Majka vždy toužila po dovolené u moře, kde ještě nikdy nebyla. Manžela se jí však nepodařilo přesvědčit, a tak nakonec z trucu odjela sama jen se svým synem. Jaký byl návrat domů?
Na vlastní kůži jsem si vyzkoušela, že si člověk začne toho druhého vážit až tehdy, když ho ztratí. Náš vztah dostal pořádně zabrat kvůli úplné maličkosti. Vysnila jsem si, že tentokrát chci dovolenou prožít u moře, a moc jsem se na tuto představu upnula.
„Hlavně, aby to bylo all inclusive, se vším všudy, aby mě tam pořádně rozmazlovali,“ prozradila jsem své tajné přání kamarádce. „Budu jen ležet, válet se, pít slaďoučké koktejly a užívat si moře.“ Už jsem se viděla někde v Řecku, na Kypru či v Turecku.
Laura Poláková
2. července 2024
Jenomže můj manžel byl jiného názoru. Jako celoživotní domácí typ si na cestování moc nepotrpěl. Vlastně jsme za pět let manželství nikde nebyli. Vždycky jsme jen dojeli na chalupu, kde na mě čekala spousta práce a povinností. Bylo to nekonečné a ubíjející. Také letos by nejraději skončil tam.
„Beruško, chtěl jsem dodělat to zábradlí a také jsem se chystal, že už konečně podseknu naši starou jabloň,“ snažil se mi vysvětlit, jak je naše přítomnost na chalupě nutná. Ale já ho nechtěla poslouchat. Až moc jsem se zahleděla do své představy exotického lenošení.
Laura Poláková
11. srpna 2019
„Ne, Kamile! Letos opravdu na chalupu nepojedeme,“ prohlásila jsem rezolutně. „Nebo tam můžeme jen na nějaký víkend, až se vrátíme,“ dodala jsem s náznakem smíru. „Já u moře ještě nikdy, nikdy nebyla! A až budu stará, už se mi tam chtít nebude.“ Manžel se rozesmál. „Ty moje stařenko,“ snažil se mě poplácat po zadku.
Ale já uhnula a zamračila jsem se. „Jestli nepojedeš ty, pojedu klidně sama,“ zavrčela jsem na něj a odešla do kuchyně. „Jo, a Péťu si vezmu s sebou, aby si konečně jednou užil pořádné léto,“ zakřičela jsem směrem k obýváku.
Laura Poláková
8. srpna 2019
Jak jsem vyhrožovala, tak jsem i udělala. Domluvila jsem se s kamarádkou, že pojedeme spolu. Nakonec jsme vybraly Turecko a odletěli tam – já, kamarádka a můj čtyřletý Péťa. Měla jsem prožít jeden z nejkrásnějších týdnů svého života.
Ale všechno dopadlo jinak. Hned po příjezdu do apartmánu mě něco píchlo do nohy a ta mi do hodiny strašně otekla. Za další hodinu se mi v místě píchnutí objevil žlutý podebraný puchýřek a kolem něj mi noha zčervenala. Na dotek jsem ji měla úplně horkou. Dostala jsem zimnici.
Laura Poláková
6. srpna 2019
„Musíš k lékaři,“ přikázala mi kamarádka a spolu s naší průvodkyní mě dopravily do místní ordinace. Dostala jsem nějakou protialergickou pilulku, na nohu mi cosi naplácali, zavázali ji a předepsali mi antibiotika. „Máte silnou alergickou reakci a začínající zánět,“ překládala průvodkyně lékařova slova. „Vůbec byste neměla vyjít na sluníčko, seďte spíše ve stínu,“ pokračovala průvodkyně v překladu. „A na koupání v moři také zapomeňte.“
Rozplakala jsem se. Zlatá chalupa s nedalekým rybníkem a krytým bazénem v sousedním městě! Týden se neuvěřitelně vlekl. Já posedávala na terase, Péťa se nudil a vytáčel mě svým fňukáním: „Já chci za tatínkem. Tady je moc teplo, mně se tu nelíbí. Kdy už se vrátíme domů?“
Laura Poláková
23. srpna 2024
Ani kamarádka nevypadala moc spokojeně, i když se snažila nedat mi nic najevo. Ani se nedivím, když na pláž musela chodit sama. Konečně nastal čas návratu. Jak já jsem se těšila na svého manžela, to si nikdo neumí představit.
Čekal nás na letišti. Péťa se k němu hned rozběhl a pověsil se mu na krk. „Táta! Táta!“ křičel radostí. Já pomalu došla až k nim. „Pojď ke mně, ty moje turistko,“ přivinul Kamil k sobě i mě.
Laura Poláková
1. srpna 2019
„Mám tě rád. A příští rok našetřím a poletíme k moři všichni spolu,“ šeptal mi do ucha. „Moc se mi po vás stýskalo,“ dodal ještě, ale to už jsem jen vytušila. Déle jsem totiž neudržela dojetí a naplno se rozplakala. Nikdy bych svého manžela nevyměnila. Za nic na světě!