Ideální partie, dalo by se o sedmatřicetiletém Martinovi ze středních Čech s klidem prohlásit. Je pracovitý, šikovný, zajištěný, normální chlap. Je ale stále sám a na tu pravou ne a ne narazit. Tohle je Martinův příběh.
„Tři roky do čtyřicítky. Myslel jsem, že touhle dobou už budu mít manželku, rodinu, zázemí, fajn práci, která mě bude bavit. Poslední dvě vyjmenované mi vycházejí, ale co se týká partnerských vztahů, na tomhle poli se mi nějak zvlášť nedaří,“ začíná své vyprávění Martin, který pracuje jako lesní dělník, přičemž má na starosti ovládání těch nejtěžších strojů.
Jelikož si v lese přijde na slušný výdělek, podařilo se mu postavit svépomocí dům na okraji vesnice, kde žije se svým labradorem. Ve volném čase, když počasí dovolí, prý rád vyráží na výlety na motorce a chystá se udělat si kapitánské zkoušky, jelikož jeho velkou vášní jsou všechna možná plavidla.
„Mám spoustu koníčků, jako je cestování, sport, čtení, hudba. Mám rád život a užívám si ho. Ale něco, respektive někdo, mi chybí. Někdo, s kým bych mohl sdílet své radosti i starosti. Žena, která by mě milovala a já bych miloval ji. Někdo, kdo by byl mým nejlepším přítelem i milenkou,“ říká Martin.
„Nemůžu najít partnerku. Ne, že bych to nezkoušel. Chodil jsem na rande, seznamoval se přes internet, navštěvoval různé akce. Ale nikdy jsem nenašel tu pravou, vždycky to na něčem ztroskotalo. Buď jsme si nebyli sympatičtí, nebo jsme měli rozdílné zájmy, nebo jsme chtěli různé věci od života. Někdy jsem si myslel, že jsem našel tu správnou, ale pak se ukázalo, že to byla jen iluze. Byl jsem zklamán, zraněn, znechucen. Nevím, co dělám špatně. Možná jsem příliš náročný, možná jsem příliš uzavřený. Možná jsem prostě smolař. Možná jsem osudově odsouzen k samotě,“ pokračuje Martin s tím, že se ale nevzdává, protože nechce zůstat starým mládencem. Bojí se ale, že si na samotu tak zvykne, že pro něho bude čím dál těžší se přizpůsobit.
„Stále doufám, že jednoho dne potkám tu jedinou, která bude mou spřízněnou duší. Která bude chtít se mnou být, ale ne kvůli tomu, co mám, ale kvůli tomu, kdo jsem. Která bude mít stejné sny a cíle jako já. Která bude mít stejný smysl pro humor a stejnou chuť do života jako já. Která bude mít stejnou lásku k sobě i k druhým jako já. Nevím, kde ji najdu. Nevím, kdy ji najdu. Nevím, jestli ji vůbec najdu. Ale vím, že ji hledám. A budu hledat, dokud neuspěju. Nebo dokud nezemřu,“ doplňuje Martin svůj příběh, který ještě není u konce. Příběh, který čeká na své šťastné zakončení.