Komentáře k článku zpět na článek

VVFVF 2. 10. 2018 | 17:21
Mata69 3. 3. 2014 | 10:14

Elynor: psala jsem takový hezký dlouhý příspěvek a on se mi smáznul.
Takže jen stručně....jasně, plány ti zhatí cokoli, v životě se stanou věci co ti obrátí život naruby během vteřiny. Z článku chápu, že je to čerstvá záležitost, tudíž jak jsem již uvedla - všechny strany potřebují čas to nějak vstřebat, ztrávit aby byli schopní jít dál.
Chtít po ženský, který manžel odešel s chlapem aby juchala, že si může žít svůj život a radovat se z toho, že se on našel a být šťastná je trošku utopie. Stejně tak kdyby jí zemřel, asi by jí n ějaký čas trvalo se s tou situací vyrovnat. A to od pocitů beznaděje, bezvýchodnosti a bezradnosti.
Stejně tak potřebují čas i děti, aby zjistily, že je to pořád jejich otec, že je miluje.
A asi potřebuje čas i ten otec, aby pochopil, že jeho rodina se s tím potřebuje nějak vyrovnat.
No a jestli existují, jedidně jim přát, aby to opravdu překonali a znovu našli k sobě cestu.

Elynor 2. 3. 2014 | 23:36

Mata69: chceš-li boha pobavit, řekni mu o svých plánech. Každý máme nějaké ty představy o životě, a ono to v reálu často dopadá úplně jinak. Paní se hroutí, že promarnila 25 let života. No, podle mého příliš snadno zahazuje všechno dobré, co se v těch 25 letech stalo, a babrá se v tom, jak jí bylo ublíženo. A tím promarní ten zbytek života. Mě by to nebavilo. Netvrdím, že má být šťastná, nebo že je to snadné se s tím vyrovnat, ale tím, že bude okázale chudinka, a že na just nebude komunikovat a bude strašlivě uražená, a přenášet to na děti, tím prospěje čemu? Sobě ani dětem určitě ne, a jako pomsta je to taky slabé. Ten chlap to taky neměl jednoduché.

Mata69 2. 3. 2014 | 17:27

A jestli si někdo myslí, že v padesáti se z takového šoku ženská jen tak otřepe a vydá se hledat nového životního partnera, tak se proberte....tak uplně lehké to není.

Mata69 2. 3. 2014 | 17:25

Elynor: ale já se na to snažím podívat se ze strany té paní a těch dětí. No jistě, že to neudělal naschvál, že si to nevybral...o tom není žádná pochybnost. Jen si představ svoje nadšení z toho, když zjistíš, že je tvůj otec gay. Prostě potřebuješ nějaký čas to vstřebat, vyrovnat se s tím, i když můžeš mít ke gayům postoj sebevíce tolerantní. Je to pořád ten stejný otec, ale není zcela takový, za jakého ho celý život považovali.
Zcela jistě že na sexu celý svět nestojí, ale že by to paní zpočátku nějak extra vyhovovalo to asi taky ne, jak to tak zní. Jen se s tím prostě smířila. A i když na sexu svět nestojí, je to součást manželského života a když pak zjistíš, že to byla z jeho strany přetvářka a nucení se do něčeho co mu přirozené nebylo, tak z toho asi taky není lehko.
Já tu nestraním ani tomu manželovi, ani té rodině...jen si prostě představuji, že je to pro všechny hodně ale opravdu hodně složitá životní situace, se kterou se musí nějak poprat. A vyčítat paní, že neměla svůj život a teď je vyřízená mi přijde trochu nefér. Možná se těšila na život už bez dětí, jak si s manželem budou moci dopřát co dříve ne a najednou je všechno jinak. Manžel si toho bude užívat s jiným chlapem. Jistě, bude spokojený, konečně, nebude se muset přetvařovat a nejspíš šťastně prožije svůj nově nabytý život. Paní ho bude muset hledat. Ten svůj nový život, její náhle skončil a nebude pokračovat jak doufala. Nejspíš.
Prostě jsem daleka odsuzovat kohokoli z tohoto příběhu, není to lehká situace. Pro nikoho z nich.

j66 2. 3. 2014 | 16:10

Já myslím, že paní se změnil celý svět ne že se nic nestalo. A s tím sexem se asi prostě přizpůsobila, chtěla zachovat manželství. Já byla manželovi 10 let věrná bez sexu. A hodně mi to chybělo. Tehdy pro mě byla myšlenka na nevěru nepředstavitelná a neměla jsem na ni ani čas v tom zápřahu, práce, domácnost děti, druhá práce.

Elynor 2. 3. 2014 | 15:22

Mata69: copak na sexu stojí svět? Není to někdo jiný, je to pořád ten stejný chlap, jako těch 25 let předtím. Paní sama píše, že tomu sexu nikdy moc nedali, takže zas tak světoborně by jí to chybět nemuselo, a jinak se nezměnilo nic. Pán se nestal zločincem a lumpem. No a s těmi dětmi - totálně v pohodě asi ne, ale zas aby s ním odmítaly komunikovat? To je zase druhý extrém. Není prašivej, a nakažlivé to taky není, a kdyby děti od malička věděly, že lidi jsou různí, a ne vždy se s tím dá něco dělat... Kdyby jim otce skolila mrtvice, a on zůstal ochrnutý, na vozíku, a třeba by vůbec nemohl mluvit, a bylo ho nutno krmit, umývat a přebalovat, taky by ho zavrhly, protože už to není ten stejný otec jako 25 let předtím? Znova opakuju, on si to nevybral, být gay. Neudělal jim to na truc. Půl života se snažil přizpůsobit té "normální" většině, a že to nešlo donekonečna, to se ani nedivím.

Mata69 2. 3. 2014 | 15:12

A jen tak na vysvětlenou, s chlapama s opačnou orientací potíž nemám, mám mezi přáteli jeden pár takových mužů, jsou to fajn kluci. Jen je to jiné a to si fakt myslím, když se vás to dotkne u lidí nejbližších...

Mata69 2. 3. 2014 | 15:10

No nevim děvčata....ono se to mluví o toleranci a svém životě a tak dále. Ale když po 25ti letech života asi dost spokojeného zjistíte, že ten člověk vám nejbližší je vlastně uplně někdo jiný, asi se opravdu trošku hroutí jistoty a to, na čem život stál. Popřát muži hodně štěstí, se vztyčenou hlavou si říci "no a co, život jde dál" asi není v tu chvíli uplně snadné.
Pravda je, že s tímhle bojovat nemůže...s případnou milenkou ano, ale pokud je v tom milenec, jiná orientace, nemá šanci. Holt to asi bude chtít chvíli času to pobrat a nějak se zařídit po svém. Jestli budou moci nadále zůstat přátelé, to asi také ukáže teprve čas.
No a ano, mohly by být děti tolerantní...ale zkuste si představit, že vám váš otec, táta, který si s vámi v dětství hrál, oznámí, že je gay a jde žít s jiným mužem. Je sice dál vaším otcem, ale trošku to taky rozhodí pohled na otce. To mi neříkejte jak byste s tím byly totálně v pohodě.

Elynor 2. 3. 2014 | 10:40

On to přece neudělal naschvál, nebo aby ji nějak urazil. Naopak se 25 let snažil být dobrý manžel a otec. Popíral svoji přirozenost, pravděpodobně tušil, co by nastalo, kdyby to řekl dříve. Teď už jsou zřejmě děti dospělé a rodina ho tolik nepotřebuje, tak si mohl dovolit konečně začít žít, jak je pro něj lepší. Paní se sesypala nejspíš proto, že sama nemá svůj vlastní život, ale to by se jí stalo, i kdyby jí byl nevěrný se ženou, nebo kdyby ho například přejel autobus. Prostě je na čase, aby ona začala taky žít podle svého, a ne podle toho, co se patří, a co by tomu řekli lidi. Překvapuje mě netolerance dětí, asi to odkoukaly od maminky. Možná od ní slýchaly nějaké věty o teplouších a podobně, kdo ví.

j66 1. 3. 2014 | 17:05

Paní z článku má plné právo cítit se podvedená.Vždyť ji zradil nejbližší člověk !!!
Ona plnila všechno od ní manžel chtěl. Dítě měla až když chtěl on, přestěhovala se kdy a kam chtěl on. Určitě měla mnohem menší plat a tedy bude mít malý důchod, a jiné existenční potíže. A vy jí tady ještě radíte, že má přát manželovi štěstí.

Heligon 1. 3. 2014 | 16:17
Yasmin.Hayatt 1. 3. 2014 | 14:54

Heligon: šmejd by byl, kdyby celá ta léta běhal za jinejma ženskejma, když má babu doma a dělal děti bokem, když má dvě doma. přiznat si, že je něco jinak a v případě chlapa zvlášť, to trvá opravdu hodně dlouho a nejde s tím pak nic udělat. u nevěrníka by to snad vyřešilo pár facek a poradna, ale tady je veškerá taková snaha marná. i kdyby paní pro její krásu a šarm padali davy mužů k nohám, její manžel to nebude. pro toho je přitažlivost úplně jinde, na jiné adrese. a tak, jako začíná znova on, může začít znova i ona.

Heligon 1. 3. 2014 | 10:55

vy jste všechny tak chápavé :) ........ je to šmejd, kterej myslel po celá léta jen na sebe - a ji obětoval. Tak to je . Díky bohu má alespoň zdravé krásné děti....ale po zbytek života bude žít s pocitem marnosti.

ChvilkaProŽenu.eu 1. 3. 2014 | 01:00

I toto se v životě stává. Na jednu stranu je to velká bolest pro tu ženu a děti, ale jak bylo napsáno výše, měla by mu odpustit jak ona tak i ty děti, vždyť nemáme nikomu bránit ve štěstí. A sebrat se a žít dál. Vždyť pro toho muže to bylo dlouholeté trápení - určitě nevěděl jak to má říct své ženě, aby jí neublížil ještě víc. Jediné řešení je s tím se smířit a pochopit to, mít v něm dobrého kamaráda, a čekat na někoho jiného.

Dmitra 28. 2. 2014 | 19:36

Vždy keď niekto vo vzťahu klame (nevera, dlhy,..) je ten druhý vnímaný ako obeť. Okrem jediného prípadu, ak ten druhý je homosexuál. Vtedy je obeť on/ona.
Jej manžel klamal 25 rokov. To nie je o tom, či je, alebo nie je gay, ale o tom, že ju tak dlho klamal. Ona má právo na bolesť, hnev, má právo ho nenávidieť, ako ktorákoľvek iná žena, ktorú po tak dlhom čase opustí muž, ktorého milovala a s ktorým, ako iste verila, vybudovala život aj preto, aby ho spolu dotiahli do konca.
Ona ale nemá právo na útechu, ona má byť predsa šťastná, že jej muž sa konečne našiel. Povedali by ste také niečo žene, ktorú opustil chlap a nechal ju s 2 deťmi kvôli nejakej mladšej? Povedali by ste jej, že má byť šťastná, že on je šťastný s inou? Ťažko.

Yasmin.Hayatt 28. 2. 2014 | 13:49

Z paní mluví zklamání a uražená ješitnost. Kdyby manžela milovala, pochopila by, odpustila by a přála mu to konečně nabyté plnohodnotné JÁ. Pro ní taky život nekončí a děti by si měly uvědomit, že je táta miluje ať je jakýkoliv a že kdyby to bylo obráceně, jako rodič by je taky nezavrhnul. Tyhle srdceryvné ciráty fakt miluji. S tím, že je manžel gay neudělá nic. Kdyby jí opustil pro jinou, stálo by za to, zamyslet se nad sebou, ale takto ???

Ivy1 28. 2. 2014 | 13:22

Truda: plně s vámi souhlasím, 25 let spokojeného života (jak autorka psala) a promarněných ? Co by sakra chtěla ? Vždy´tř má to o čem jiní by mohli snít, a měli by manželovi odpustit, i ona i děti, to prostě není zahnutí, to je věc dána a s tím manžel nic nemůže dělat, naopak by měla být šťastná za něj, že měl odvahu a šel za svou orientací.... že se navzájem netrápili dál

Kathreen 28. 2. 2014 | 02:53

V minulé době nylo takových manželství asi dost. Dnes se to řeší jinak, však vidíme, kolik se najednou vyrojilo gayů a lesbiček. Nic se s tím údajně nedá dělat, nevím.
Taky mě zarazilo to - promarněných 25 let - promarněných možná co se týká sexu. Jinak paní měla výborného kamaráda manžela, což každá taky říct nemůže a "promarní" tak celý život. Dnes je i hodně rozvodů, doba zkrátka pokročila a lidé jsou méně tolerantní, než bývali.
Paní, budete mít padesát a stojí za to, si nějakého přítele najít. Života máte stále před sebou dost.

Truda 28. 2. 2014 | 01:09

Zarazila mě věta - promarněných 25 let. Promarněných? Máte dvě zdravé děti, celé roky jste byli s manželem, jak píšete, skvělí kamarádi. Přiznaná homosexualita je sice pecka mezi oči, ale ty děti a prožitý společný čas vám už nikdo nevezme. To už jste prožila, zkonzumovala, těch 25 let jste v oblasti rodinného života neměla hlad..........Teď už manžel nebude, je nutno si život naplnit něčím jiným. Možná někým jiným - ae i bez partnera lze žít bohatý a spokojený život. Hlavní je - vydržet sama se sebou, naučít se žít sama a nebrečet, že mě ten bídák opustil. Tomu bídákovi z toho taky není dobře, ale přírodě neporučíš.............. Vidím to sama u sebe - skoro třicet let mám úžasného kamaráda, báječného ve všech parametrech - kromě erotické přitažlivosti. Z fleku bych si ho vzala, ale na sex to není, prostě není můj typ, chemie nefunguje a nechci trápit jeho i sebe tím, že bychom oba měli někoho na sex bokem. Tak mi zbývá jen čekat na stáří, kdy už to o sexu fakt nebude..........Váš muž konečně objevil sex podle svého gusta. Přejte mu to, poděkujte mu za roky, které byly hezké, a snažte se být dětem dál dvojicí rodičů bez vzájemné nevraživosti............ Neutápějte se v sebelítosti, životní rány prostě občas přicházejí na každého, jen forma se mění.

Přečtěte si také

Horoskopy

Už delší dobu prahnete po lepší pracovní pozici a samozřejmě také po zvýšení platu, ale zatím se vám to…

Nejčtenější články

Doporučujeme