Po tom, co ji manžel opustil, se nečekaně rychle „oklepala“ a má nový vztah (i ji samotnou to překvapilo). Je zamilovaná, po letech šťastná a exmanžel se dusí vzteky.
Je zajímavé kolik exmanželů, kteří sami odešli za „zelenější trávou“, se po rozvodu nemůže vyrovnat s novým vztahem své exmanželky. V případě, že jejich „bývalka“ viditelně rozkvetla, je šťastná, zamilovaná a nový partner je navíc například mladší, velice úspěšný v práci, movitý nebo zkrátka v nějakém ohledu převyšuje exmanžela, je rána osudu, se kterou se musí „ex“ vyrovnat, ještě mnohem větší.
„Co ty chlapy žere?“, když je od bývalé manželky navždy oddělila nejen láska k jiné ženě, ale i úspěšně ukončené rozvodové řízení?
Jednou dobyté území je MÉ!
Jedním z možných důvodů je, že v očích mnoha mužů se srdcem dávných bojovníků-uchvatitelů je jednou dobyté území už provždy v jejich výhradním vlastnictví. Značně těžké pak pro takového „bojovníka“ bývá, když o jeho území úspěšně usiluje někdo jiný.
Dokud je exmanželka sama, bez mužského protějšku, nemívá v mnoha případech s bývalým manželem závažnější problémy. Běda, když si dovolí uprázdněné místo někým interesantním obsadit! To se pak najednou zpožďují alimenty, padají návrhy na jejich snížení (když už prý na vše není daná dáma sama), narychlo se mění termíny předávání dětí a o důvodech rozvodu začínají kolovat naprosto nepravdivé fámy. Z bojovníka se stává štěkající a zuby cenící ratlík, který vám paradoxně prokazuje skvělou službu – nyní jste si již naprosto jistá, že rozvod byl tím nejlepším řešením.
Chce vás vidět tak, jak vás opouštěl – zlomenou a toužící (po něm)
Je to až k nevíře, jak dobře dělá mnoha rozvedeným mužům, když je jejich žena po rozchodu zlomená, smutná, vyčerpaná a uhoněná. Ne že by to otevřeně řekli – to ne – často to ona dáma pozná, až když se situace výrazněji změní. Utrápená a unavená žena se pomalu vzpamatuje, najde si třeba novou (lepší) práci, nové bydlení, koupí si vlastní auto a nakonec potká i novou životní lásku.
A právě tehdy začínají v mnoha pomanželských vztazích problémy, které bohužel u těch nejméně rozumných párů odnášejí děti. Neboť ony jsou posledním styčným bodem a uzoučkým můstkem k citům „bývalky“. Přes děti ji lze zranit, zastrašit, ublížit. Takové jednání je samozřejmě nemorální, zlé a dětinské, vlastně úplně stejně dětinské, jako po 10 letech od rozvodu žárlit na někoho, s kým už roky nežiji.
