Komentáře k článku zpět na článek

Anonymizovaný 2. 9. 2019 | 06:05

RS mi byla diagnostikována v 39 letech, po pětiletém běhání po doktorech, kdy jsem původně skončila na psychiatrii s diagnózou syndromu vyhoření. Až ve chvíli, kdy jsem přestávala vidět a měla zánět na jednom oku, jsem se konečně dostala na magnetickou rezonanci. Výsledek-z nemocnice už mne nepustili, léze na celém mozku a ložiska na míše. To vše jsem absolvovala při náročném zaměstnání, dvou dětech, stavbě domu...... Někdy mám pocit, že si za to mohu sama, byla jsem v jednom kole, žádný odpočinek, deset let bez dovolené, max. 3 dny volna. Svět se mi obrátil naruby. Přítel mě opustil, o dům jsem přišla, protože jsem nebyla schopná splácet hypotéku. Naštěstí chodím a snažím se být co možná nejvíc v pohybu, myslím, že to je základ. A především být psychicky v klidu, i když to je na tom to nejtěžší. Únava není pro okolí viditelná, pro mě je největším problémem, na ni bohužel lék neexistuje. Velkým problémem je zaměstnání. Nějaký čas jsem byla zaměstnána na 4 nebo 6 hodin, víc jsem nezvládala. A nejhorší byly poznámky kolegů typu ,, ty už jdeš zase domů ?''. Marně jsem vysvětlovala, že za poloviční směnu beru jejich čtvrtinovou mzdu. Lidé jsou schopni závidět snad i nemoc. Jak ráda bych s nimi měnila! Dlouho jsem se učila odpočívat, dodnes mi to příliš nejde, ale možná právě to je dobře. Pořád chodím, hýbu se a to je moje vítězství.Zatím. Člověk musí věřit. Ale okolí, jak jsem zjistila, vám to opravdu neusnadní. Fňukat nebudu, jsou lidé s daleko většími problémy a nemocemi a před nimi smekám.

Anonymizovaný 19. 12. 2018 | 14:03

Nemoc je to vazna uz od pocatku. To, ze chodite neznamena, ze Vam neni spatne. Existuje pomerne dost informaci a nikdo z me rodiny si nic neprecetl. Mam male dite, varim, uklizim. Kdyz sem mela ataku, tak to manzel ani moje maminka nepovazovali za dulezite a dite mi nepohlidali. Svorne prohlasili, ze sem hysterka. Byla sem v soku a nedostavila sem se k zadnemu zaleceni. Nemoc neni videt a pro to pro ostatni neexistuje! Rodina chce zapomenout a proto bych o tom nemela mluvit a kdyz potrebuji k lekari, tak nepomohou, vynadaji mi ze o tom mluvim. Byla sem naivni. Nemam s nikym spatny vztah. Jediny kdo mi pomoc nabidl byla kamaradka, ktera ma miminko po operaci srdicka a ta preci musi byt s mimi. Je celkem jiste, ze do budoucna az nebudu moct, tak me jednoduse presunou do LDN.

reishi 25. 5. 2014 | 17:45

Mondo je krasne že fandite těmto lidem ale vandite špatně protoze jsou to akorad pacienti pro far..... a dr.... ale reishi reší i zavažné nemoci a tak ja fandim a pomaham lidem co chteji neco změnit a nečekají až......... tak budem fandit spolu . reishiok zavinac seznam.cz Láda

reishi 25. 5. 2014 | 16:56

Pani Magdo a ostatní je smutné že mame 21 stoleti a dokazeme hooooooooooooodně moc to uz všichni vy a i male ditě ve 4 letech! Je toho svedkem ze uz to zna ale o to je smutné ze se čim dal tím víc LIDI trapime s nasim zdravím a tělem a i s nemocema ktere jsou daně za naší neznalost a neprístunost POCHOPIT zacit jinak!!!! A řesení je pro kazdého kdo chce se zbavit techto nemoci a i RS.

monada 24. 5. 2014 | 19:45

šiška: Co se týká psychyky se vyrovnat s nemocí je to rozdílné mám kámošku špatně vidí (trubicové vidění ) přiznala se mi , že když by úplně oslepla tak neví jak by to zvládla.Zato další kamarád oslepl ve starším věku a tolik ran od života co dastal to se málo vidí - slepý manželka zemřela na rakovinu jeho jedna dcera za 14 dnů se nabourala a zemřela taky . A teď z veselejšího soudku vše zvládl umí vyžehlit líp jak já a těší se z vnoučat od syna a dcery.

šiška 24. 5. 2014 | 16:53

Elynor: máte pravdu až na to, že by mělo být samozřejmostí a povinností aby ten silnější a zdravější pomáhal tomu slabšímu, nemohoucnému a ne že by nemuseli. A to že před nimi smekám, jsem se zřejmě špatně vyjádřila, myslela jsem to po psychické stránce, málokdo se s tím dokáže psychicky vyrovnat, osobně bych to nedokázala, tedy smekám!

Elynor 24. 5. 2014 | 15:10

šiška: a proč? Copak být na vozíku nebo postižený je nějaká zásluha? To je leda pekelná smůla. Když před někým smekat, tak před zdravými lidmi, kteří se o ty na vozíku a o ty postižené starají, ačkoli by třeba nemuseli.

šiška 24. 5. 2014 | 10:52

Škoda že si to 9 lidí z 10 neuvědomuje jak vzácné je zdraví člověka. Kdo ho má, je miliardář i bez peněz. Hlavně ti pracháči co si myslí když mohou mít vše že kdyby přišla takováto nebo i jiná nemoc jsou z nich rázem ti největší chudáci. Hluboce smekám před lidma na vozíku a jinak postiženýma.

monada 23. 5. 2014 | 21:24

V mém okolí znám několik lidiček co mají RS a v různém stupni kamarádka mi zemřela loni měla RS 40 let ( poslední pžíznaky byly velmi špatné v mládí přišla o zrak a pak se přidávali další věci) Na tuto nemoc je nejdůležitější pohoda a léky a také cvičení bez něj člověk tuhne . Znám několik lidí co cvičí taoistické tai chi a jejich stav je stabilní nezhoršuje se.
Všem s touto nemocí, kteří to nevzdávají moc fandím.
hezký den

Přečtěte si také

Horoskopy

V práci jste jedničky a kolegové si vás opravdu považují. Nyní se na vás mohou obrátit o radu a vy je…