Kdyby Martině někdo před lety řekl, kdo se stane její životní láskou a co všechno dokáže odpustit, asi by mu nevěřila.
S Jonášem jsme byli sousedé od dětství. Chodili jsme spolu do školky, školy i na tenisové tréninky. „Je to nafoukaná nána,“ pomlouval mě u kamarádů a ani já si o něm nemyslela nic dobrého. Po vysoké škole jsem odjela do Anglie a Jonáš do Ameriky, takže jsme neměli šanci se potkat. Pak se ale stalo něco, co bych nikdy nečekala…
Setkali jsme se krátce poté, co jsme se oba vrátili ze zahraničí, venčila jsem před domem jezevčíka, když jsem na dvoře u sousedů uviděla blonďáka v kostkované košili. Měl ruce po lokty zabořené v motoru staré škodovky, a když mě uviděl za vraty, mile se na mě zazubil. Je to snad Jonáš? Skoro bych ho nepoznala!
Laura Poláková
19. května 2019
Najednou byla všechna zášť a nenávist pryč. Dala jsem se s ním hned do řeči a nemohla uvěřit, kolik toho máme společného. „Tohle je ten kluk, kterého jsem vždycky nenáviděla? Vždyť je fajn, jak to, že jsem to dřív neviděla?“ říkala jsem si, a dokonce si tajně přála, abych ho brzy potkala znovu.
Zanedlouho jsme se spřátelili tak, že jsme spolu začali trávit všechny volné chvíle. Chodili jsme společně venčit naše psy, bruslit… V Jonášovi jsem našla kamaráda, se kterým se dá mluvit o všem. Mohla jsem se před ním chovat přirozeně a byla s ním neskutečná legrace.
Laura Poláková
16. května 2019
Škoda, že mě nepřitahuje, byli bychom skvělý pár, napadlo mě častokrát. Snila jsem v té době o princi, který pro mě přijede na bílém koni. Zároveň jsem se ale děsila chvíle, kdy si Jonáš najde přítelkyni a místo se mnou bude chodit ven s ní. Jenomže on se zamiloval do mě. Vlastně jsem se mu líbila celou dobu! „Vždycky jsem na tebe koukal z okna, když jsi šla do města v kostýmku, moc ti to slušelo. Říkal jsem si, že na takovou holku nemám,“ svěřil se mi později.
Jednou jsme ale vyrazili na koncert naší oblíbené kapely a trochu se opili. Tehdy jsme se poprvé políbili. Když jsem se ráno probrala z kocoviny, bylo mi nanic. Pokazila jsem naše přátelství! Proč jsem si s ním začínala? Jak mu teď vysvětlím, že to pro mě nic neznamenalo? Proklínala jsem se.
Laura Poláková
14. května 2019
Přesto jsem, místo toho, abych si s ním druhý den všechno vyříkala, dělala, jako bychom se opravdu stali párem. Nechtěla jsem mu ublížit. Takhle jsem si lásku ale nepředstavovala. „Zítra už mu všechno řeknu,“ přesvědčovala jsem sama sebe.
Nakonec jsem to ale tak dlouho oddalovala, až jsem se do Jonáše skutečně začala zamilovávat. On je ten pravý, byla jsem přesvědčená. Rozuměli jsme si ve všem. Naše láska trvala rok a půl, pak přišla studená sprcha…
Laura Poláková
12. května 2019
Ze dne na den přišel Jonáš s tím, že už mě nemiluje a odjíždí znovu do Ameriky. V tu chvíli se mi zhroutil celý svět. Nespala jsem a nejedla celé dny, jen jsem brečela. Život pro mě ztratil smysl. Uvědomovala jsem si, že muže, se kterým mi je tak dobře, už nenajdu. Byla jsem na dně.
A pak mi od Jonáše přišel pohled: „Ahoj, posílám ti pozdrav z Venezuely. Nechtěl jsem ti říkat pravdu, ale nejsem v Americe. Odjel jsem za expřítelkyní,“ napsal ve stručnosti. Definitivně jsem se sesypala. Jak mi to mohl udělat?
Laura Poláková
9. května 2019
Po několika týdnech naprostého zoufalství a potupy, kdy jsem myslela, že už mě nemůže nic překvapit, a smiřovala se s tím, že už ho nikdy neuvidím, přišel ještě větší šok. Jonáš se zjevil ve dveřích mého bytu! Stál tam s kyticí rudých růží v ruce a díval se na mě provinilým pohledem. Myslela jsem, že se mi to zdá.
Když jsem se ale druhý den probudila vedle něj se zásnubním prstenem na ruce, zjistila jsem, že je to realita. V té euforii, že zase vidím svoji lásku, jsem mu odpustila a ještě kývla na žádost o ruku. Byl to odvážný krok. Nemohla jsem vědět, jestli to neudělá za rok znovu… Ale nelituji. Jsme svoji už deset let a naše manželství je nejšťastnější, jaké může být.