Ja si myslim, ze uplne nejdulezitejsi ve vasem pripade je, ze se vam narodilo dite, ktere je zdrave a neni postizene.A ze vas manzel prijal vasi dceru za vlastni.Kdyby jste vaseho manzela nepotkala vcas, tak by bylo vase dite bez otce ?.takze pri vsi smule jste mela jeste hodne stesti, ze to takhle dopadlo.
Me doporuceni, napsat to sem, bylo uplne zbytecne. At se jde vyzpovidat do kostela, mozna tam dostane rozhreseni. A je fakt, ze nekdy v budoucnu to muze byt pro jeji dceru hodne velky problem.
Nyni je na nejake vysvetlovani pozde.Priznani by akorat rozdmychalo hnev a pochyby od tri osob - predevsim dcery, manzela a bratrance. Nic by se nevyresilo, akorat byste ranila tri blizke lidi. Hlavne, ze dcera je zdrava a vyrostla v klidne rodine. Tajemstvi si radeji vemte do hrobu.Nejsem si uplne jista, ale snad existuje zakon, ze se bratranec se setrenici mohou vzit tudiz i zalozit rodinu, ikdyz se to nedoporucuje. :-!
Mají čtyři psi? Proboha to autorka neovládá jazyk?
Marie by měla být ráda, že to je, jaké to je. Jsou situace, ve kterých je nejlépe se nehrabat a záležitostí, které je nejlépe nechat spát. A se kterými se musíme popasovat sami. Neboť jsme si je taky z velké míry sami způsobili.
Tak určitě to, že je to bratranec není to hlavní. Nejdůležitější je, že člověk, co sám ne z vlastního rozhodnutí nemá děti a třeba by je moc chtěl se nedozvěděl, že dceru má. Teď už je to jedno, dvacetiletá dcera už je dospělá a nejsem si jistá jakýmkoli přínosem to teď prozradit. Ale třeba existuje, nevím...
Docela koukám, kolik lidí si myslí, že mít dítě s bratrancem je nechutné. Když pominu, že samo slovo nechutné je v této souvislosti dost divné, tak se ptám, proč? Jen proto, že je to bratranec? Co to mění na jeho vlastnostech, povaze, předpokladech být dobrým otcem? Podle mého názoru je "nechutné" mít dítě s mužem, který se nestará, manželku ponižuje, ubližuje jí, peníze domů nenosí, naopak je propije či prohraje nebo jinak prošustruje, doma nepřeloží stéblo křížem, ženu i děti čas od času seřeže, a vůbec se projevuje hůř než neandrtálec. To je vskutku nechutné. A přitom si ty ženy s takovým mužem zhusta pořídí víc než jedno dítě... ale bratranec, šmarjá, to ne, to je fuj, to musíme odsoudit. :hm
@Elynor: Nevidím to tak jednoznačně. Sama jsem jednou málem ulítla s bratránkem, tedy z bratrancem až z druhého "kolene"), sestřenice byly naše matky. Na poslední chvíli jsme se oba nějak zarazili (oba svobodní, nevím jak on, ale já tehdy nezadaná) a zůstalo jen u uvítacího polibku (s motýlky v břiše a značným zrudnutím 🙂 ). Opravdu záleží na okolnostech : s bratránkem jsme se tehdy viděli po mnohaleté pauze, ale jako děti jsme spolu trávili mnohokrát celé prázdniny, dělal mně (asi o 6 nebo 7 let) staršího bráchu. Takže pocitově to byl prostě brácha a pocitově by to bylo, neřekla bych nechutné, ale incest.
@mambule : Řekla bych, že valnou část historie lidstva se to vůbec neřešilo. Necestovalo se, lidi se ženili a vdávali v rámci poměrně malých komunit, takže po nějakém čase byli prakticky všichni ve vsi "sestřenice a bratranci". Neřešilo se, s kým kdo vyrůstal a jak moc se kamarádili. Kolikrát se brali příbuzní proto, aby majetek zůstal v rodině. Naopak to, že se dobře znali od dětství, může být výhoda, aspoň vědí, do čeho jdou, co můžou od toho druhého očekávat. Tuzemský zákon říká jednoznačně, že to incest není. Když se ti dva z článku spolu vyspali, asi jim to taky pocitově nepřišlo nechutné. Vyzkoušené to osobně nemám, protože nemám žádné bratrance ]:-D ale mám prostě ten dojem, že jsou horší věci na světě, než to, že je někdo bratranec.
@Elynor: Tady přece nejde o to, jestli úlet s bratrancem byl něco zakázaného (určitě ne) anebo nechutného (jak jsem psala dřív, výrazem nechutnost bych to nenazvala). Ale prostě ten pocit, že paní udělala něco, co "se nedělá" - zejména proto, že vznikla dcera. (Jinak by na tu příhodu možná úplně zapomněla, ale takto ji má denně před očima). Striktně vzato ani jednorázová dobře utajená nevěra není nic špatného (co oči nevidí, srdce nebolí) (něco jiného je dlouhodobý paralelní vztah - zhouba vztahu původního). A zakázané to taky není. Přesto se tím člověk obvykle moc nechlubí, pokud má mozek v hlavě (to skrze ono utajení) a dobrý/špatný pocit... asi jak kdy. Anebo si vezměte třeba dloubání v nose a pojídání získaného produktu: zakázané to není, je to dokonce zdravé pro posílení imunity, a přesto jsem nikdy nečetla ani neslyšela, že by to na sebe někdo práskl. Kdyby se Vás někdo zeptal, jestli baštíte holuby, tak to zaručeně popřete 😀 Zkrátka některé věci "se nedělají" (jakože 😉), přestože nikomu a ničemu neškodí 🙂
@mambule : Taky se o tom nemluví a paní by měla mlčet jako celých 20 let předtím. Nevidím jiný důvod, než že by si o tom popovídala, nikomu by to neprospělo, bratránek by se mohl začít chovat iracionálně, manžela by to nepotěšilo, dceru taky ne a širší rodina by měla jen důvod k drbům a ona by z toho vyšla jako ta špatná.
@mambule : :-D Kdyby se mě někdo ptal, zda baštím holuby, nastaly by dvě možnosti. Buď bych nepochopila, o jaké holuby jde, a bezelstně přiznala, že ano, protože pečená holoubata jsem jedla několikrát, nebylo to špatné, ale je to piplačka se s tím škubat a kuchat. Nebo bych možná bystře pochopila, že nejde o pečínku, a pak bych se patrně dotyčného otázala, jestli ten úraz hlavy, co se mu bezpochyby přihodil, když klade takové otázky, byl hodně bolestivý a vyjádřila naději, že následky nebudou trvalé. ]:-D Nicméně tento příměr mě hodně pobavil, porovnávat sex s bratrancem se suchým z nosu, to chce dost fantazie, mě by to nenapadlo. Škoda, že tu není smajlík "palec nahoru". Problém z článku se tím dostal na úplně novou úroveň.
@mambule : Oprava: S S S bratrancem a nějaký překlep by se taky našel 🙂
@Elynor: Myslím, že to tak vidí lidé z rodin, kde děti vyrůstaly s bratranci a sestřenicemi v tak těsném kontaktu, že byly pomalu jako sourozenci. Tam, kde se vidí jednou za pár let to zas působí jinak.
Mlčela bych jako hrob.
Mít dítě s bratrancem není nic proti ničemu. Bratranci a sestřenice mohou uzavírat manželství a mít spolu děti. Není to žádná ostuda, ani incest, ani nic. Celkem nechápu, proč by měl někdo něco namítat. Snad možná v nějaké bigotní věřící rodině, nevím. Každopádně je jaksi pozdě to řešit teď, dcera je dospělá, všichni mají svoje životy, které by se tímhle "odhalením" nijak nevylepšily. Naopak by se mohly leda pokazit. Ptám se, co by se tím získalo, kdyby to Marie řekla. Kde je ten benefit, že by se to dozvěděli. Já žádný nevidím. Je to stejné jako s nevěrou - zatloukat, zatloukat, zatloukat. Když se člověk "přizná", jen tím přehodí svoje problémy na druhé, všem okolo zkomplikuje život, na podstatě věci to nic nezmění, po dvaceti letech už vůbec ne, a všichni budou děsně nadšení, že jim to Marie povídá, že. A kdyby takové sdělení někdo řekl mně, tak bych nechápala, co jako čeká - no tak má dítě s bratrancem, a co s tím já mám dělat? Mám gratulovat nebo co? Po dvaceti letech by měla Marie být zticha, zaměřit své zájmy někam jinam, třeba pěstovat kaktusy, a nevrtat do věcí, které fungují, není potřeba něco měnit, nic řešit, všichni jsou spokojeni.
Dcera se může dozvědět, že Váš manžel není její biologický otec. Stačí například, aby uvažovala o založení rodiny s mužem, který bude mít diagnostikované nějaké genetické riziko - a už se mohou rozjet genetické testy jejích žijících předků (aby se vyloučilo alespoň riziko z její strany). Nebo nutnost transplantace orgánu - nejprve se hledá možnost v rámci rodiny. Obecně z těchto zdravotních důvodů by měly mít děti pořádek "v papírech". No, často tomu tak není 🙂 Co se týče bratrance , vzhledem k němu by bylo bývalo férové ho se situací seznámit už tehdy, když jste otěhotněla. Teď už to asi nemá smysl. Vašemu manželovi může být myslím celkem fuk, jestli je otcem dcery Váš bratranec nebo náhodný kolemjdoucí, a všem ostatním je po tom už úplné houby. Takže řešila bych problém, zda to říct nebo neříct dceři.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.