Komentáře k článku zpět na článek

anana 20. 3. 2018 | 12:29

Můj manžel a já jsme byli ženatí asi 7 let. Jsme šťastně ženatí se dvěma dětmi, chlapcem a dívkou. Před třemi měsíci jsem si od něj všiml nějakého zvláštního chování a pár týdnů později jsem zjistil, že můj manžel někdo vidí. Začal se vrátit domů pozdě z práce, už se o mě ani s dětmi moc nezajímá. Někdy jdou ven a ani se nevrátí domů asi 2-3 dny. Udělal jsem vše, co jsem mohl, abych tento problém napravil, ale to všechno bezvýsledně. Stal jsem se velmi znepokojen a potřeboval pomoc. Hádám o tom, jak doktor Goko, jak dobrý a milý, pomáhá lidem v jejich manželských záležitostech, jako je například obnovení zlomených vztahů a manželství ještě více. Tak jsem se s ním spojil a vyprávěl mu své problémy a on mi řekl, že se nemusím bát, že o 48 hodin později vrátí svého manžela zpět. tak přesně 48 hodin můj manžel přišel ke mně a omluvil se za špatnosti, které udělal, a sliboval, že to nikdy neudělá. Od té doby se všechno vrátilo do normálu. moje rodina žít šťastně znovu. Všechno díky Dr. Goko. Máte-li nějaký problém, kontaktujte ho a zaručuji vám, že vám pomůže. On tě nezklame. Pošlete jej na adresu: dr.gokosspiritualcaster@gmail.com Whatsapp a Viber ho přímo na +2348056398964

Elynor 1. 3. 2018 | 16:30

SandraN: mno, někoho, kdo by mi provedl tohle, bych "pustila" radostně. Žádná scéna plná výčitek. Seber pyžamo a kartáček na zuby a nazdar bazar, pozdravuj u Indiánů Ale už bych takovou osobu nikdy poté nechtěla vidět, a dotyčná osoba by nemohla ani pomyslet na to, že by snad někdy se mohla vrátit. Ano, nejhůř z toho vyjdou ty děti, byť jsou velké, jenže to by měla v první řadě vědět jejich matka. Ona to ale zjevně nepovažuje za nijak důležité, smetla to se stolu jednou větou. Smutný příběh. A o tom, že s dělníkem z Kolbenky by neodešla, vůbec nepochybuju

Mata69 28. 2. 2018 | 20:02

SandraN: dobrá otázka! Šla by za mužem svého srdce, kdyby byl obyčejným dělníkem někde na malém městě, v pronajaté garsonce?

SandraN 27. 2. 2018 | 18:28

Říká se, že spravedlnost je slepá. Ona je taky asi i slepá láska. Majka se pravděpodobně zachová stejně jako tehdy zamlada. Objevil se náhradník, který o mě stojí, tak po hlavě do toho. Bez ohledu na cokoli kolem. Ona chce svoje a když se objeví někdo, kdo jí to poskytne, půjde za tím. Než vztah opět vyšumí, uběhne zase pár let. Pak se bude chtít vrátit třeba dožít do vlasti už jako důchodkyně. Takových volných dědoušků bude k mání, to by bylo...Třeba mezi nimi bude i ten její bývalý. Život píše romány. Někdy neskutečné. Paní se stejně rozhodne podle sebe. Z téhle situace vždycky vyjde někdo zklamaný, kdo si bude myslet, že je poškozený. Manžel ji pro sebe kdysi vyzískal, otázka je, jak se postaví k tomu, že ji bude muset zase pustit. To asi bude scéna. Plná výčitek. A ještě něco: šla by za tím svým bývalým, kdyby bydlel v garsonce a pracoval manuálně za nějaký nevelký peníz? Co paní dokázala sama? Krom toho, že se vdala a měla děti...? Proč se pořád na někoho musí upínat...?

Mata69 27. 2. 2018 | 17:51

SandraN: no jo, ale mě nepřijde, že by se paní chtěla zkusit postavit na vlastní nohy, zkusit si, jestli se uživí a umí o sebe postarat. Nechce zkoušet život v cizině. Ona chce odejít "za mužem svého srdce" a evidentně nad ničím jiným nepřemýšlí. Psala jsem to taky, ona asi zapomněla, že se kdysi rozešli právě proto, že měli zcela jiný náhled na to, kdy a zda mít rodinu, děti...A najednou tam bude velké souznění? Je to její rozhodnutí o to víc fatální, že chce odejít s ním, za velkou louži. Ne do Aše nebo do Horní Dolní. Zpřetrhá tak veškeré své vztahy tady a netuší co jí tam čeká.

SandraN 27. 2. 2018 | 15:30

Paní asi normálně přemýšlela doteď. A odteď, i když se rozhodne s manželem zůstat a svou staronovou známost poslat zpátky za oceán samotnou, odteď už asi v klidu nebude a do konce života bude mít pocit, že si něco nechala utéct. Neříkám, aby jela pracovat do Ameriky. Může být v Anglii. V Německu. Někde, kde si vydělá víc a zkusí si, jaké to je, žít v cizině. Pokud je on movitý a schopný, může za ní létat. Mohl by třeba svou firmu přemístit. Uvědomte si, že ona už s tím začala. Ona se s ním vídala. Vy odsuzujete, že se rozhoduje, zda odejít do ciziny. Mně spíš vadí, že se za zády nic netušícího dlouholetého manžela nechala pobláznit někým, kdo ji brzdil a držel při zemi ve společných plánech. To mi vadí daleko víc. Asi bych se ho úplně nejdřív zeptala, zda by tedy on byl schopen se kvůli mě přestěhovat sem, protože bych chtěla být nablízku svým dětem, které mohly být jeho. Vadí vám, že se snažím pochopit, co ji k tomu vede. Ale ona je už teď podle mě totiž rozhodnutá, že manželství ukončí. Je možné, že k sobě ti dva patřili. Mně až tak není líto manžela, i když asi rozčarování a zklamání to bude velké. Mně na tom nejvíc vadí, že ty její děti ztratí veškeré zázemí a jistoty. Máma se zamiluje, prvořadý bude pro ni ten pán, co ji kdysi nechal odejít, táta sám nezůstane, jistě si založí novou rodinu, aby tedy ukázal, že v něm nějaké ty city jsou...a dětem, i když víceméně asi dospělým, se dá najevo - heleďte, stejně jste vznikly omylem, starejte se už o sebe samy a s ničím nás neotravujte, my na vás nejsme zvědaví. Vím, že i dospělé dítě může onemocnět, načas být bez peněz, potřebuje poradit s novou prací atd....svým dětem jsem zůstala jen já a kdyby neměly ani mě, byla by to pro ně ztráta. I kdyby nic nepotřebovaly, tak na ten pokec, podporu, zasmání. Mé děti řádně pracují, mají léta stálé partnery, ale vidí mě rády a vědí, že tu pro ně jsem. I třeba jen proto, abych okoukla jejich novou bundu atd....

Mata69 26. 2. 2018 | 18:41

SandraN: sice paní dohnala nedořešená minulost, ale teď už to neřeší jen sama za sebe, za svoje zpackané rozhodnutí (ale nikde nezní, že by byla 20 let nešťastná) - teď už rozhoduje i za toho manžela, který tu ty roky s ní svůj život sdílel a i za ty děti, byť na prahu dospělosti. Už do toho vtáhla více lidí - a to své nejbližší. A ani jeden z nich nemůže za to, že se tenkrát rozhodla jak se rozhodla.

Mata69 26. 2. 2018 | 18:39

Teda já fakt zírám. Paní 20 let (minimálně) žije s manželem, má s ním rodinu a všechno to vypadá vcelku spokojeně. Do doby, než se objeví zčistajasna stará láska. Nějak zapomněla, že se rozešli proto, že se neshodli na vcelku zásadní věci - a to jestli mít nebo nemít děti. Teď má pocit, že to tak podstatné nebylo, že na něj tlačila a kdesi cosi...ale píše, že on tehdy vůbec nepřipouštěl nějakou diskuzi, takže to nejspíš nebylo o nějakém nátlaku. A teď po cca 20ti letech je zcela ochotná všechny ty spokojené roky hodit za hlavu, manžela i děti přes palubu a odejít "za hlasem svého srdce" někam kdovíkam. Správně tu zaznělo - umí anglicky?, jak se tam bude živit?, bude na něm závislá? - zodpověděla nebo napadly jí vůbec takové otázky? No, jediný co asi momentálně ví, že jí srdce udělalo salto a rozum jí dle všeho spadl někam hluboko dolů... A vůbec ze všeho nejvíc mě rozsekal názor, že má doma nakecat rodině, že jede pracovně do Ameriky, že má super nabídku a jet si to vyzkoušet. Protože kdyby to nedopadlo, bude se mít kam vrátit. No to je pecka! Už jen to, že je to lež jako kráva, podvod na své rodině a ještě s otevřenými vrátky, je hnusný. Něco ve smyslu "drahý manželi, jedu na rok do Ameriky a když to tam nebude OK, tak se k tobě zase vrátím (lepší ty než nic)". Fuj. Docela by mne zajímalo jak nějaká manželka, zaměstnaná v "normálním" zaměstnání najednou doma nastiňuje super nabídku práce v Americe....bez podrobností - mám za to, že je mezi manželi běžné takové možnosti opravdu důkladně rozebírat - co je to za práci, jestli je to reálné tam odjet, jak se na to dívá rodina...No, toto řešení mi přijde jedno z nejvíce hrůzných a nejméně přijatelných. Za mě - paní by se měla uklidnit a začít normálně přemýšlet.

SandraN 23. 2. 2018 | 09:12

Komu pomůže, když to řekne naplno? Nikomu. Ať se zkusí postavit tedy na vlastní nohy s tím, že se nebude rozvádět a rozcházet. Že změní bydlení a práci. I kdyby to nevyšlo, bude stát na nějakých základech. Že je možné odcizení od rodiny, to si snad uvědomuje. Ten její manžel jí přišel do cesty tak nějak křečovitě. Potřebovala vrbu, potřebovala bydlení. Jemu se líbila a on toho vlastně takříkajíc využil, že měli s partnerem rozpory. Měla se tehdy postavit na vlastní nohy řekla bych. A ne skočit po prvním, co se namanul, protože chtěla být vdaná. Co je tohle za životní postoj? Dohnala ji nedořešená minulost. To je to celé. Člověk by měl mít jasno, kam jde, co chce. Ne každý to ví například i v padesáti, jasně, nevěděla jako mladá, že jednou by s tím svým měla taky svatbu a děti, kdyby si uměla počkat. Ten vztah skončil kvůli jejímu naléhání, dneska asi ví, že to nebylo dobře. Jen proto, že na to koukám odjinud, je to spatné, odsouzeníhodné? Možná, že její spořádané a klidné manželství není takové, jakým se zdá být. O tom už z vlastní zkušenosti vím docela svoje. Takže oproti těm, co žijí jinak, mám ty názory patrně odlišné. A stojím si za nimi.

farah.farah 22. 2. 2018 | 17:33

ještě obecně k tomu pobytu v USA - tam platí vízum, pokud tam hodlá být déle jek 90 dní tak ho musí mít i kdyby tam nepracovala. Poku by chtěla manželovi tvrdit že tam jede za prací jak tu bylo navrhováno musela by mít vízum pracovní což znamená předložit pracovní smlouvu. Ani nevíme jak vůbec paní umí anglicky natož co umí pracovně tak že pokud by ji nezaměstnal ten její borec tak dost možná ani nemá reálně šanci práci a tudíž i pracovní vízum dostat.......to jen z praktického kouktu k té radě aby manželovi nakecala že jede do USA pracovat.

Elynor 22. 2. 2018 | 13:11

SandraN: no jo, a kdo milé Majce za to může, že její manželství bylo založeno na "vybočení ze vztahu"? On ji někdo nutil se vdát a mít ty děti? To nejde jen tak hodit za hlavu a říct "promiň, to celé byl omyl a já jsem vlastně někdo jinej a chci žít jinde a jinak". Ona si vědomě a uváženě pořídila závazky. Manželství je sakra závazek, a děti ještě víc, na celý život. To není jako si pořídit křečka a až mě přestane bavit, tak ho někomu dám nebo pustím do pole. Navíc ona neměla dosud důvod ke stížnostem, nikdo jí neubližoval, nemusela si "nechat hodně líbit" - nebo se aspoň o tom nic nepíše. Ano, je hezké žít tak, jak chceme, ale nemůže se to dělat na něčí úkor, kdyby byla sama, neřeknu popel, je to její riziko a sama sobě si nabije čumák, když to náhodou nevyjde. Jenže ona už fůru let sama není a že ji to možná nenaplňuje? To je sice blbé, ale sama si to zvolila, a za to, co uděláme, prostě neseme následky. Není nesvéprávná, měla možnost si vybrat jiný způsob života, ale zjevně jí to zas tak proti mysli nebylo. No a to, že by namluvila manželovi cosi o práci v zahraničí, to je teda nápad jako schody. On by se nezeptal, o jakou práci jde, kde přesně, za jakých podmínek a za jaký plat? Nechtěl by si zjistit, kde tam ona bude bydlet, kam jí může psát, volat, přiletět s dětma na návštěvu? Třeba by ani nesouhlasil s tím, že si manželka jen tak odjede a nechá mu tady všechno na krku, starej se, jak umíš - obvykle totiž manželé o tak závažných věcech, které mění život rodiny od základu a na dlouhou dobu, spolu hovoří, nepostaví jeden druhého před hotovou věc. Kromě toho co to je za jednání - opatrná milosrdná lež to fakt není, je to sprostá vypočítavost nechat si zadní vrátka, kdyby to s "Američanem" nevyšlo, tak aby mohla zpátky do tepla k manželovi, na to by jí byl dost dobrý... to je přece něco tak nízkého, že se to ani pojmenovat nedá.

Zebruška 22. 2. 2018 | 00:17

SandraN: tak vaše řešení mi připadá úplně nejhorší, resp. pro mě úplně nejodpornější. To si má odjet na několik měsíců užívat se svým staronovým milencem a manželovi do očí tvrdit, jak jede do zahraničí pracovat? Nechat tady celou rodinu žít ve lži, přetvařovat se a podvádět? No fuj. Kdyby toto udělal chlap (našel by si milenku, odjel za ní na několik měsíců do Ameriky, ženu tu nechal s dětmi samotnou a tvrdil jí, jak to dělá kvůli práci), to by na něm většina žen nenechala nit suchou a právem. Takové podrazy do vztahu podle mě nepatří. Buď mi můj současný vztah vyhovuje a pak se nechovám takto amorálně, nebo mi nevyhovuje a pak se k tomu postavím rovně a ukončím to a neubližuju svému protějšku takovým chováním (lidově řečeno "nedělám z něj vo*a").

Zebruška 22. 2. 2018 | 00:08

Ne, nedělala bych tak nerozvážný krok a zvlášť ne kvůli takovému člověku, jakým je ona bývalá láska Pavel. Řekla bych, že už jednou jí ukázal, že mu v životě záleží hlavně na sobě samém, když o jejich společné budoucnosti rozhodl sám a jak sama píše "její názor ho ani nezajímal". Může to být typ člověka, kterému vyhovuje spíš nezávazná zábava a partnerský vztah, který na něj neklade žádné větší nároky. Jenže (jak tu správně mnoho diskutujících napsalo) ona zvažuje, že by za ním odjela do Ameriky a tam by rozhodně alespoň ze začátku byla plně závislá na něm. Unesl by Pavel, že jsou na něj zase kladeny nějaké nároky? Nepřestala by ho ta dávná láska rychle bavit, kdyby se kolem ní nakupily různé praktické potíže? Dovedu pochopit, že si člověk často rád idealizuje minulost a zejména první velkou lásku (a kdo ne? Kdo nikdy nepomyslí na svou první školní lásku s tetelícím srdcem?), že Majka mohla znovu k němu pocítit to, co kdysi, když se milovali, ale něco jiného je vzpomínání na dávné časy a něco jiného reálný život teď, v jejich případě spojený s velkým množstvím problémů, které by bylo nutno vyřešit při jejím přestěhování do Ameriky. A už vůbec nekomentuju, co to je za chování vůči jejímu manželovi - na to, aby jí pomáhal, jí byl dobrý, ale stačí, aby znovu projevil zájem pan "Velká láska" a už ho nepotřebuje, už jí nestačí, už na něm vidí všechno možné A děti? No ano, zřejmě jsou tak na střední, nejsou malé, ale to neznamená, že nepotřebují mámu tady a ne někde za velkou louží... Jako pubertální dítě bych tedy byla strašně "chápavá", kdyby se objevil bývalý matčin milenec a ona okamžitě sbalila kufry, na nás se ani neohlídla a mazala za svou láskou do Ameriky. Tipla bych si, že toto neuvážené rozhodnutí by dost negativně poznamenalo i její vztah k dětem. Mně by v jejím případě nestálo za to zničit si rodinu pro nějakou vidinu " znovuzrozené šílené lásky".

Rambíša 21. 2. 2018 | 23:45

Myslím si,že paní svůj ideál v Americe nenajde,akorát přijde o to,co má.Až jí spadnou klapky z očí,tak uzří chmurnou budoucnost- naštve děti,zklame manžela,a dávný milec bude změněn,což ona pozná až po nějaké době. O poklidnou domácnost přijde,netušené starosti získá.Domnívám se,že z dálky a ve snech se něco jeví lepší a přitažlivější,než jak to pak zblízka doopravdy vidíme a prožijeme.

SandraN 21. 2. 2018 | 22:58

Tak trochu bych to vzala z jiné strany a četla mezi řádky. Majka už není sice mladá, ale ani zdaleka stará. Už by to měla mít v hlavě srovnáno, co chce a co ne. Dle mého už její děti musejí být minimálně na střední škole. Jestli je měla pár let po VŠ. Rozvod by tedy neměl znamenat konec světa. Jiní opouštějí děti malé a svět se taky točit nepřestal. Mámou být stejně nepřestane, i když bude mít jiného partnera. Co se týče jejího manžela, je samozřejmě dobré, že to manželství klapalo. Ovšem napadlo tu někoho, na čem bylo založeno? Že na jejím vybočení z fungujícího vztahu? Ona v jednu chvíli prostě odbočila jinam. Najednou jí nestačilo, že si bezva rozumějí, že mají fajn práci, prima volnočasové aktivity, byla mladá a začala to tlačit jinam. Svatba, děti. Proč? Protože ostatní to tak měli. Aby si nepřipadala pozadu. Ona si v té době neuvědomila, že ti, co mají manželství a děti, zase třeba nemají tu dobře placenou práci, ten soulad s partnerem, to cestování, atd.....Kdybyste se jí zeptali teď, a asi každé po x letém manželství - už by asi většinou odpověděly jinak: že už by partnera nikam netlačily, s dětmi nespěchaly, ono fakt není kam pospíchat! Manželství té naší Majky bylo založeno na faktu, že její Mirek ji utěšoval, nechal u sebe bydlet a plánovaně či neplánovaně s ní brzy čekal dítě. Ona si v té době neuvědomila, že manželství, po kterém zrovna tu dobu toužila, není prvořadé. Tím prvořadým pro nás je, aby nás život naplňoval, abychom žily tak, jak chceme a s tím, s kým chceme být. S některými lidmi si člověk prostě sedne. Už jsem to zažila, vím, co to je. Na jedné straně manželství, které sice člověku zajistí jakési životní jistoty, rodinnou stabilitu, společenský standard, nevím, jak to vyjádřit správně - ovšem napořád to není a zdání mnohdy klame - máte zdánlivě fungující vztah, který skončí rozvodem a naopak ustavičně nespokojení manželé se ke kroku zvanému rozvod z různých důvodů neodhodlají z vlastní pohodlnosti, obav z budoucna, možná i neschopnosti se rozhodnout a jít si za tím. A na straně druhé možná kolikrát spokojenější a zdravější vztah dvou samostatných jedinců, uznávajících toho druhého, na kterého sice nemají papíry, ale jsou s ním rádi a mají v úmyslu v tom pokračovat i přes ty sociální nejistoty. Ono člověka i změní, když má někoho takříkajíc jistého a kolikrát si žena musí nechat hodně líbit. V situaci, kdy jsem na mateřské, nebo nezaměstnaná a odkázaná na manželův příjem, se asi lehko stane, že si žena řekne, tohle jsem si mohla tedy odpustit, kdybych nešla do vážného vztahu a rozmyslela si, co vlastně chci, mohla jsem mít dítě později, s někým jiným. Takže Majka se opět potkala s někým, s kým si sedla, kdo chce, ten si mě najde, i když jsme se x let neviděli, a myslím, že i ten pán si uvědomil, že se k ní chce i po těch letech vrátit. Rozhodně bych to neřešila tak, že přijdu domů a řeknu Pepo, já zas potkala toho Frantu, co jsem s ním chodila před Tebou a já se rozhodla, že tomu dám šanci, neb ho stále miluju. Spíš bych se klonila k variantě, že mám možnost jít pracovat do zahraničí, vzala si pár měsíců neplaceného volna a odjela. Nesnažte se Majko udělat totéž, co před lety, aby ten partner byl řešením z nouze. Aby ten starý Franta Vás u sebe nechal bydlet a živil Vás, protože jsme kvůli němu odešla od svého dosavadního manžela a jeho následníka Pepy. Kdyby to nebylo za velkou louží, byla by dobrá varianta změna práce s ježděním domů o víkendech, ovšem takto...Zkrátka i když budu asi kamenována, že manželovi lžu, volila bych opatrnou milosrdnou lež před rozhodnutím s okamžitým bořením mostů. Mohlo by se Vám to nevyplatit. Po těch letech manželství si od sebe kapku odpočiňte a uvidí se....

Zaz 21. 2. 2018 | 20:06

Docela závidím paní Majce srdce, které udělalo salto. Závidím ji i naivitu a odvahu. Ale jak známo, v životě se za všechno platí. Takže je jedno jak se rozhodnete, zaplatíte tak či onak...

helza 21. 2. 2018 | 18:15
farah.farah 20. 2. 2018 | 18:40

mno........já z toho mám pocit, že paní žije v jakéso iluzi z minulosti, nic proti ano může to tak být že je to teď ta velká láska, ale je to ten samý chlap, kterému bylo tehy úplně jedno co chce a nezajímal ho žádný kompromis a najednou je to chlap ideál? Jestli to nebudou jen feromony a idealizovan vzpomíky. Jinak je dost nedospělé uvažovat o útěku do ameriky od rodiny po tak krátké době co se zase viděli. Kdyby to bylo stěhování do Kadaně tak to ještě trochu pochopím, ale odstěhovat se do cizí země dle mého názoru vyžaduje přeci jen trochu větší rozvahu té praktické stránky....přijde tu komplet o vše ne jen o rodinu ale i o přátele o práci, bude v cizí zemi odkázána minimálně na začátku plně na toho chlapíka, Aby jí to brzo nezhořklo až zjistí že je tam vlastně sama.

Abrasia 20. 2. 2018 | 16:02

Ani by mě to nenapadlo, nechat za sebou v těchhle letech celý svůj dosavadní život a hrnout se za velkou louži do neznáma s někým, kdo, aspoň podle zakladatelky,už jednou dokázal, že si jede po vlastní linii a víc ho nezajímá. Pokud oba, nebo jeden z nich zjistí, což považuju za hodně pravděpodobné, že to není to pravé ořechové, bude paní dělat co? Vydělá si na letenku do Čech a půjde schlíplá zpátky za rodinou? A když jí rodina nebude chtít zpátky tak co? Začínat od nuly, v těchhle letech? Ani omylem bych to neriskovala.

Elynor 20. 2. 2018 | 14:12

Jen tak na okraj - to by mě zajímalo vědět, kde chlap, který byl X let v zahraničí a "zmizel ze života", najednou vezme telefonní číslo, aby mohl honem honem zavolat, když přicestuje zpoza velké louže. Kde to našel, nebo kdo mu to řekl? I když je fakt, že dneska lidi vyslepičí všechno, mohla mít kontakt zveřejněný někde na facebooku třeba. Ovšem já třeba cizí neznámá čísla na soukromém mobilu neberu, jenom na firemním, a ten zas není na mé jméno, ale na jméno firmy. No to je asi jedno, to je jen taková technická poznámka

Elynor 20. 2. 2018 | 14:03

To je sice hezké, že srdce udělalo salto, ale - umí paní anglicky? Jak dobře? Co bude za oceánem dělat, uživí se tam? Nebo bude viset lásce z mládí na krku? Je připravená odjet jen s kufrem a nechat tady celý svůj dosavadní život? Přátelé, práce, koníčky... to nic neznamená, může se to jen tak zahodit, a nemá to pro ni žádnou hodnotu? A co rodina toho pána, dobře, jest rozveden, ale má tam jistě nějaké svoje vztahy léta budované, jak do nich zapadne nová osoba? Přijmou ji, nebo bude náplava = cizinka z daleké Evropy, kde ani pořádně nikdo neví, kde je nějaké Česko? Kdo jí bude platit tuzemské zdravotní a sociální pojištění a z čeho? Dostane vůbec vízum? A až jí skončí, zůstane tam na černo? Otázky, samé otázky... Záměrně jsem teď pominula fakt, že odjet s milencem je prostě podraz a nedělá se to. Kdyby to chtěl udělat muž, bude pranýřován až hanba. Ale žena, ta jde za hlasem svého srdce a každý to přece musí pochopit. Inu...

Mata69 20. 2. 2018 | 14:02
Elynor 20. 2. 2018 | 13:52
mambule 20. 2. 2018 | 12:51

Co tak vidím ve svém okolí, tak tyhle "ohřívané polívkyz mládí" většinou nedopadají dobře. Kdyby paní neměla vlastně pěkné, nekonfliktní manželství - tak proč to nezkusit. Ale takhle? Podraz na manželovi a ty děti zase tak moc dospělé nebudou, sotva zletilé možná.

Přečtěte si také

Horoskopy

Dokážete jako jedni z mála rozeznat, že se někdo z rodiny chystá udělat chybné rozhodnutí. Buďte na něj…

Nejčtenější články