MAGDA (48): Myslela jsem, že procházím menopauzou, nakonec šlo o těhotenství | Foto: iStock

Foto: iStock

MAGDA (48): Myslela jsem, že procházím menopauzou, nakonec šlo o těhotenství

Magdy tělo se již připravovalo na menopauzu, a tak přestala být ohledně těhotenství opatrná.

Že jsem těhotná, jsem zjistila na přelomu druhého a třetího měsíce těhotenství, a to ještě spíše náhodou, naprosto mě nenapadlo, že bych mohla otěhotnět. Můj gynekolog mi řekl, že riziko sice stále existuje, ale je minimální.

Cyklus jsem měla v posledních dvou letech nepravidelný, krvácení mnohem slabší, zároveň jsem bez změny životosprávy přibrala pár kil, přibylo několik pigmentových skvrn a občas se mi špatně usínalo. Jednoduše jsem procházela perimenopauzou.

Nijak mě to netrápilo, v mém případě šlo o drobnosti, které jsem v podstatě nijak neřešila. Kdybych o menopauze neměla něco načtené, nijak zvlášť by mě pár kilo, slabší menses a občasné koukání v noci do stropu nerozhodilo. Jsem aktivní, sportuji, mám řadu zájmů i fajn přítele – byla a jsem se svým životem spokojená.

S přítelem jsme v té době spolu byli čtyři roky, ale domácnost jsme nesdíleli. Přítel měl ale klíče od mého bytu a já od jeho. Trávili jsme spolu víkendy a občas u sebe přespali i v týdnu. Oba jsme pracovně vytížení a snažíme se věnovat i čerstvě dospělým dětem a svým zájmům. Toto uspořádání nám vyhovovalo. Myslím, že i proto nám tak báječně klapal i intimní život.

Zatímco stejně staré kamarádky v dlouholetých vztazích se sexem spíše bojovaly a některé dokonce skončily, já si ho po letech zase užívala. No a asi jsem to s volnomyšlenkářským přístupem trochu přepískla. Sice si přítel dával obvykle pozor, ale občas se nezadařilo, a tak se stalo, že jsem jednoho dne nevěřícně hleděla na dvě čárky na testu.

„Mami, udělej si prostě test, ať jsem v klidu. Myslím, že doma v lékárně budou ještě dva po mně,“ řekla mi dcera, která se před půl rokem přestěhovala k příteli. S dcerou jsme si byly hodně blízké, a když jsme se sešly na kafe, semlely jsme vždy páté přes deváté. Slíbila jsem Ele, že si test udělám, i když jsem to považovala spíš za formalitu.

Cítila jsem se úplně normálně, žádné příznaky těhotenství jsem neměla, „jen“ mi prostě vynechalo jedno krvácení a další se nedostavovalo. Test v domácí lékárně byl, a tak jsem udělala, co jsem slíbila.

Když se na tom titěrném proužku papíru velmi rychle objevily dvě čárky, polilo mě příšerné horko – tak nějak si představuji návaly, které jsem nikdy nezažila. Ihned jsem si udělala ještě druhý test, který v lékárně byl. Dopadl stejně! A stejně dopadly i další dva, které jsem si běžela koupit a udělala ráno.

Poté jsem ihned volala příteli a objednala se akutně k lékaři, vzal mě ten samý den večer. Přítel jel se mnou. V autě mi řekl, že pokud bych se rozhodla si dítě nechat, tak mě podpoří, prý už přemýšlel, jak bychom vše zařídili do budoucna.

Věděla jsem, že se o Radka mohu opřít, ale tím, co mi v autě řekl, mě naprosto dostal. Nečekala jsem, že mi dá tolik prostoru, tolik lásky. Ten den jsem byla poslední pacient, lékař si na mě udělal čas, chodím k němu dvacet let, chápal, v jaké jsem situaci.

Když mi pak na ultrazvuku ukázal tlukoucí srdíčko, zeptal se, zda chci, aby zavolal přítele. Řekla jsem spontánně, že ano. Myslím, že tento okamžik hodně ovlivnil naše rozhodování. Jenže vše bylo nakonec jinak.

Ten večer jsem u přítele přespala, propovídali jsme noc a rozhodli se dát tomu tlukoucímu srdíčku šanci. Zároveň jsme začali plánovat sestěhování. Lékař mi sice řekl, že v mém věku existuje poměrně velká pravděpodobnost, že se plod neudrží, ale přiznám se, že jsem se začala na miminko těšit.

Příroda se ale nakonec rozhodla jinak. Týden po návštěvě lékaře jsem potratila. S Radkem jsme to oplakali, ale možná i díky tomu všemu zjistili, kolik jeden pro druhého znamenáme. Měsíc po tom všem mě přítel požádal o ruku. Svatba bude v létě, ale malé rozhodně neplánujeme. Oba už jsme v tomto směru již extrémně opatrní. Ostatně s dětmi je nyní na řadě další generace – má a přítelova dcera.

Doporučujeme

Články odjinud