MARKÉTA (39): Žádost o ruku ve výtahu nepůsobila romanticky, ale kývla jsem

21. 7. 2020
MARKÉTA (39): Žádost o ruku ve výtahu nepůsobila romanticky, ale kývla jsem
Každá dívka někdy sní o tom, jak ji jednou muž jejího srdce požádá o ruku. Pravděpodobně si to představuje jako velmi romantickou situaci na nějakém kouzelném místě. Markétu její partner požádal ve výtahu – tedy v okamžiku, který měl do romantiky hodně daleko. I tak to byl pro ni silný moment, na který s manželem dodnes vzpomínají.

Na můj svátek, který mám 13. července (Markéta), jsme s partnerem vyrazili na večeři a na skleničku. Ještěže to nebyl pátek třináctého. Já totiž docela na pověry věřím, a tak bych možná byla i schopná říct ne ve strachu, že by se nám kvůli špatnému datu nemusela svatba vydařit.

Pamatuji si, že byl krásný teplý letní večer, a tak jsme si užívali posezení a vzájemnou společnost venku. Seděli jsme poměrně dlouho až do úplné tmy a jen tak si povídali a popíjeli. Z muže jsem ale cítila nějaký zvláštní neklid, možná mírnou nervozitu. Dnes už vím proč.

Najednou chtěl rychle odejít, ani jsme nestačili dopít víno, což nebývá zvykem. Chvátali jsme se zaplacením a odchodem, to jsem ještě netušila a hlavně nechápala, proč tak rychle. Vlastně to zpětně nechápu doteď, ale dnes už je to jedno.

Když jsme došli k našemu domu, Tomáš si ještě musel odskočit pro něco do auta, a tak jsem čekala. Byla jsem z něho sama celá nervózní. Připadalo mi, že se necítí dobře, byl roztěkaný, celý bílý a vypadal, že ho něco trápí. Začala jsem mít strach ze špatných zpráv.

Jakmile se konečně vrátil od auta, vyrazili jsme společně domů a v přízemí nastoupili do výtahu. Dveře od výtahu se zavřely a Tomáš zničehonic poklekl. Nejdřív jsem se lekla, zda mu není špatně. Ale nebylo.

Řekl tu nejkrásnější větu: „Vezmeš si mě?“ Já v tu chvíli zalapala po dechu a nevěřila jsem vlastním uším a vlastně ani očím, že se to stalo právě tady. Když jsem se trochu probrala ze šoku a úžasu, řekla jsem samozřejmě „ano“.

Dnes už tedy můj manžel si dělal legraci, že z výtahu přece nemám kam utéct, to prý byl důvod požádat mě o ruku právě tam. Smáli jsme se tomu oba. Samozřejmě jsem byla plná emocí a vášně a s polibkem jsem se mu vrhla kolem krku.

Nevím, jak dlouho bychom v tom výtahu stáli a kam až by oboustranná radost vedla, kdyby někdo v nižším patře nezačal zoufale mlátit do zábradlí, aby nám dal najevo, že výtah potřebují použít i jiní obyvatelé domu. S tichým smíchem jsme kabinku opustili a šli se jeden druhému věnovat do soukromí našeho bytu.

Ráno jsem se probudila a chvilku si myslela, že se mi vše zdálo, musela jsem se ujistit, že ne. Stačilo ale podívat se na ruku, kde se krásně vyjímal prstýnek. V ranním slunci se blyštěl tak, až mě to oslepovalo, a já se cítila nejšťastnější na světě.

Měl to krásně vymyšlené, žádost o ruku ve výtahu by mě snad nikdy nenapadla. Od svatby uběhlo pár let a naše rodina se rozrostla o dva krásné syny. Dnes už sice nebydlíme v domě s výtahem, postavili jsme si rodinný domek, ale jakmile mám možnost výtahem jet, tato vzpomínka vyskočí zas a znova, jako by žádost o ruku proběhla teprve včera.

Možná to někomu nepřijde dostatečně romantické, já bych však neměnila a připadám si nejšťastnější na světě. Občas se ale i tak ráno musím ujistit, zda se mi vše nezdá a nejsem třeba v pohádce.

Témata článku:   

Komentáře Zobrazit celou diskuzi

Přečtěte si také

Horoskopy

Milí Blíženci, konečně jste se zbavili krátkodobé známosti, která ve vás zanechala nemilé vzpomínky, a potkali novou! Jen si dejte pozor, ať na to nejdete moc rychle. Všechno berte s…

Nejčtenější články

Doporučujeme