Mám vysoký cholesterol. CO MĚ ČEKÁ? | Zdroj: Profimedia.cz

Zdroj: Profimedia.cz

Mám vysoký cholesterol. CO MĚ ČEKÁ?

Cholesterol je na jednu stranu pro náš organismus nepostradatelný, na straně druhé vysoké hodnoty cholesterolu v krvi znamenají červenou kontrolku zvýšeného rizika kardiovaskulárních onemocnění a přidružených zdravotních komplikací. Proto se jeho hodnoty sledují.

Pokud zdravě jíme, přiměřeně se pohybujeme, nesedíme jako peciválové u počítačových monitorů, nekouříme a umíme se popasovat s nadměrným stresem, který na nás dotírá v mnoha oblastech našeho života, náš cholesterol se pravděpodobně pohybuje v přiměřených (zdravých) hodnotách. Tedy pokud jsme se nenarodili s vrozeným onemocněním zvaným familiární hypercholesterolemie, což s sebou nese geneticky dané vysoké hodnoty cholesterolu již od dětství. V tomto případě je nezbytné užívat léky po celý život a dodržovat doporučení daná lékařem, aby se nemoc udržela „na uzdě“.

Co my ostatní? Často ani netušíme, že nám hodnoty cholesterolu nenápadně rostou. Až se jednoho dne u lékaře dozvíme nemilou zprávu, že máme zvýšenou nebo v horším případě příliš vysokou hladinu „zlého“ cholesterolu (LDL), mnohdy také špatné hodnoty celého spektra lipidů. Co s tím? Je třeba si říci, že cholesterol stoupá pomalu, stejně tak pomalu klesá, takže nemá smysl dodržovat doporučení daná lékařem pouze krátkodobě nebo občas pro uspokojení svědomí. Je zapotřebí změnit celkový styl života. Myslet si, že pokud budeme pokračovat ve svém životě dosavadním stylem, nic se nestane, je poněkud mylné… Vysoký cholesterol podle všech dosavadních znalostí výrazně přispívá k výskytu kardiovaskulárních a cévních onemocnění, přičemž patří mezi hlavní příčiny našich předčasných úmrtí!

Nebezpečné pláty

Cholesterol je v dnešní době hodně diskutované téma. Co vlastně vysoké hodnoty cholesterolu pro daného člověka znamenají, jakým způsobem by měl změnit svůj život? „Od 60. let minulého století se ve velkých i menších studiích opakovaně potvrzoval negativní vztah mezi chorobami oběhového aparátu a hodnotou tuků v krvi. Díky rozvoji laboratorních a zobrazovacích metod bylo upřesněno, jakým způsobem dochází k ukládání určité skupiny tuků do aterosklerotického plátu, který je podkladem 95 procent ischemických postižení. Důležitá je tedy nejen hladina cholesterolu (celkového, jeho frakcí, triacylglycerolů) v krvi, ale také (ne)přítomnost aterosklerotických plátů v tepnách. Jsou-li pláty přítomné, hodnotí se jejich vzhled, velikost, odhaduje se riziko dalších komplikací (prasknutí plátu) a podle těchto zhodnocení se dále doporučuje léčba.

Vždy je třeba poučit pacienta o vhodné stravě a také o pohybu (aerobním, tedy spíše vytrvalostním, nikoli silovém), který je přínosný nejen pro zvýšení výkonnosti pacienta, ale i pro hodnoty tuků a cukru v krvi,“ říká přednostka Pracoviště preventivní kardiologie Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze prof. MUDr. Věra Adámková, CSc.

Nejde o virtuální čísla

Podle profesorky Adámkové musí být léčba poruch metabolismu tuků vždy komplexní. Záleží totiž na individuální míře rizika daného pacienta, nedá se paušalizovat, jaké hodnoty cholesterolu jsou již „špatné“ a jaké nikoli. Celkové posouzení a návrh léčby jsou vždy na ošetřujícím lékaři podle konkrétní situace.

Nicméně určitou orientaci podává Doporučení pro léčbu dyslipidemií v dospělosti, vypracované Českou společností pro aterosklerózu: celkový cholesterol do 5 mmol/l, nízkodenzitní cholesterol (LDL) do 3 mmol/l, vysokodenzitní cholesterol (HDL) u mužů nad 1,1 a u žen 1,3 mmol/l, hodnoty triglyceridů do 1,7 mmol/l. „Je třeba si uvědomit, že snížení hodnot nízkodenzitního cholesterolu je úzce spjato se snížením nemocnosti i úmrtnosti na srdečně-cévní onemocnění. Nejde tedy pouze o jakési virtuální číslo. V každém případě by preventivní vyšetření hodnot krevních tuků mělo proběhnout u mužů ve věku nad 40 let a u žen nad 50 let, v případě zvýšeného rizika samozřejmě dříve,“ upozorňuje lékařka.

Kdy a za jakých podmínek nám vysoký cholesterol život zkracuje? Jakou roli v procesu ukládání cholesterolu v cévách hraje zánět a proč se tam vlastně tvoří?

Dojde-li k ukládání tuků do aterosklerotického plátu, hrozí jeho protržení a tím také ucpání cévy a následné komplikace (infarkt myokardu, cévní mozková příhoda…). O manifestaci (projevech) komplikací aterosklerózy bylo napsáno mnohé. Proč jsou pláty nebezpečné a jak se vlastně nebezpečnými stávají, vysvětlují dvě teorie – lipidová (viz výše) a zánětlivá (v plátu probíhá zánětlivý proces a takový plát je náchylný k poškození). Obě mají své zastánce a odpůrce, obě mají své pro a proti. Jistě ani infekční teorie není stále dořešena, od 80. let 20. století probíhá velmi intenzivní výzkum (viry, bakterie, chlamydie…), ale jednoznačný závěr zatím nemáme. Nové možnosti léčby a význam „tradičních“ statinů?

Léčba poruch metabolismu musí být skutečně komplexní. Zahrnuje stravování, pohyb a také medikaci, v rámci níž máme k dispozici několik skupin léků, mezi které patří také zmíněné statiny.

Ty se v této indikaci staly hlavními léky od studie 4S, která prokázala, že lidé léčení statiny měli o 30 až 40 procent snížený výskyt všech komplikací, včetně infarktů myokardu, cévní mozkové příhody, ale také úmrtí. Zároveň však víme i o jejich vedlejších účincích (nejčastěji bolesti svalů) a při léčbě pacienti podstupují kontrolní testy.

Mimochodem, statiny mají také nehypolipidemický efekt, zajišťující určitou ochranu tepenné stěny. V každém případě je třeba tuto léčbu zahájit až po zvážení všech skutečností. Neléčíme laboratorní výsledky, ale pacienta… V současné době probíhají studie (některé již skončily) zkoumající možnosti podávání léků, které budou zasahovat přímo do proprotein konvertázy subtilisin/kexin typu 9. Snášenlivost těchto léků, podávaných v injekční formě, se jevila jako velmi dobrá a účinnost velmi příznivá.

Jak se vlastně vysokému cholesterolu můžeme „vyhnout“?

Těžká otázka. Lidé, kteří mají vhodné genetické vlohy, se k vysokému cholesterolu ani nedostanou, naopak ti, kdo mají nevhodnou kombinaci genů pro metabolismus tuků, se bez pomoci medikace neobejdou. Vždy je ale namístě racionální strava a aerobní fyzická aktivita.

Familiární hypercholesterolemie je nejčastější vrozenou poruchou metabolismu na světě. Jde o genetickou mutaci, která od narození způsobuje výrazné zvýšení hodnot cholesterolu v krvi. Podstatou je buď defekt LDL receptoru, nebo defekt apolipoproteinu B-100, eventuálně nyní velmi zkoumaná odchylka v enzymu nazývaném proprotein konvertáza subtilisin/kexin typu 9 (PCSK9).

Odborná spolupráce: prof. MUDr. Věra Adámková, CSc., Pracoviště preventivní kardiologie IKEM, www.ikem.cz

Článek vyšel v časopise Moje Zdraví

Doporučujeme

Články odjinud