Masopust (na Moravě fašank) je vždy ve znamení zabijaček, pečení koblih, bujarých oslav a maškarních průvodů. Foto: Časopis F.O.O.D.

Masopust (na Moravě fašank) je vždy ve znamení zabijaček, pečení koblih, bujarých oslav a maškarních průvodů. Foto: Časopis F.O.O.D.

Zabijačka a průvod maškar, který se každoročně koná ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm Foto: Časopis F.O.O.D.
Zabijačka a průvod maškar, který se každoročně koná ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm. Foto: Časopis F.O.O.D.
Boží milosti Foto: Časopis F.O.O.D.
Masopustní koblihy Foto: Časopis F.O.O.D.
13
Fotogalerie

Masopust: Víte, kdy probíhá, znáte jídla a zvyky s ním spojené?

Těsně před obdobím předvelikonočního půstu si každý rok v období na přelomu zimy a jara můžeme užít masopust, čas zabijaček, karnevalů a bujaré zábavy. Tato stará tradice v posledních letech výrazně ožila i v našich končinách a ani v roce 2024 tomu nebude jinak. Co byste o masopustu čili fašanku měli vědět a jaké recepty rozhodně vyzkoušet?

Kdy začíná masopust?

Víte, kterému dni se říká tučný a kterému maškarní? Hned se to dozvíte, pojďme si projít celý masopust krůček po krůčku: Masopust je třítýdenní svátek, který se v Čechách a na Moravě slaví už od konce 13. století. Začíná 6. ledna na Tři krále a končí den před Popeleční středou. Někteří si pod masopustem představí celé toto období. Jiní však jako masopust označují pouze tři hlavní slavnostní dny před Popeleční středou – masopustní neděli, pondělí a úterý.

Pokud tedy chcete zjistit, kdy bude masopust, pak se musíte řídit podle data Velikonočního pondělí. Od tohoto termínu odečtete přesně 46 dnů a vyjde vám datum Popeleční středy. A právě před Popeleční středou jsou hlavní masopustní dny. Letošní rok 2024 tyto dny připadají na 11., 12. a 13. února.

Přijde vám to docela složité? Aby toho nebylo málo, tak v současné době se masopust v každém městě a vesnici slaví jindy bez ohledu na tradici, prostě podle rozhodnutí obcí. Například ve valašském skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm začíná obvykle masopust začátkem února, ale třeba v Českých Budějovicích až na jeho konci.

Co je masopust a jakou má tradici

Masopust je původně pohanská slavnost s tradicí sahající do starověkého Egypta a Řecka, kde se pitím a tancem oslavoval Bakchus – bůh vína, vinohradnictví, úrody, plodnosti a zábavy.

Ve středověku byl hlavně pro chudé lidi časem jistého uvolnění a dobou veselic před přísným čtyřicetidenním předvelikonočním půstem. Jeho jediným a hlavním účelem bylo dosyta se najíst. Takže i když obsahuje slovo „půst“, není jeho účelem se postit, ale přesně naopak si pěkně vyhodit z kopýtka. Od středověku církev proti rozpustilostem, které se o masopustu děly, tvrdě vystupovala. I přesto se však lidé nenechali odradit a tradice bujarých oslav je přenesena až do dnešní doby.

Hlavní masopustní dny

Čtvrtku před masopustní nedělí se říkalo „tučný“ nebo také „tučňák“ – toho dne se jedlo velmi syté jídlo, nejlépe vepřo knedlo zelo, prostě aby člověk měl sílu do celého roku. 

Hlavní zábava ale začínala až o masopustní neděli bohatým obědem. Nezbytnou součástí jídelníčku byly koblihy smažené na másle. Na stole ovšem nemohly chybět ani boží milosti, klobásy, slanina a pochopitelně pálenka. Pak se pospíchalo k muzice. 

V pondělí pak dál pokračovaly různé taneční zábavy, v některých obcích se taneční zábavě v tento den říkalo „mužovský bál“, protože směli tančit jen ženatí a vdané. Platilo pravidlo, že tak, jak vysoko se bude u tance skákat, tak vysoko poroste úroda obilí, lnu a konopí. 

To v maškarní úterý se konaly sváteční průvody maškar, hrálo se divadlo a podobně. Průvod musel navštívit každý dům v obci, popít, najíst se a zatančit. A s maškarním průvodem se dostáváme k možnému původu slova masopust: maškarní souvisí s karnevalem. Toto slovo nejspíš pochází z italského carne levare, tedy „dát pryč maso“. Úterek tak byl dnem, kdy se lidé loučili s masem.

Jaké jsou nejběžnější masopustní masky?

Každý, kdo se zúčastní slavnostního masopustního průvodu, musí mít masopustní masku. Základem byl medvěd s medvědářem. Mezi další masky patřily ale také nejrůznější zvířata, jako třeba kůň nebo osel. Oblíbená byla ale také maska kominíka nebo báby s nůší. Masky si vyráběli lidé většinou sami doma.

Kdy masopust končí?

Půlnocí masopustního úterý však veškerá zábava končila. Začínala Popeleční středa a s ní i 40denní předvelikonoční postní období. Ptáte se, proč 40 dní půstu, když jsme na začátku textu počítali 46 dní? Neděle se totiž do postního období nepočítají.

Letos je úterý 13. února 2024 poslední den, kdy můžete navštívit masopustní veselice. V tento den masopust obvykle probíhá například v již zmíněných Českých Budějovicích. Pojďte se teď vyzbrojit na masopust – níže recepty na nadýchané koblihy i boží milosti.

Boží milosti

Příprava: 40 minut + uležení

Na 25 kousků:

  • 250 g polohrubé mouky
  • špetka soli
  • 1 lžíce moučkového cukru
  • 2 žloutky
  • šťáva a kůra z 1 citronu
  • 2 lžíce rumu
  • 2 a 1/2 lžíce zakysané smetany
  • rostlinný olej nebo sádlo na smažení
  • vanilkový cukr na obalení

Všechny suroviny zpracujte na tužší těsto, podobné těstu nudlovému. Je potřeba je dobře propracovat, aby v konečné fázi listovalo. Poté je zabalené ve fólii nechte asi hodinu odpočívat v chladu, bude se s ním lépe pracovat. Těsto pak rozválejte na asi 2mm placku a tvořítkem nebo rádýlkem vytvarujte podle vzoru nebo vlastní fantazie. Smažte ve vyšší vrstvě tuku a ještě horké obalujte ve vanilkovém cukru. Ihned podávejte.

Know-how: Boží milosti jsou stejně jako koblihy smažené, ale z nekynutého těsta. Nejčastěji se připravovaly v podobě čtverečků či obdélníčků, ale i květin. V některých krajích bývaly na smažení používány také kulovité formy, v nichž se těsto nafouklo, někde se natáčelo na větvičku či špejli a smažilo do podoby ratolesti. Kromě toho, že se při smažení spotřeboval přebytek sádla ze zabijaček, uplatňovaly se i různé oleje, lisované v takzvaných olejnách. U nás to byl olej lněný a konopný (používal se i na svícení) a později olej řepkový.

Masopustní koblihy

Příprava: 40 minut + kynutí

Na 12 kusů:

  • 500 g polohrubé mouky
  • 3 vanilkové cukry
  • kůra z 1 citronu
  • 1 kostka droždí (42 g)
  • 250 ml teplého mléka
  • 50 g rozpuštěného másla
  • rum
  • 4–5 žloutků
  • špetka soli
  • zavařenina, povidla nebo maková nádivka na plnění
  • olej na smažení

1. Oddělte žloutky a bílky – ty uschovejte na jiné použití (v označené nádobce se dají i zmrazit).

2.–3. Do mísy prosejte mouku se špetkou soli, přidejte cukr a kůru z citronu. Uprostřed udělejte důlek, vlijte žloutky, vlahé mléko, máslo a rum. Do tekutiny pak prsty rozdrobte droždí. Dobře promíchejte a propracujte na hladké, vláčné těsto. Lehce poprašte moukou, mísu zakryjte čistou utěrkou a dejte na teplé místo bez průvanu asi na hodinu kynout, až zhruba zdvojnásobí objem.

4. Přesuňte na pomoučněný vál a rozválejte na přibližný obdélník o tloušťce asi 1,5 cm.

5.–7. Na polovinu obdélníku rozmístěte hromádky náplně, přiklopte druhou půlkou těsta a okolo vzniklých hrbolků vykrajujte tvořítkem koblihy. Zbylé těsto můžete zpracovat do provázků či pletýnek.

8. V kastrolu rozpalte vysokou vrstvu oleje a koblihy smažte z obou stran dozlatova.

Know-how: Pro období masopustu je kynuté, ve vyšší vrstvě tuku smažené pečivo charakteristické. Koblihy mohou být plněné nebo také neplněné. U nás se obvykle plní zavařeninami, povidly nebo makovými nádivkami. Ve středověku je prý vyráběli specializovaní pekaři – kobližníci, ale postupem času se jejich příprava přesunula do kuchyní běžných domácností. Koblihy byly tradiční odměnou pro masopustní maškary, které si je pak spolu s jinými pochoutkami odnášely jako výslužku. Ze stejného těsta se smaží nejrůznější tvary – pletýnky, uzly, kohoutí hřebínky, ještě zatepla obalované v cukru. Zajímavé jsou tzv. tažené koblihy, které se v masopustním období připravují v šumavské Čkyni. Vykynuté koblihové těsto rozdělí na kousky, které vytvarují do koulí o něco menších než tenisový míček. Prsty se pak těsto vytahuje od středu a lehce stáčí. Vytváří se tak kruh s válečkem, jehož střední část zůstává tenká. Pak se smaží a obalují v moučkovém cukru s vanilkou. Čkyňské tažené koblihy samozřejmě nejsou plněné. Koblihy byly a jsou oblíbené nejen v Evropě, ale také v Americe, kam připluly spolu s německými imigranty. Velmi populární jsou tu tzv. doughnuts – koblihy s dírou uprostřed, jimž dávají příchuť různé polevy.

Ve slovenské Kysuci, sousedící s Moravou a Slezskem, se v období masopustu připravují také tzv. osúchy neboli zelné koblihy. Z těsta vykrojené placky se plní kysaným zelím smíchaným s kousky slaniny a klobásky. Smaží se v oleji či na sádle.

Doporučujeme

Články odjinud