšího krmiva neohrožuje zdraví zvířecího kamaráda. Je velký rozdíl, zda se bílkoviny obsažené v krmivu získávají z masa, vajec nebo z masokostní moučky!

Výzkum výživy psů Většina zvěrolékařů doporučuje chovatelům, aby se spolehli na renomované značky krmiv. Složení některých krmiv opravdu respektují přirozené požadavky na výživu psů a koček, opírá se totiž o studie výzkumných výživových center. Jedním z nich je např. anglické výzkumné veterinární centrum Waltham, které se výzkumem výživy psů a koček zabývá již řadu let. Veterinář z tohoto centra, MVDr. Leoš Železný, shrnuje nejnovější poznatky: „Výsledkem dlouholetého výzkumu jsou nutričně vyvážená krmiva zlepšující zdravotní stav psů a koček. Výzkumné středisko provádí laboratorní kontrolu vstupních surovin a hlídá dodržování hygieny při výrobě krmiv.

Porovnání lidské a psí stravy Základem zdravé stravy pro člověka je dostatek zeleniny a ovoce. Lidský organizmus si nedokáže sám vyrobit vitamin C (kyselinu askorbovou), proto jej potřebuje pravidelně přijímat z přírodních nebo umělých zdrojů. Pes nepotřebuje jíst ovoce ani zeleninu, protože dokáže vitamin C sám syntetizovat.

Jednotlivé složky výživy Správná a vyvážená strava pro pejska musí obsahovat sacharidy, bílkoviny, minerály, vitamíny, tuk a vlákninu. Doma připravená strava se skládá většinou z odhadnutého množství svaloviny, vnitřností, zeleniny, těstovin či rýže. K tomu musí majitelé ještě přidávat doplňkový vitamino-minerálový preparát. Vyjmenované složky přesto nepokrývají potřebné dávky a hlavně vyvážený poměr živin. Svalovina je bohatá na bílkoviny, ale chudá na vápník. Libové maso neobsahuje dostatek tuku. Vnitřnosti jsou zdrojem cenných minerálních látek a vitaminů, ale jejich složení je poměrně jednostranné a je potřeba vzájemně kombinovat více druhů. Vařená zelenina nemá téměř žádnou výživnou hodnotu a funguje pouze jako zdroj vlákniny. Rýže a těstoviny jsou bohatým zdrojem sacharidů, ale samostatně nepokrývají nároky na vyváženou stravu.

Proč nekrmit domácí stravou? Zvěrolékař MVDr. Leoš Železný z veterinárního centra Waltham na tuto otázku odpovídá: „Ačkoliv se chovatelé snaží doma vyrobit něco nejvhodnějšího pro svého psa, tak výsledek není vždy nejlepší. Pro namíchání stravy odpovídající posledním požadavkům na výživu psů by člověk potřeboval mít doma poměrně rozsáhlou laboratoř. Ta by musela udělat rozbor jednotlivých živin ve vstupních surovinách a chybějící látky pak doplnit. Je jasné, že v domácích podmínkách se jedná o nereálný požadavek.“

Čas a peníze Další nevýhodou doma vařené stravy je vysoká finanční a časová náročnost. U psího krmiva překvapivě neplatí, že domácí kuchyně je lepší a levnější. Kvalitní krmení nelze připravit bez kvalitních surovin. A ty něco stojí! K nákladům za suroviny je třeba připočítat cenu energie spotřebované při vaření a skladování jídla. Doma připravovaná strava je dražší než ta kupovaná, navíc je časově mnohem náročnější. Při krmení průmyslově vyráběnými krmivy lze dobu strávenou v kuchyni vyměnit za hru s pejskem či společnou vycházku.

Nebezpečné pamlsky Některé pochoutky z lidského jídelníčku mohou zvířata ohrozit na životě. Čokoláda s větším podílem kakaa je pro člověka zdravá, ale menšímu pejskovi již po zkonzumování sto gramů čokolády hrozí smrt! Čokoláda obsahuje některé alkaloidy, z nichž theobromin vyvolá u koček i psů prudkou otravu, projevující se do 6 až 12 hodin zvracením, průjmy, srdeční arytmií, třesem a křečemi. Psi mají čokoládu velice rádi, proto byly vyvinuty speciální pamlsky, které jsou pro ně zdravé a vhodné. Např. Pedigree Rodeo Choc je pochoutka speciálně vytvořená pro psy s příchutí čokolády, ovšem bez theobrominu.

U většiny lidí přetrvává mylný názor, že kočky pijí mléko a dělá jim dobře. To je opravdu nevhodná pochoutka. Mnoho koček miluje mléko, ale kravské mléko obsahuje laktózu (mléčný cukr), která je pro kočku těžce stravitelná a může způsobovat dietetický průjem. Existuje ovšem speciálně připravené mléko pro kočky, které je bezpečné a lahodné díky sníženému obsahu laktózy. Je dobré pamatovat na to, že ani štěňatům nevyhovuje kravské ani kozí mléko pro vysoký obsah laktózy.

Aktivní životní styl svědčí všem Venčit psa je nezbytné pro jeho blaho, ale zároveň vynikající i pro lidské zdraví. Pravidelné procházky s domácími mazlíčky snižují riziko kardiovaskulárních onemocnění i hladinu špatného cholesterolu v krevní plazmě. Dalším z blahodárných účinků miláčka na zdraví majitele je normalizace krevního tlaku. Aktivní trávení volného času přináší radost lidem i jejich chlupatým průvodcům. Ne všechna plemena (zejména koček) potřebují venčit, ale hrát si můžeme i doma nebo na zahradě.

zdroj: Quent