MARIE (57): Můj partner je hospodyňka, před návštěvami se cítím trapně

Ja mam neco podobneho-muj manzel sice neuklizi, to delam ja ale jednoho dne prisel domu s nakupem a zacal varit-(ato jsem pritom varila mnoho let ja) a uz neprestal! Ze zacatku jsem z toho byla v soku , ale ted uz jsem si zvykla a je mi to jedno! Kdyz manzel rekne-2udelala by si zitra cocku"? tak ja reknu-"ano,samozrejme"-spis je problem v tom ,ze spisku prerovnal tak,ze tam nemohu nic najit a o lednicce ani nemluvim,je plna papirovych sacku se zeleninou,kolikrat i nekolik desitek a kdyz treba si chci uvarit bramboru tak musim vsechny ty sacky otevrit a bramboru najit....! Berme to s humorem... :-) :D

Ono snad ani nejde o to, že muž je pořádkumilovný. Jde asi o způsob, jakým to prezentuje před lidmi / uklízet v průběhu návštěvy místo popovídání s fajn lidmi prostě není normální/ a taky o to, že ženě leze na nervy tou svojí uminutostí /představte si sobotní odpoledne, letní vedro, žena by šla k bazénu, k vodě,uvítala by tam společnost, jenže muž řekne, ani nápad, já chci vycídit hrnce, sehnal jsem bezva čistidlo/. On je úklid a úklid. Jsem zajedno s Elynor, neb uklízím, kdy chci a nemám pocit, že sousedky mají na vánoční svátky okna čistější, protože mě to nezajímá. Já je myla v listopadu a budu je mýt, až uznám, že to je potřeba a ne, že se to má vzhledem ke kalendáři. Pokud má zmíněný pán jediným koníčkem úklid, ráda standardně smýšlejících lidí by takový model soužití zřejmě neustála...

Možná je taky problém v tom, že Marie opravdu neví, co s volným časem. Nemá žádné záliby a koníčky, nic ji nebaví, a chce jen to sezení na gauči a televizi, což sice může dělat i sama, ale to zase nechce, chce, aby ten chlap seděl vedle ní. Snad kdyby si našla něco na vyplnění volného času, když teda nemusí vařit a uklízet, tak může dělat všechno to, na co neměla s bývalým manželem čas, protože tehdy vařit a uklízet musela. Vždyť je tolik různých činností, volnočasových aktivit, tolik možností, kam může chodit, co dělat, nepíše, že by nebyla zdravá, takže v podstatě nemá žádné omezení, probůh, co by za to jiné ženy daly, mít fůru času jen pro sebe.

Na místě paní Marie bych se pokusila zjistit, zda u partnera nejde o nějakou lehčí formu obsedantně kompulzivní poruchy, zejména pokud se jeho posedlost úklidem stupňuje. Ale je-li tam kombinace s oblibou vaření, tak pán fakt bude spíš jen hospodyňka nebo prostě neposeda, hyperaktivní člověk, který neumí odpočívat pasivně, v klidu a musí pořád něco dělat (taky jsem ten typ). Jak z toho ven? Ať pán doma uklízí a vaří, když ho to baví - popadla bych psa a chodila s ním na vycházky. A spokojení budou všichni - pes nejvíc 🙂

Mě Marie pobavila, že se bojí, "aby se z toho nestala posedlost" :-D. Mirek už dávno očividně posedlý pořádkem je, viz jeho pracovní stůl. Nastěhovala si pedanta s obsesí a teď se diví. Jaký byl, takový je. Buď to bude nadále tolerovat, nebo jí poleze víc a víc na nervy a skončí. Ale vysvětlovat mu, že nemůže uklízet před návštěvou nemá smysl. Kdo ví, jak by to zvládal.

Taky doma vařím a ulkízím, ale že by to mojí krásné ženě vadilo? Naopak. Ještě támhle máš čmouhu Martínku, řekne. No a já běžím a hned to přeleštím.

K článku - tady bych se ptala, čí je ten dům. Jestliže je dům toho Mirka, tak on je doma, uklízí tedy ve svém, a Marie mu do toho nemůže mluvit. Ovšem podle toho, co je v článku, se zdá, že ten dům by spíš mohl být Marie. Nepíše se to přímo, ale jsou tam náznaky, že se Mirek nastěhoval k ní. V takovém případě je to složitější, protože Marie sice může prosazovat svoje požadavky, ale pak skutečně riskuje, že se ten chlap zase odstěhuje. Minimálně by ho mohla požádat, ať neuklízí v době, kdy jsou v domě návštěvy, že to může všechno vypucovat potom, až odejdou, to je ostatně i nezdvořilé, poklízet před návštěvou. Pokud to není nevítaná návštěva, které se chce rychle zbavit, a proto to dělá, aby návštěva rychle vypadla. ]:-D To z článku nevyplývá. Další věc je, že když je v domě pes ( opět otázka, čí je to pes), tak je pořád co uklízet, vždycky jsou někde "ťapky" a hlavně chlupy, a oslintané věci a tak podobně. Jestli je pes Marie, tak ona je na to zvyklá, ale Mirek ne, a tak holt uklízí, protože mu to vadí. Jestli je pes Mirka, tak on po něm uklízí, aby mu Marie neřekla, že jeho pes jí dělá v jejím domě čurbes. Zas nevíme, jak to vlastně je. Další otázka je, jaký jiný program se nabízí - sezení na gauči a civění na televizi, to je hodně slabé, to by mě taky nebavilo a šla bych aspoň uklízet, nebo cokoli jiného. Obecně bych řekla, že Marie řeší hlouposti. Jestli o Mirka stojí, a má ho skutečně ráda, tak tohle je detail, a jestli něco zničí vztah, tak spíš to, že někdo prudí kvůli nepodstatným věcem, než to, že je někdo přehnaně čistotný.

K anketě - dnes bych si to nepřála, aby mi manžel pomáhal. Ostatně je to blbě položená otázka, jaké "pomáhání", domácnost je obou manželů, a tedy dělá každý, co je aktuálně potřeba, aspoň podle mého názoru. Vyrostla jsem v domácnosti, kde rodiče pracovali oba v třísměnném provozu, takže jakékoli domácí práce a vaření dělal ten rodič, který zrovna byl doma. Pokládala jsem za normální, že můj otec podle potřeby vařil, pral i uklízel, stejně jako moje matka. Naopak můj manžel pocházel z domácnosti, kde všechny domácí práce i vaření dělala výhradně jeho matka, zatímco otec měl na starosti auto + garáž, chatu, zahradu, opravy a údržbu všeho, vydělávání peněz a takové drobnosti. Trochu se nám ty zažité modely neshodovaly, a nějakou dobu trvalo, než jsme si to vyjasnili a našli si vlastní způsob, jak fungovat a co kdo dělá. Nemůžu si stěžovat, byla jsem vdaná 20 let, a spory o domácí práce mezi námi nebyly. Teď jsem dalších dvacet let rozvedená, žiju sama, tudíž všechno dělám taky sama, a představa, že bych měla bydlet s někým dalším, kdo by byl trvale přítomen v domácnosti a něco tam dělal, je poněkud děsivá. Děkuju, nechci. Zvykla jsem si na svobodu, nepořádek si doma dělám sama, sama si ho i uklidím, když se mi nechce, tak ne, poslední, co potřebuju, je, aby se tu motal někdo další. Takže ne, nechci, aby mi někdo "pomáhal" :-)