Komentáře k článku zpět na článek

Kamar 26. 1. 2015 | 14:36

Pěstounská péče má jednu velkou nevýhodu - zákonným zástupcem je biologický rodič. I když může být hajzl non plus ultra, i když v životě neprojeví sám od sebe o dítě zájem, i když může být periodicky v base, pořád se ho pěstoun musí prosit o dovolení s každým prdem - např.zda může vzít dítě k moři apod. Chápu, že nutnost této komunikace může žadateli o NRP výrazně vadit , a proto chce dítě k adopci, ne do pěstounské péče.

Divizna 6. 1. 2015 | 16:26

Mata69: to ale nikdy nemůžeš dát na stejnou úroveň
Aby nedošlo k omylu - nemám na mysli "řeč krve" a pod. Samozřejmě, tu přesnou motivací ví jen paní Jitka, a možná ani ona ne.

Mata69 6. 1. 2015 | 16:22

Divizna: ale to jsem psala už v prvním příspěvku. Proč ne raději pěstounskou péči? Pokud paní má potřebu dát opuštěnému dítěti domov - a´t jej vezme do pěstounské péče. Ale protože zmiňuje zdravotní rizika těhotenství ve svém věku, potíže s porodem a riziko poškození dítěte - a protože píše o adopci, domnívám se, že je to jen cesta jak si "pomoci" ke zdravému dítěti bez rizika genetických poškození a pod. Proto mi přijde postavené úplně na stejnou úroveň si v tomto věku pořizovat vlastní dítě, jako dítě adoptovat.

Divizna 5. 1. 2015 | 22:04

Paní Jitce můžu vzkázat pouze toto : pokud s tím rodina souhlasí, poslechněte své srdce a nebojte se. Ve Vašem případě pouze doporučuji volit raději pěstounskou péči než adopci.

Petruna 5. 1. 2015 | 18:43

Mata69: Ono 26 je opravdu pozdě - neberu dnešní trend. Ona těch 40 je zlomových - bud jsem babičkou - což je přirozené, nebo matkou - což je tak trochu proti přírodě. a pokud moje dcera mě bude následovat a taky odsune věk prvního dítěte tak to hluché místo se zvětšuje. I z lékařského hlediska doporučují lékaři dítě mezi 20 a 25 - to je prostě nejlepší genofond ženy. A příroda je mrška, té neporučíme jako větru a dešti. Ale nikoho neodsuzuji, nikoho nenutím, každému jeho volba jest.

Kamar 5. 1. 2015 | 15:14

Člověk, který se chce nezištně postarat o opuštěné dítě, jedná sobecky? To snad nemůžete myslet vážně.
Jitka je vdaná, tudíž tento krok nemůže udělat sama o sobě, musí žádat společně s manželem. A jak je vidět, nerdousí ho a nevleče na sociálku za každou cenu. Zeptala se i dcer. To je od ní velice ohleduplné. Kdyby bývala přirozeně otěhotněla , asi by se jich taky neptala na svolení, zda si smí dítě nechat.
Opravdu nevím, proč se k tomu většinou stavíte negativně. Jedna věc je váš postoj, co byste (ne-)udělaly vy. Ale obecně na tom není nic špatného. Když si na to rodina troufne... Spekulovat, že bude čekat na "právně volné ideální dítě" řadu let a bude stará, je zbytečné.Pro většinu žadatelů o adopci je ideální jen miminko, maximálně malé batole. Starší dítě nechtějí. Ona uvažuje o předškolákovi a na ty se už pravděpodobně fronta nestojí. Nakonec jim nejspíš nabídnou školáka, úřady se totiž snaží zachovávat přiměřený poměr mezi věkem adoptivního rodiče a dítěte. Pětadvacetiletým nedávají dítě desetileté a padesátiletým pětileté. Mluvím z vlastní zkušenosti - když jsem byla sama, o možnost adopce jsem se zajímala a všechno mi podrobně vysvětlili . Než jsem se ale k tomu rozhoupala, našla jsem si partnera a ten tuto myšlenku neakceptoval, čemuž jsem se musela přizpůsobit.

Dimsy 4. 1. 2015 | 21:15

Paní je zřejmě líto, že má bezproblémové děti a i nějaký ten majetek. Inu, když chce riskovat, že jednoho dne může díky adopci přijít o všechno... Ono to naštěstí nepůjde tak rychle. Pár let bude trvat, než ji otestují jestli se hodí. Pár let bude trvat než ji najdou čtyřletého vysněného chlapečka. A bude ji pětapadesát, možná víc a bude ráda, že se ráno vzbudí a doplazí do práce a večer z práce. A bude toho mít plný kecky i bez školkového dítěte.

IvanaJ 4. 1. 2015 | 17:23

nevím,ale myslím si, že vzít si dítě do pěstounské péče nebo do adopce je sakra zásah do rodiny a do vztahu. ještě větší než biologické dítě. a když má paní fungující rodinu, vlastní už skoro dospělé děti, tak toto vše chce podrobit takovéto zkoušce? přijde mi to dost riskantní.
vážím si lidí a smekám před těmi, kteří nabídli domov a milující náruč opuštěnému dítěti, ale v tomto konkrétním případě mi to přijde hodně sobecké od paní jitky

Mata69 4. 1. 2015 | 16:54

lebahu: kolik myslíš , že těch "ideálních" dětí v těch plných děcákách je právně volných k adopci???
No a jasně, její rozhodnutí - její život. Ale taky život toho dítěte...

lebahu 4. 1. 2015 | 15:02

Nějak nechápu, děcáky jsou plný, paní má chuť o někoho pečovat, manžel vypadá, že kluka by ještě snesl (jasně že to musí spolu ještě řádně promyslet), nechce si vzhledem k věku brát novorozeně a ani ještě sama rodit. Kde je problém? Její rozhodnutí, její život. Kdyby takhle "prakticky" (peníze, věk, důchod, vlastní děti a jejich dědictví...) jako většina z vás uvažovali všichni, děcko, který by se jednou ocitlo v ústavu, by tam zhnilo do osmnácti bez šance se dostat do rodiny.
Já bych do toho nešla, nějak mě prdelkování kolem dětí nenaplňuje a nikdy nenaplňovalo, ale pokud v tom někdo vidí smysl života a chce, rozhodně ho nebudu odsuzovat.

j66 4. 1. 2015 | 12:11

Mata69: Já myslím, že paní by se měla naučit být sama se sebou. Pokud neumí být člověk sám se sebou, neumí být ani s nikým jiným.

Mata69 4. 1. 2015 | 11:05

Petruna: jestli dobře počítám, tak první dítě měla v 26ti letech, to snad není pozdě? Co dnes, kdy je běžné mít dítě (první) ve třiceti a více letech?
Spíš by si paní měla uvědomit, že mezi rolí matky a mezi rolí babičky by mělo přijít období, kdy prostě jsou děti z domu a má čas na koníčky a celkově naučit se trávit čas s manželem - bez starostí o menší děti. Mám pocit, že právě tohle se stává ženám, které kromě dětí neměly jiné zájmy a najednou se cítí zbytečné. Řešit to ale opět dalším dítětem???

Truda 4. 1. 2015 | 01:05

Možná by pro paní bylo lepší, kdyby šla někam pracovat s dětmi. V dětském domově se může vydovádět dosyta.. ................ Divím se, že dcery souhlasí s dalším sourozencem. Já bych jako dítě protestovala - nechtěla bych někomu cizímu přenechávat kus mámy, táty a - na rovinu - i případného dědictví. .............. V sedmnácti si zvykat na cizího člověka u sebe doma? Děkuji, ne. ..................Rodičem dobrovolně v tomto věku? Chudák dítě.....

Petruna 3. 1. 2015 | 20:23

Tak za prvé, to manželství asi není to pravé ořechové, když zažívá pocit prázdného hnízda. Konečně, když nás děti nepotřebují, tak mám víc času s partnerem na sebe. Za druhé, je to daň za to, že měla děti relativně pozdě - babičkovský syndrom. A za třetí doporučuji přečíst si knížku "Rok kohouta". V tomhle věku ani náhodou. Doporučuji si najít nějakého koníčka

j66 3. 1. 2015 | 19:21

obdivuji každou rodinu, která adoptuje dítě, Sama bych to neudělala. I děti mých sourozenců mejsou moje. Ano postarala bych se o ně, když by bylo potřeba, mám je ráda , ale moje děti jsou moje krev!!!

Mata69 3. 1. 2015 | 12:16

Elynor: souhlasím s tebou. Protože až se v těch šedesáti rozkouká a to adoptované dítě (snad) vypustí do světa (v horším případě bude ještě dalších 5 let studovat) - zjistí, že má důchod na krku, ten bude kdovíjaký a našetřeno nebude mít nic.
Mě přijde, že adoptovat 46 letech dítě je stejný nerozum jako si v těch letech pořídit vlastní.

Elynor 3. 1. 2015 | 11:24

Mata69: přesně, pokud ten chlap souhlasí jen proto, aby měl klid a manželka o tom přestala "mnohokrát mluvit", jak se píše v článku, tak to není vůbec dobrý začátek.

Elynor 3. 1. 2015 | 11:20

Ptala bych se - mají zaplacené všechny finanční závazky, například hypotéku? Mají naspořeno na důchod, nebo pro případ nemoci, dětem na studium, žádné větší výdaje na obzoru (například 15 let staré auto, které brzo odejde do šrotu a bude třeba pořídit nové) a skutečně mají oba manželé tak stabilní a spolehlivou práci? Pokud ano, je to malý zázrak, a jistě tedy můžou uvažovat o adopci. Je to drahý koníček, ale proč ne. No a pokud tohle všechno není splněno, tak pořizovat si čtvrté dítě je hazard a nezodpovědnost, už zítra můžou mít problém uživit ty svoje tři vlastní. Osobně zastávám názor, ať má každá dětí, kolik chce, ale za svoje. Žádné sociální dávky, žádné spoléhání se na pomoc od státu. Když je uživí, tak třeba patnáct. Jestli ale půjde žudlat na sociálku o dávky, tak ani štěně, natož dítě.

Mata69 3. 1. 2015 | 10:46

Teda adopci bych zrovna asi nevolila. Když už - tak pěstounskou péči.
Ale mám pocit, že spíš paní pociťuje "prázdné hnízdo", jak se jí dcery osamostatňují. A upnula se na to, že by chtěla ještě jedno dítě. Nevím...třeba ho chtěla vždycky. Na každý pád s tím musí zcela na 100% souhlasit manžel. Jestliže on z toho není uplně vodvaz, byla by chyba do toho jít.
Možná jak píše monada, za chvíli se může těšit na vnoučata a pak nebude mít moc času si je užít, bude mít starost sama o malé dítě. Což třeba napnout svou energii jinam - vypomoci v okolí a pak se těšit z vnoučat. Malé dítě, je závazek na dalších, dejme tomu (když bude 3-4 leté) 15 let, to už bude paní 60.....Je sice chvályhodné, že zvažuje, že mít vlastní je riziko, ale při adopci v tom zase tak velký rozdíl není.

monada 3. 1. 2015 | 08:41

S adopcí to není tak jednoduché a dlouho se čeká neteřinka čeká už 6 let a první dítě měla od miminka druhé chtěla 2 až 3 leté . Postižené by dostala okamžitě. Kamarádka od dcery má v adopci sourozence první si vzala mimi a druhé paní taktéž odložila tak jsou sourozenici aspoň spolu.
Myslím , že paní má hluché období děti odcházejí z domu. Za chvíli se jí dům opět naplní vnoučaty . Nebo může vypomoct s hlídáním sousedce.Nebo někomu s rodiny.
Já se těším nádherné babičkovské radosti vnoučata přijdou a zas odejdou máme s manželem prostor pro svoje záliby.Sice už odrůstají , ale to je život možná nejmladší si taky pořídí během něklika let a zas budu na seznamu hlídacích babi.
Hezký den

Přečtěte si také

Horoskopy

Je až neuvěřitelné, jakou máte extra chuť do práce. Záříte jako sluníčko na nebi a nedokážete se svého…

Nejčtenější články

Doporučujeme