1. máj a vůbec celý květen je prostě lásky čas. Polibek pod rozkvetlou třešní první den v květnu je tradice, kterou dodržuje řada z nás. Někdy se ale i očekávaný polibek může zvrtnout v něco většího. Čím vším ženy dokázal 1. máj překvapit?
RENÁTA: Dvojité překvapení
Už je to pár let, co jsem na prvního máje překvapila nejen manžela, ale i sama sebe. Dlouhé roky jsme se pokoušeli o miminko a stále se nám nedařilo. Prošla jsem mnoha nejrůznějšími vyšetřeními, byla na několika umělých oplodněních a pořád nic. Nakonec jsme si s manželem řekli, že si dáme pauzu, aby si moje tělo odpočinulo a také abychom nežili ve věčném stresu. Vidiny vlastního dítěte jsme se pomalu vzdali a začínali se smiřovat s představou adopce. Proto když mi už nějaký ten den bylo špatně po ránu, ani mě nenapadlo, že bych mohla být těhotná, a test jsem si udělala spíš ze zvyku, zrovna na prvního máje. Nemohla jsem uvěřit vlastním očím, byl pozitivní! Ukočírovala jsem svoji obrovskou radost a počkala si, až mě manžel vezme na prvomájový polibek. Tam, pod rozkvetlou třešní, jsem mu sladké tajemství pošeptala. Myslím, že Petřín takový výbuch radosti nikdy nezažil. A radujeme se dodnes, naše dvojčata rostou jako z vody a my jsme nejšťastnější rodiče pod sluncem.
HELENA: Nečekaný polibek
Moje vzpomínka se datuje hodně let zpátky do dob, kdy jsem byla čerstvě na střední škole, chodila do tanečních a prožívala období prvních lásek. Svého vyvoleného jsem potkala právě v tanečních, a i když už kurz dávno skončil, nemohla jsem na něj zapomenout. Chodil na jinou střední školu, a ještě o rok výš, takže jsem si nedělala iluze, že bych u něj měla šanci, i když jsme spolu několikrát tančili a občas jsme se potkali. Bohužel jsem byla příliš nesmělá, a tak z jeho pokusů o konverzaci nikdy nic moc nebylo a já se vždy cítila trapně. Moje nářky nad nešťastnou první láskou tak poslouchala jen chudinka moje nejlepší kamarádka, která mě tehdy už musela mít plné zuby. Tehdy byl krásný a slunečný první máj a ji nenapadlo nic jiného než se jít projít do sadů. Nechápala jsem, proč bychom se měly trápit pohledem na jiné zamilované páry, když jsme samy nikoho neměly a hrozilo nám, že dle pověry uschneme? Přesto jsem ji následovala a dobře jsem udělala. Pod jednou z rozkvetlých třešní totiž stál ON! Tajně se na mě domluvil s kamarádkou, která mě za ním přivedla do sadů, kde jsem zažila svůj první a nejkrásnější prvomájový polibek. Naše životy s mojí první láskou se sice časem na nějakou dobu rozdělily, láska ale byla silnější, a tak letos oslavíme již třicáté výročí naší svatby.
Lenka Chvostová
1. května 2024
NIKOLA: Žádost o ruku
S Pavlem už jsme spolu byli několik let a připadalo mi, že máme spokojený vztah. O závazcích do budoucna jsme ale příliš nemluvili. Já jsem se na děti zatím necítila připravená, romantickou svatbu za přítomnosti rodiny a přátel jsem si však dokázat představila. Pavel se však k žádosti o ruku neměl a já nejsem ten typ, který by ho do něčeho tlačil nebo se dožadoval prstýnku. Jenže pak přišlo pár týdnů, kdy se Pavel začal chovat divně. Zaznamenala jsem nějaké tajné telefonáty, zamkl si šuplík u pracovního stolu a byl pořád nervózní a podrážděný. Pomalu jsem se připravovala na to, že místo prstýnku mám spíš čekat kopačky. A pak přišel první máj. Když jsme ráno vstávali, Pavel navrhnul, abychom si zašli na snídani do restaurace. Apaticky jsem souhlasila a ani jsem nevnímala, že jsme se na zahrádce posadili ke stolku přímo pod rozkvetlou třešní. Zbystřila jsem teprve ve chvíli, kdy k bohaté snídani Pavel objednal i dvě skleničky sektu. Jakmile nám je přinesli, ťukli jsme si a já na dně své skleničky zahlédla prstýnek. Udiveně jsem zvedla oči, ale to už Pavel klečel přede mnou a žádal mě o ruku. No prostě scéna jako z filmu, nedalo se říct ne!
Laura Poláková
14. ledna 2024
KVĚTA: Neplánovaná oslava
S manželem jsme spolu už několik desítek let a pořád se máme rádi. Myslím, že jsme měli štěstí a prožili jsme manželství naplněné láskou, kterou jsme přenesli i na naše děti. Naše rodina je velká a rozvětvená a všechno spolu sdílíme a slavíme. Rok co rok však patří první máj jen mně a manželovi. Pravidelně chodíme kousek za město na naše oblíbené místo s vyhlídkou do údolí, kde mě manžel vždy políbí pod rozkvetlou třešní, jak si žádá tradice. Když jsme ale slavili čtyřicáté výročí svatby (brali jsme se v květnu), naše děti nám připravily neuvěřitelné překvapení. Jakmile jsme dorazili k naší oblíbené třešni, zjistili jsme, že pozvaly celé naše příbuzenstvo i nejbližší přátele a uspořádali obrovský piknik se vším všudy, abychom všichni pohromadě oslavili naše jubileum. Musím říct, že jsem měla slzy v očích. Byl to rozhodně jeden z nejkrásnějších dní v mém životě!
Laura Poláková, AŠI
17. září 2024
ŽANETA: Sladké usmíření
Měla jsem pár let po těžkém rozvodu, ze kterého jsem se stále nemohla vzpamatovat. S manželem jsme se brali příliš mladí, oba máme divoké povahy a naše manželství bylo docela Itálie, která nás přivedla k naprostému vyčerpání. Neviděli jsme jiné východisko než rozvod, protože jsme si nedokázali představit žít vedle sebe dál. Já jsem ale Tomáše nikdy nepřestala milovat, a i když jsem se po rozvodu snažila navázat nové vztahy, prostě to nešlo, nedokázala jsem zapomenout. Několik let jsme nebyli v kontaktu a neměli o sobě téměř žádné informace. Doufala jsem, že se mi tak snáz podaří zapomenout, stále však nebylo dne, abych na něj nemyslela. Tehdy bylo také prvního máje a já nechtěla narážet na samé zamilované a líbající se páry, protože mi to rvalo srdce. Vzala jsem tedy auto a odjela ven z města. Nevím proč, ale nějak mě to táhlo na místo, kam jsme si s Tomášem udělali výlet během našeho prvního rande. Dnes tomu oba říkáme osud. Tomáše ten den totiž napadlo to samé, a tak jsme se romanticky setkali přímo tam, kde naše láska začala. Polibek se sice nekonal pod rozkvetlou třešní, ale byl začátkem našeho nového vztahu, na kterém jsme museli od základů pracovat, ale jelikož už jsme starší a moudřejší, konečně nám to funguje, jak má.
Lilia Khousnoutdinova
9. května 2020